Vydělat peníze na burze, anebo víc pracovat?

Většina z nás, kteří pravidelně sledujeme burzu a obchodujeme na ní, sní o tom, že jednoho dne bude moci žít jen z toho. Dát v práci výpověď a věnovat se výhradně obchodování s akciemi. Finanční svoboda.

Avšak jak je to ve skutečnosti? Nevyplatí se náhodou místo hodin strávených u počítače sledováním trhů a jejich studiem vydělávat jednoduše víc v klasickém zaměstnání?

Není výnosnější víc pracovat na vlastním sebevzdělání, které nám pak umožní získat lepší pozici na pracovní trhu? Anebo jednoduše začít víc pracovat?

Sledování trhu

Pojďme si napřed definovat, co vlastně znamená sledovat burzu. Pokud každý den věnuji dvě hodiny jejímu sledování, obchodování a vzdělávaní se o světě akcií nebo kryptoměn, pak tím odpracuji 40 hodin za měsíc. To je prakticky jeden pracovní týden. A to jsme se drželi značně při zemi, protože kdo by se chtěl věnovat pouze obchodování na trhu, mohl by jej samozřejmě sledovat plnou pracovní dobu. To však nechme stranou.

Pojďme se podívat na další důležitý údaj, který pomůže zodpovědět naši otázku. Tímto údajem je výkonnost trhů. Použijeme data ze studie Deutsche Bank, která mapovala průměrné zisky na světových trzích. Jde samozřejmě o historické údaje, které moc nevypovídají o tom, jaké bude obchodování v následujících letech. Udělejme znovu velmi optimistický až nereálný odhad. Pokud by se vám dařilo každoročně porážet trhy o 5 %, vyděláte na burze za rok 15 %.

Zdroj: db.com

Tři různé případy

Nyní se pokusíme nastínit případy tří fiktivních osob, které pravidelně sledují burzu, investují na ní volné prostředky, avšak nacházejí se v různých životních situacích.

Karel Žák je student, který si během studia vydělá minimální mzdu 17 300 Kč, což představuje 103,8 Kč za hodinu. Jeho čistý měsíční příjem tak představuje 15 300 Kč. Z toho investuje pravidelně 2000 Kč na burze, kde začal obchodovat se 100 000 Kč, jež si našetřil během dospívání. Částka, kterou na burzu za první rok zainvestuje, je tedy 124 000 Kč. Při ročním výnosu 15 % to zjednodušeně předpokládá, že si na burze vydělá 18 600 Kč. Z této částky musí odvést 15% daň, tedy 2 790 Kč. Jeho čistý výdělek za rok tak bude 15 810 Kč. Když si spočítáme, že burze věnoval 480 hodin sledování ročně, vyjde nám, že jeho burzovní hodinová mzda dosáhla 3,2 Kč.

Janu Rozhazovačnému je 40 let, má dvě děti a českou průměrnou mzdu 39 858 Kč. V čistém příjmu si tak odnese 35 185 Kč. Náklady na bydlení a rodinu mu umožní ušetřit měsíčně 4 000 Kč. Z dědictví po jednom z rodičů má 500 000 Kč. Tyto prostředky se tak jako Karel Žák rozhodne investovat na burze, jíž věnuje stejně času a je stejně úspěšný. Na burze tak má za rok 548 000 Kč a vydělá si 82 200 Kč. Po zdanění mu jeho akciové obchodování vyneslo bezmála 70 000 Kč ročně. Při stejné době sledování burzy jako Karel Žák jeho čistá burzovní mzda činila 145 Kč.

To už nevypadá tak špatně, ale pokud si přepočteme jeho mzdu ze zaměstnání, dojdeme k tomu, že ta se hodinově pohybuje na úrovni 220 Kč. I panu Rozhazovačnému se víc vyplatí pracovat ve svém oboru než sledovat burzu.

Robert Bohatý je podnikatel. Jeho průměrný měsíční příjem dosahuje 100 000 Kč. I přes velké náklady na svůj životní styl může každý měsíc pravidelně investovat 20 000 Kč do burzy cenných papírů. Ze svého podnikaní má naspořeny 3 miliony korun, které taktéž vložil na burzu. Za rok má tedy na burze 3 240 000 Kč. Jelikož je tak dobrý obchodník jak pánové z předchozích příkladů, jeho hrubý roční zisk na burze dosáhl 486 000 Kč. Po zdanění mu zbylo 413 000 Kč. Hodinová burzovní mzda tak Robertu Bohatému vychází na 860 Kč.

Nepříjemná pravda

Příklady, které jsme si uvedli, jsou velmi zjednodušené a pouze ilustrativní, avšak vidíme na nich nepříjemnou pravdu. Aby investice dávaly smysl, musíme mít dostatečně velký kapitál.

V první polovině života je daleko důležitější peníze vydělat a dokázat z nich něco uspořit, než začít pravidelným investováním 2 000 Kč na burze. Jak jsme viděli v případě Karla Žáka, velké sledování burzy při malém kapitálu se absolutně nevyplatí. Karel Žák by nejlépe udělal, kdyby si přibral další práci anebo zlepšil své schopnosti, aby se dostal k většímu příjmu.

I v případě Jana Rozhazovačného vidíme, že se mu vyplatí víc pracovat než trávit čas sledováním trhů. Jeho hodinový příjem už sice o desítky procent převyšuje minimální mzdu, ale pořád je to mnohem méně, než si je schopen sám vydělat.

Investování se tak opravdu vyplatí jen v případě Roberta Bohatého. Ten se ve skutečnosti sledování trhů ani tolik nevěnuje, protože svěřil své peníze investičnímu poradci, který to dělá za něj. Takže jeho čistá burzovní hodinová mzda dosahuje desítek tisíc korun.

Závěr: Práce a investování

Smyslem našeho článku není odrazovat od pravidelného sledování burzovních trhů nebo pravidelné četby Finexu, ale zamyslet se, zda člověk není obětí iluze, že malý kapitál ho jednoho dne osvobodí od práce.

Velkou roli hraje věk investora. V mladších letech je mnohem snadnější hodně pracovat. Člověk je na to lépe fyzicky vybavený a většinou ještě nemá rodinu. Takže je ušetřený věčných dilemat mezi rodinou a prací. Mladý čtenář Finexu by se měl spíše zaměřit na své pracovní uplatnění než snít o životě tradera. Ideálně by měl budovat svůj kapitál a pak ho postupem času investovat na burze.

Z našich příkladů vyplývá, že tento kapitál by měl být minimálně jeden milion korun či ideálně dva, aby se vyplatilo pravidelně dvě hodiny denně burzu sledovat. Aby nám z ní plynuly alespoň příjmy odpovídající průměrně české mzdě, je potřeba mít kapitál v hodnotě přes 3,5 milionu Kč.

Tato čísla jsou však dost relativní, protože vycházejí z optimistického předpokladu dlouhodobých konstantních úspěchů na burze. Porážet trhy pravidelně o 5 % by byl velmi dobrý výkon hodný Warrena Buffetta nebo Petera Lynche.

Chcete neustále vědět, co se děje na trzích?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, který vám budeme jednou týdně posílat. Z něj se dozvíte to nejdůležitější, co se za poslední týden na finančních trzích stalo a neuteče vám nic podstatného. Chcete-li odebírat náš pravidelný newsletter a mít všechny důležité informace ve své emailové schránce, připojte se vyplněním formuláře níže.