AI bublina před prasknutím: Tohle je skrytý mechanismus, který může spustit brutální pád akcií!

Dnešní boom kolem umělé inteligence připomíná dotcom bublinu na přelomu tisíciletí. Nejde ani tak o “bublinu v cenách akcií”, ale o způsob, jakým tečou peníze do infrastruktury – takzvaný vendor financing, tedy financování poskytované samotnými dodavateli.

V AI světě vypadá řetězec zhruba takto: výrobci čipů jako Nvidia dodávají GPU (grafický procesor používaný pro výpočty AI) firmám budujícím datová centra, cloudové platformy a GPU cloudy.

Tyto “infrastrukturní hráče” pak využívají tvůrci modelů a aplikací – od chatbotů přes AI assistenty až po nástroje pro programátory. Nakonec za to vše platí firmy a koncoví uživatelé formou předplatného nebo poplatků za využití API.

Vendor financing nastává ve chvíli, kdy vendor – třeba výrobce čipů – nejen prodává hardware, ale zároveň investuje do zákazníka, poskytuje mu výhodné splatnosti, úvěry nebo kapitál, aby si mohl koupit ještě víc jeho produktů.

Vzniká tak “kruh peněz”: Nvidia investuje do startupu budujícího GPU cloud, ten za tyto peníze nakoupí obrovské množství GPU, Nvidia vykáže skvělé tržby a zisky a část z nich znovu investuje do podobných projektů.

To zní podezřele – ale samo o sobě to nemusí být toxické.

Klíčové je, zda tento kruh končí u skutečného, udržitelného příjmu od koncových zákazníků.

Pokud firmy opravdu šetří náklady, zvyšují tržby a jsou ochotné dlouhodobě platit za AI služby, vendor financing “jen” urychluje adopci. Pokud ale končíme u projektů, které nikdy nevydělají a žijí jen z dalšího levného kapitálu, pak je to recept na průšvih.

Co nás naučila dotcom bublina a “dark fiber”

Během dotcom éry se podobný model rozjel v telekomunikacích. Výrobci síťového vybavení jako Cisco, Lucent nebo Nortel půjčovali obrovské sumy telekomunikačním operátorům, aby stavěli optické sítě a kupovali ještě víc jejich zařízení.

Operátoři jako WorldCom nebo Global Crossing si navíc masivně půjčovali na dluhopisových trzích, protože všichni věřili, že internetový provoz poroste “exponenciálně navždy” a že kapacita nikdy nebude dostatečná.

Ve velkém se budovala optická infrastruktura – včetně podmořských kabelů – a část z ní zůstala roky nevyužitá. Mluvilo se o “dark fiber”, tedy “temném vláknu”: kabely fyzicky existovaly, ale neprocházel jimi žádný výdělečný provoz.

Když se ukázalo, že poptávka neroste tak, jak modely slibovaly, ceny datového přenosu spadly, operátoři se topili v dluzích a přišla vlna bankrotů.

Technologie přežila a nakonec z té “přestřelené” infrastruktury těží dnešní internet – ale investoři v akciích a dluhopisech přišli o biliony dolarů.

Vývoj hodnoty indexu Nasdaq 100 v období dotcom bubliny

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

NASDAQ-100 / NDX

Načítání

Načítání

Obchodujte u XTB Při obchodování CFD ztrácí peníze 71 % účtů.

---

Obchodovat!

Dnešní strašák má přezdívku “dark GPU”. Obava zní:

Co když firmy nakoupí tolik výpočetního výkonu, že významná část GPU dlouho zůstane nevyužitá, stejně jako tenkrát optická vlákna?

Co když se ukáže, že většina generativních AI projektů neumí vydělávat, firmy přestanou zvyšovat rozpočty a začnou šetřit?

V takovém scénáři by prostřední vrstva – pronajímatelé GPU, menší datová centra a přestřelené AI startupy – mohla mít vážný problém se splácením dluhů, a objednávky hardware by náhle uschly.

