...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Rok 2020 byl z hlediska globálních finančních trhů skutečně přelomový a přinesl několik významných událostí, které si investorský svět bude ještě dlouho pamatovat. Propad a následný raketový růst akciových trhů, ropa obchodovaná na záporných hodnotách nebo pozoruhodné výsledky Bitcoinu překvapily i ty nejzkušenější investory.
Na trzích se však mimo záři reflektorů udála také další, neméně důležitá událost, v jejíž důsledku by brzy mohlo být k mání velké množství potenciálně perspektivních společností, které by jinak nechtěly projít náročným procesem IPO (co je IPO).
Anebo se jedná pouze o další z triků velkých hedgeových společností, jak vydělat na nadšeném a nic netušícím retailovém investorovi?
Řeč je o SPAC neboli Special Purpose Aquisition Companies, s nimiž se v roce 2020 doslova roztrhl pytel. Tento typ firem v různých podobách funguje již po mnoho desetiletí, nyní však zažívá jakousi renesanci. A jak už tomu bývá, ona renesance probíhá hlavně na trzích amerických, evropské trhy jsou totiž svázány poměrně přísnými pravidly. Byť i zde už jsou určité náznaky, že by se situace mohla v brzké době změnit.
Graf níže jasně znázorňuje raketový nárůst počtu nově zaregistrovaných SPAC v roce 2020.
Co jsou to SPAC, jak fungují, jaký je jejich smysl a jak z nich můžeme jako retailoví investoři těžit? Vše se dozvíte v tomto článku. Na závěr vám dáme také několik horkých tipů na tyto firmy, které by teoreticky mohly stát za hřích.
Special Purpose Acquisition Companies, což lze volně přeložit jako firmy se zvláštním účelem určené k akvizici, vznikají z jednoho hlavního důvodu – získání kapitálu ke koupi nějaké existující firmy, která dosud není kótovaná na burze. Společnost převzatá za prostředky získané v rámci IPO SPAC pak vstupuje na burzu a samotný SPAC zaniká, přesněji – z jeho akcií vznikají akcie převzaté společnosti a obchodují se pod novým tickerem. Z našeho hlediska je tedy jejich hlavní přínos jasný, neboť celý proces vede k uvedení nové firmy na burzu.
SPAC lze zjednodušeně vnímat jako hromadu peněz určenou k převzetí a uvedení nějaké firmy na veřejné trhy. Tato hromada je pak zpravidla umístěna na nějakém svěřeneckém fondu. Zpočátku mají k akciím SPAC přístup pouze soukromí investoři, později se však tyto akcie stávají volně obchodovatelné, a to klidně i před ohlášením cílové akvizice. Pokud k mergeru nedojde během dvou let od IPO SPAC, firma zaniká a investorům jsou vráceny jejich finanční prostředky.
SPAC si s sebou z minulosti nesou určité stigma. Pokud je vám známá osobnost Jordana Belforta, pak zajisté tušíte, kam teď míříme. Byly to totiž právě SPAC, na čem v 80. letech zbohatl. Stačilo založit nějakou blank-check company, tzv. skořápku, obvolat potenciální klienty a prostřednictvím chytré manipulace a vychvalování do nebes je přesvědčit ke koupi, což vedlo k vyšroubování ceny aktiva do závratných výšin. Pak už jen stačilo zavřít pozice, shrábnout zisk a zmizet.
Ale nebojte, SPAC dnes už fungují jinak, než v divokých osmdesátkách. Přesto však mají určitá specifika, která bychom jako retailoví investoři měli znát. Ačkoliv se svezení na současné vlně popularity tohoto typu firem může zdát jako lákavé, v pozadí zde hrají své hry institucionární obchodníci, před nimiž je vždy dobré mít se na pozoru.
SPAC a zejména ty z aktuální vlny jsou obvykle dílem dlouholetých a velmi zkušených investorů, kteří jejich prostřednictvím chtějí uvést na trh nové společnosti a vydělat na jejich výsledcích.
