Zadlužení Česka v roce 2021 rostlo nejrychleji v Evropské unii

V dnešním článku se podíváme na tempo zadlužování České republiky. Zajímá vás, které země mají nejnižší a naopak nejvyšší celkovou zadluženost? Dle aktuálních dat Eurostatu porovnáme naší celkovou zadluženost vůči HDP s ostatními státy EU. Zjistíme, že v roce 2021 měly všechny země EU rozpočtový deficit (vyjma 2 zemí). Pokud se chcete dozvědět, které 2 země měly v loňském roce přebytkový rozpočet, čtěte dále. V závěru článku zjistíme názory našich ekonomů na trend vývoje českého vládního dluhu. 

ČR jako premiant Evropy v tempu zadlužování

Podle Eurostatu jsme opět premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování. V něm jsme byli loni vůbec nejhorší v celé EU.

Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Zadlužení české vlády se loni podle dat Eurostatu zvýšilo o 4,2 procentního bodu na 41,9 % HDP. Dle Eurostatu se jedná o šestý nejnižší vládní dluh. Na Twitteru na to upozornilo ministerstvo financí. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Úřad dodal, že Česko bylo v čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily. Výrazný nárůst dluhu zaznamenaly také Malta nebo Slovensko.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 % hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Hlavní ekonom banky Creditas, Petr Dufek, upozornil, že zadlužení zemí EU se snížilo relativně pouze díky nominálnímu růstu ekonomiky. Fakticky dluh zemí Evropské unie ale vzrostl o 675 miliard eur na 12,7 bilionu eur, přičemž většinu nárůstu tohoto dluhu podle Dufka obstaraly země eurozóny.

Celková zadluženost vůči HDP

Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 % na 41,9 % HDP. Nižší dluh vykazovaly pouze Estonsko (18,1 %), Lucembursko (24,4 %), Bulharsko (25,1 %) a Dánsko se Švédskem (obě 36,7 %).

Naopak nejvíce zadlužené v EU bylo přes výrazné snížení dluhu Řecko (193,3 %) následované Itálií (150,8 %), Portugalskem (127,4 %), Španělskem (118,4 %) a Francií (112,9 %).

Celkem 14 zemí překročilo dluh 60 % HDP, což je hranice stanovená dříve závazným Paktem stability a růstu. Evropský blok však jeho platnost po začátku pandemie pozastavil v zájmu podpory ekonomik zasažených krizí a nyní se země chystají vyjednávat o jeho aktualizované podobě.

V roce 2021 měly všechny země EU rozpočtový deficit vyjma Dánska a Lucemburska

Oproti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl v roce 2021 celkový rozpočtový deficit členských zemí ze 6,8 na 4,7 % hrubého domácího produktu.

Rozpočtový schodek v roce 2021 zaznamenaly všechny státy EU vyjma Dánska a Lucemburska. Nejvyšší vykázala Malta (8 %), Řecko (7,4 %) a Lotyšsko (7,3 %).

Česko patřilo mezi země s nadprůměrným deficitem, který se zvýšil z předloňských 5,8 na 5,9 % HDP. Dříve platnou hranici 3 % překročilo celkem 15 států sedmadvacítky.

Rostoucí státní dluh ČR

Státní dluh v 1. čtvrtletí vzrostl o 128 miliard Kč na 2,59 bilionu Kč. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou vydalo ministerstvo financí. 

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Za nárůstem státního dluhu je zejména standardní emise státních dluhopisů kvůli předfinancování korunových splátek státního dluhu.

Čtvrtletní zpráva ministerstva financí uvádí, že ministerstvo prodalo státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 134,2 miliardy korun, čímž zajistilo pokrytí více jak 92 % celkových splátek korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v letošním roce.

Tato zpráva ministerstva financí dále upozorňuje na to, že v souvislosti s účinností novely zákona o rozpočtových pravidlech od 1. ledna vykazuje ve státním dluhu i nesplacené jmenovité hodnoty státních dluhopisů po datu jejich splatnosti. Jejich hodnota ke konci března přitom činila 56 milionů korun.

Ministerstvo v aktualizaci strategie financování státního dluhu z počátku dubna očekává, že státní dluh v letošním roce 2022 stoupne o 262 miliard na 2,728 bilionu korun.

Závěr – Česká republika se zadlužuje větším tempem, než statistiky ukazují

Petr Dufek hlavní ekonom banky Creditas říká, že zadlužení zemí EU se snížilo relativně pouze díky nominálnímu růstu ekonomiky. Fakticky dluh zemí Evropské unie vzrostl o 675 miliard eur na 12,7 bilionu eur. Většinu nárůstu tohoto dluhu obstaraly země eurozóny, které se při zakládání měnové unie zavázaly chovat se rozpočtově odpovědně. Světová finanční krize i pandemie však pravidla rozpočtové odpovědnosti odsunula na dlouhou dobu stranou.

Mnoho ekonomů a analytiků upozorňuje na to, že Česká republika se zadlužuje větším tempem, než statistiky na první pohled ukazují. Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank souhlasí a doplňuje, že Česká republika nastoupila na podobnou cestu jako Francie před dvaceti lety. Francie tenkrát měla podobnou úroveň veřejného zadlužení a kde skončila nyní po dvaceti letech? Skončila na vysoké úrovni 100 % zadlužení k HDP. 

Vít Hradil hlavní ekonom společnosti Cyrrus také trend vývoje českého vládního dluhu hodnotí negativně a říká, že ve spoustě ohledů jsme byli až přehnaně rozhazovační. Na jednu stranu nikdo nepopíral, že ekonomika během pandemie potřebovala pomoct. Ovšem spousta prostředků byla dalece nad rámec toho, co ekonomika během pandemie potřebovala. Opatření místo toho, aby byla adresná, tak byla plošná a megalomanská.

TIP: Zadlužování států – skončí to někdy? Co by se muselo stát?