Vláda schválila novou důchodovou reformu. Co se pro vás změní?

Jde o odvážný nepopulární krok, který je ale nutné udělat. Česká vláda konečně schválila řadu úprav důchodového systému, které mají řešit problémy vyplývající z demografického vývoje.

Analytici jako Martin Potůček z Univerzity Karlovy označili krok vlády nikoli za zásadní důchodovou reformu, ale spíše za parametrické změny stávajícího systému.

Změny jsou prý spravedlivé a nutné

Vláda zdůrazňuje, že změny jsou vyvážené, předvídatelné a spravedlivé a jsou především nezbytné, aby se důchodový systém v budoucnu nezhroutil.

Ministr Jurečka ujistil současné důchodce, že jejich důchody budou nadále každoročně růst v souladu s inflací a třetinou růstu reálných mezd. Návrh však počítá s mírným snížením nově přiznávaných důchodů od roku 2026.

Důchody budou nadále růst, přičemž se předpokládá, že za 10 let průměrný důchod přesáhne 30 000 Kč. Počítá se s tím, že lidé stráví v důchodu přibližně 21,5 roku.

Premiér Fiala zdůraznil naléhavost reformy s tím, že z těchto změn budou mít prospěch mladší generace.

Demografická realita ČR

Česká republika se potýká s demografickou realitou stárnoucí populace, kdy lidé starší 65 let tvoří v současné době přibližně pětinu obyvatelstva, přičemž se očekává, že do poloviny století se tento podíl zvýší na jednu třetinu.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se dnešní šedesátník může statisticky těšit na dalších 16 zdravých let. Parametr “střední délka života ve zdraví” se neustále zvyšuje.

Rostoucí počet starších osob ve srovnání s produktivními generacemi představuje ekonomickou výzvu, která vyžaduje důchodovou reformu.

Výdaje na důchody, které nyní tvoří asi třetinu státních výdajů, se zvyšují – v loňském roce bylo na důchodech vyplaceno 685,3 miliardy korun, což je o 17 % více než v roce předchozím.

Systém důchodového pojištění loni skončil s dosud nejvyšším deficitem 72,8 miliardy korun, což je přibližně jedno procento HDP.

Ekonomové tvrdí, že beze změn je důchodový systém neudržitelný. Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády, vyzdvihla cíl vytvořit udržitelný, spravedlivější, předvídatelný a flexibilní důchodový systém.

Názor na změny není jednotný

Důchodová reforma byla předmětem sporů mezi vládou a opozicí, zejména stranou ANO. Zástupci ANO se po neshodách a záměru vlády pokračovat bez podpory opozice rozhodli z dalších jednání odstoupit.

Opozice kritizovala vládní návrh za to, že nehledá nové zdroje příjmů pro důchodový systém. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček vládě vytkl, že nezohlednila nové zdroje, jako je například státem garantovaný investiční pilíř, který navrhovalo hnutí ANO.

Strana SPD rovněž vyjádřila obavy z neomezeného zvyšování věku odchodu do důchodu a snížení výpočtu důchodů po roce 2026.

Očekává se ale, že reformní balíček ušetří státu ročně přibližně dvě procenta HDP, což je zhruba polovina toho, co bude chybět v nejnáročnějších letech.

To, že se vláda pustila do reformy je na jednu stranu odvážné, protože běžnou praxí vlád je takové nepopulární rozhodnutí s vědomím jeho nutnosti přehlížet. Na druhou stranu budoucí životaschopnost úprav je přinejmenším diskutabilní.

Vzhledem k hlasité nelibosti opozice a termínu parlamentních voleb v příštím roce, si tak možná vláda pod sebou jen zbytečně uřízla větev a těžit z toho nebude důchodový systém, ale populisté.