Ve chvíli uvedení na trh nemají tyto firmy žádné komerční aktivity, jedná se prázdné firmy, tzv. skořápky. To, zda a kdy vlastník SPAC oznámí cíl konečné akvizice, už spadá do kategorie insiderských her, ze kterých obvykle těží institucionární obchodníci. Ti zpravidla akcie SPAC nakupují jako první.
Jedno z nejvýznamnějších uvedení na burzu z posledních let proběhlo prostřednictvím SPAC s názvem Social Capital Hedosophia Holdings a týkalo se firmy Virgin Galactic slavného britského byznysmena Richarda Bransona.
K zapsání firmy na burzu došlo v roce 2019, přičemž majitel SCHH Chamath Palihapitiya v ní získal 49% podíl.
Možná vás napadlo, že investice do těchto skořápek, když ještě neznáte cíl akvizice, je hloupost. A z hlediska nás, drobných obchodníků, tak tomu možná i skutečně je. Pokud však již plánované spojení oznámeno bylo, cílová firma se vám líbí a myslíte si, že by v následujících letech mohla růst, vyplatí se považovat koupi SPAC jako dlouhodobou investici, která by se mohla v nejbližších měsících a letech hezky zúročit.
Při koupi SPAC, aniž by byla známa firma, která jeho prostřednictvím vstoupí na burzu, se dobrovolně zaplétáte do her institucionárních traderů, kterým se poslední dobou přezdívá tzv. SPAC mafie. Jsou to totiž oni, kdo k nim má přístup jako první, může levně nakoupit a pak prodat, když cena vyskočí o několik dolarů nahoru. Samozřejmě, pokud bude akvizice zdařilá, cena může v budoucnu významně růst, ale zejména na začátku musíte počítat s významným rizikem.
Prodej do SPAC může být ideální volbou pro majitele menších společností. Za důležitý faktor platí i skutečnost, že proces klasického IPO je velmi časově i administrativně náročný, přičemž v rámci převzetí SPAC IPO již de facto proběhlo. Burzovní nováčky z řad firem může uklidňovat také skutečnost, že vstupují na trhy pod vedením zkušeného partnera a nemusí se tolik obávat různých rizik, výkyvů tržního sentimentu apod.
V některých případech získá firma vstupující na burzu nové posily do managementu se zkušenostmi s řízením veřejně obchodovaných firem. Ani to zajisté není na škodu.
Na druhou stranu jsou zde i určité nevýhody. Mezi hlavní z nich se řadí hrozba odlivu části investorů, kteří kupují primárně SPAC a o pozice v převzaté firmě nemusejí mít z mnoha důvodů zájem. Jednoduchost celého vstupu na burzu je navíc vykoupena vyššími náklady, přičemž v některých případech má sponzor, tedy subjekt stojící za SPAC, nárok na získání velkého počtu akcií tzv. za hubičku.
Nakonec je zde i významný negativní tržní sentiment představovaný dlouhodobými investory, kteří by firmu převzatou SPAC nikdy nekoupili, protože dle jejich mínění nebyla ani nemohla být dostatečně zhodnocena její vhodnost nebo připravenost.
Jsou tedy tyto firmy vhodné pro nás, drobné retailové investory? Odpověď se pokusíme shrnout ve dvou odstavcích.
Pokud investujete do SPAC teprve ve chvíli, kdy je již znám cíl akvizice a tato společnost se vám líbí, mohlo by se jednat o dobrou volbu. Cena akcie, z níž později vznikne aktivum převzaté společnosti, se totiž zpravidla pohybuje v nižších desítkách dolarů. Pokud od firmy očekáváte slibnou budoucnost a myslíte si, že by mohla růst, zakoupení SPAC má v tomto případě smysl.
Horší je to s investováním do SPAC, které ještě neohlásily cíl akvizice. V takovém případě se jedná o házení šipek na terč se zavázanýma očima. Můžete se trefit tzv. do černého, ale šance bohužel nejsou nijak valné. Kromě toho hrozí, že se vám cílová firma nebude líbit, a navíc se vystavujete machinacím velkých hráčů, kteří na počátečních fázích života SPAC vydělávají na úkor drobných investorů.
K investování do SPAC proto přistupujte opatrně a s rozvahou.