Proč je dnešní AI cyklus zatím zdravější – a jak se v něm chovat jako investor?

Současný AI boom se v několika důležitých bodech liší od dotcom bubliny.

Hlavními kupci AI infrastruktury jsou dnes giganti jako Microsoft, Alphabet (Google), Amazon, Meta nebo Apple – firmy s obrovskou hotovostí, diverzifikovaným byznysem a silným volným cash flow.

Tyto podniky AI nebudují proto, aby jen “prodávaly kapacitu”, ale aby zlepšily reklamu, doporučovací systémy, vyhledávání, produktivitu, e-commerce či cloudové služby, na kterých už dnes vydělávají stovky miliard dolarů.

Podle různých odhadů se kumulativní CAPEX velkých technologických firem na AI infrastrukturu v letech 2024–2027 počítá ve stovkách miliard dolarů, přičemž tyto částky firmy opakovaně navyšují s tím, že “kapacity je pořád málo”.

To odpovídá i komentářům managementů na výsledkových konferencích:

Problémem je zatím spíš nedostatek GPU než jejich přebytek.

Jak může k problému přistoupit drobný investor, který má v hlavě jednoduchý cíl: “Jak na tom vydělat, ale nespálit se jako v roce 2000?”

Nabízí se přístup spočívající ve třech krocích:

1. Využití kapacity a poptávka

Sledujte, zda firmy mluví o tom, že “nestíhají poptávku”, nebo naopak začínají brzdit. Dokud velcí hráči říkají, že mají frontu zákazníků a nové AI funkce zvyšují tržby a snižují náklady, je situace spíš “zelená”.

Jakmile firmy začnou říkat, že nejdřív potřebují naplno využít už postavená datová centra a nové investice dočasně brzdí, nebo že mají víc kapacity, než dokážou aktuálně zaplnit, je to varovný signál.

2. Ceny a marže

AI služby se mohou zlevňovat – to je normální. Problém nastává, když ceny padají rychleji než náklady na infrastrukturu.

Sledujte komentáře k maržím v cloudu, SaaS (software jako služba) a AI produktech – jestli firmy reportují, že AI zlepšuje ziskovost, nebo marže žere.

SaaS firmy, perpetuum mobile růstu. Jak je analyzovat?

3. Zdraví “prostřední vrstvy”

Největší riziko obvykle neleží v Microsoftu nebo Googlu, ale v menších, zadluženějších hráčích, kteří nakupují drahé GPU a spoléhají na to, že je vždy snadno pronajmou.

U takových firem dávejte pozor na vysoký poměr dluhu k zisku, závislost na jedné technologii či zákazníkovi a agresivní účetní metriky.

Když začnou mít problémy s refinancováním, může to být první signál “dark GPU” fáze.

Slovo závěrem

Kromě čistě technologických jmen sledujte i ta, která dodávají energii, chlazení a výstavbu datových center.

Až jednou bude výpočetního výkonu dost, mohou se právě nízkonákladoví producenti energie a infrastruktury ukázat jako ti, kdo dlouhodobě vydělají na “přestřelené” první vlně nejvíc – podobně jako levní kupci dark fiber po dotcom krizi.

Nejlepší strategií není honit každou malou AI akcii, která zrovna letí.

Rozumnější je kombinace: část kapitálu v etablovaných hráčích s reálným cash flow z AI a menší, dobře promyšlená expozice v rizikovějších firmách – vždy s vědomím, že právě ty mohou být novým WorldComem, ne novým Applem.

Pokud si v hlavě udržíte jednoduchou otázku “kdo to opravdu platí a z čeho?”, uvidíte, že vendor financing není magie, ale jen jiná forma úvěru – a mnohem snáz rozlišíte, kdy jde o zdravý růst a kdy o bublinu v přestrojení.

“Největší tajná páka burzy”: Co funguje jako zrychlovač zisků i ztrát, který většina retailu přehlíží.