Ve spojitosti s Hormuzským průlivem si většina investorů okamžitě vybaví dražší ropu, vyšší ceny benzinu a nervozitu na energetických trzích.
Jenže ještě nebezpečnější může být úplně jiný kanál přenosu šoku: hnojiva.
Podle článku z Carnegie Endowment a aktuální analýzy Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji prochází Hormuzským průlivem přibližně třetina světového námořního obchodu s hnojivy.
To je obrovské číslo, zvlášť když si uvědomíme, že zemědělství funguje v naprosto přesném rytmu a zpoždění o pouhých pár týdnů může rozhodnout o osudu celé sezony.
Uvažujete o obchodování komodit? Zvažte brokera XTB!
Nejcitlivější je v tomto ohledu dusíkatá větev trhu. Amoniak, z něhož se vyrábí mimo jiné močovina, je totiž závislý především na zemním plynu – více než sedmdesát procent výroby amoniaku je navázáno právě na tuto surovinu.
Jinými slovy: jakmile se naruší energetická logistika v Perském zálivu, nejde zdaleka jen o paliva pro auta nebo elektrárny. Narušuje se tím i základní stavební kámen intenzivního zemědělství.
Je to podobné, jako když vypadne elektřina v datovém centru. Navenek sice možná chvíli všechno vypadá normálně, ale pod povrchem už se pomalu zastavuje celý systém.
Zásadní je i fakt, že problém nekončí pouze u přímých exportů z dané oblasti. Některé země potřebují plyn, síru nebo další vstupy z regionu jen proto, aby si mohly hnojiva vyrábět samy.
Carnegie upozorňuje, že výpadky už nyní zasahují výrobce v jižní Asii i v Egyptě a že cena močoviny během krátké doby prudce vzrostla.
Přesně tady vzniká druhotný efekt, který bývá pro trhy tím vůbec nejzáludnějším: nestačí totiž sledovat jen to, kdo co vyváží. Je nutné pečlivě sledovat i to, kdo bez těchto surovin úplně přestane vyrábět.
Hnojiva nepředstavují pro zemědělství žádný luxus. Jsou jeho naprosto nezbytnou provozní podmínkou. Podle dat portálu Our World in Data je na syntetických dusíkatých hnojivech závislá bezmála polovina dnešní světové populace.
To samozřejmě neznamená, že bez nich by lidstvo okamžitě hladovělo. Výnosy by však citelně klesly a následný tlak na ceny potravin by byl mimořádný.
Právě proto je zablokovaný průliv problémem i pro někoho, kdo nikdy neobchodoval s ropou ani obilím.
Načasování je navíc mimořádně špatné. V severní části polokoule právě přichází období jarních nákupů a aplikace hnojiv. Farmář si nemůže říct, že letos prostě počká do léta. Zasít je třeba teď, ne až za dva měsíce.
Americká farmářská federace proto v březnu varovala, že šok v dodávkách hnojiv přichází v době, kdy jsou marže farmářů už tak stlačené a prostor pro jakoukoliv improvizaci je mizivý.
A když farmářům skokově rostou náklady na hnojiva i na naftu, výsledek bývá prostý: buď menší aplikace, nebo dražší produkce. V obou případech se ale tento tlak nakonec přelije do koncových cen potravin.
Tohle už svět jednou viděl – konkrétně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Prudké výkyvy cen potravin a hnojiv tehdy tvrdě dopadly na ekonomiky po celém světě a staly se jedním z hlavních motorů potravinové inflace.
Carnegie také správně připomíná Srí Lanku, kde plošný zákaz syntetických hnojiv jasně ukázal, jak rychle se z agrárního experimentu může vyklubat hluboká hospodářská a politická krize.
Zemědělství vypadá jako nudný obor – ovšem jen do chvíle, než začne chybět něco úplně základního.
Pak se z něj okamžitě stává makroekonomické téma první kategorie.
Další velkou slabinou je Brazílie, jeden z pilířů světové nabídky sóji, kukuřice, kávy a řady dalších plodin.
Agentura Reuters uvádí, že tato země je výrazně závislá na dovozu močoviny a značná část těchto obchodních toků souvisí právě s trasou přes Hormuzský průliv.
Když se zadrhne Brazílie, není to už jen regionální příběh. Je to globální příběh o krmivech, mase, biopalivech i agrárních maržích.
Co z toho plyne pro investory a proč nejde jen o krátký výkyv
Hlavní závěr je naprosto jednoduchý: trh často podceňuje fakt, že ty největší geopolitické šoky nebývají v tom, co je nejvíce vidět, ale v tom, co je hluboko zakořeněné v dodavatelském řetězci.
Ropa plní titulní strany novin. Hnojiva bývají schovaná v poznámce pod čarou. Přitom právě ona rozhodují o tom, jak drahý bude za pár měsíců chléb, rýže nebo maso.
Investor, který sleduje jen cenu ropy, vidí pouze první padající domino. Nevidí už ale to druhé, třetí a čtvrté.
Zajímavé je také to, že světový potravinový systém sice zůstává velmi výkonný, ale zároveň je nesmírně plýtvavý. Program OSN pro životní prostředí uvádí, že se vyhodí téměř pětina všech potravin dostupných spotřebitelům.
Portál Our World in Data navíc připomíná, že produkce hovězího masa převádí krmivo na kalorie jen velmi neefektivně.
Jinak řečeno: dnešní krize nevypovídá jen o geopolitice, ale i o tom, jak křehce a neefektivně hospodaříme se zdroji.
Když je všeho dostatek, systém tuto neefektivitu dokáže maskovat. Jakmile ale vypadnou dodávky hnojiv, tyto slabiny se ukážou až bolestně jasně.
Pro retailového investora z toho plyne jedna vysoce praktická věc.
Pokud se krize kolem Hormuzu protáhne, nebude to jen sázka na energetiku. Může to být i těžký zátěžový test pro zemědělské vstupy, přepravce, producenty potravin a obecně firmy se silnou cenovou silou.
A hlavně je to silná připomínka, že na trzích někdy nerozhoduje ten sektor, o kterém se nejvíce mluví, nýbrž ten, bez kterého by nevyrostlo ani obyčejné zrno pšenice.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
94 %
90 %