Jedněmi z hlavních postav současného boomu SPAC jsou zkušení investoři Alec Gores spolu s Chamathem Palihapitiyou. Jen druhý zmíněný si v nedávné době nechal zaregistrovat rovnou sedm nových firem tohoto typu. My se nyní podíváme na dvě firmy z portfolia těchto pánů, po jedné od každého. Pozor! Nejedná se o investiční doporučení.
První z nich je i IPOE, která by během března roku 2021 měla dokončit převzetí nadějné fintech firmy SoFi.
SoFi poskytuje přehlednou a jednotnou platformu pro finanční služby nejrůznějšího typu. Kromě půjček, refinancování nebo pojistných produktů si v ní můžete kupovat třeba i akcie nebo kryptoměny, případně posílat peníze jiným uživatelům.
Pokud máte rádi řeč čísel, zpozorněte. Počet uživatelů platformy roste již 6 čtvrtletí po sobě, přičemž meziroční nárůst by dle odhadů firmy měl dosáhnout 75 %. Valuace firmy v rámci akvizice činí 8,64 miliard dolarů.
Pod křídla SoFi navíc spadá společnost Galileo, která zajišťuje technologickou infrastrukturu poskytovatelům finančních služeb. A plány SoFi pro Galileo jsou opravdu ambiciózní – ráda by z ní udělala jakýsi Amazon fintech byznysu.
Na druhém místě bychom zde rádi zmínili firmu z portfolia miliardáře Aleca Gorese, kterou v současnosti najdeme pod tickerem GHVI. Na začátku února 2021 Gores ohlásil plán na převzetí firmy Matterport, k němuž by mělo dojít někdy během druhého čtvrtletí roku 2021.
Matterport vyvíjí a provozuje speciální technologie, jež umožňují vygenerovat digitální 3D model jakéhokoliv prostoru, ať už se jedná o kancelářské prostory, byt, rodinný dům, hotel, fitness centrum nebo velký obchoďák. Firma je ve svém oboru skutečným průkopníkem, v podstatě jej v roce 2011 sama založila. Není proto divu, že má v současnosti k dispozici největší databázi prostorových dat na světě.
I zde je řeč čísel více než zajímavá. 18násobý nárůst uživatelů během pouhých dvou let, meziroční nárůst obratu o 87 %… navíc má toto odvětví velký a dosud nevyužitý potenciál.
Analýza a optimalizace obytných prostor, vyhodnocování potenciálních rizik, pronájmy bytů – to je jen hrstka oblastí, kde by technologie Matterportu mohly nalézt uplatnění. Není divu, že služeb firmy využívá už více než 10 % společností z kategorie Fortune 1000.
A co si o celém fenoménu SPAC myslíte vy? Vnímáte je jako dobrou příležitost k dlouhodobé investici, zajímavé řešení nedostatku kvalitních investičních příležitostí, anebo se bojíte možných machinací velkých hráčů v pozadí? Povězte nám váš názor v komentářích pod článkem.
Ahoj! Jmenuji se Bogdan Heinz a finanční trhy mě nepřestávají fascinovat již od roku 2017. Mezi mé hlavní oblasti zájmu zde patří Forex a dlouhodobé investování do akcií. Aktuálně také pozvolna expanduji do světa opcí.
Na světě investic mě uchvátil zejména příslib finanční nezávislosti spolu s rozmanitostí a také velkou dávkou nepředvídatelnosti, kdy si úspěch musíte opravdu zasloužit. Troufám si tvrdit, že pokud dokážete správně pochopit tržní zákonitosti, úplnou finanční svobodu budete mít na dosah ruky.
Redaktorská činnost pro Finex mi umožňuje realizovat hned dva koníčky – kromě již zmíněného zájmu o trhy také mou odvěkou lásku ke psaní.
V rámci tvorby mám možnost růst, získávat nové znalosti a tyto znalosti pak předávat dál, což je nejdůležitější. Svou příslovečnou trochou do mlýna bych takto chtěl přispět k vybudování nejčtenějšího a nejkvalitnějšího finančního magazínu v našich končinách.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.