...nebo už máte účet?
Přihlašte seSoft landing je označení pro zpomalení růstu reálné ekonomiky v důsledku měnových restrikcí, aniž by došlo k propadu do ekonomické recese. Co znamená pro vaše investiční rozhodnutí?
Soft landing (měkké přistání) je zpomalení ekonomického růstu v rámci cyklu, které ovšem nekončí markantním oslabením reálné ekonomiky. Což známe pod pojmem ekonomická recese.
Soft landing je cílem centrální banky, protože se snaží o vyhlazení ekonomického cyklu. Pokud je reálná ekonomika tzv. přehřátá (vysoká inflace a napjatý trh práce), jejím úkolem je ekonomické aktivity zpomalit restrikcemi. Centrální banka nemá jiný nástroj, než zvýšení úrokových sazeb.
Centrální bankéři ovšem nechtějí, aby ekonomika zpomalila příliš. Chtějí dosáhnout rovnováhy, nikoliv přivést hospodářství do další nerovnováhy.
Respektive vyhladit průběh cyklu, jak je znázorněno v grafu. Aby amplituda nebyla tak velká, tvůrci měnové politiky nastaví takovou politiku, aby výkyv nebyl tolik extrémní.
Popsaný mechanismus navrhl ve 30. letech slavný ekonom John Maynard Keynes ve svém opus magnum Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz.
Jednalo se v podstatě se o praktický manuál pro centrální banky a proto jej doporučuji si přečíst.
Měkké přistání může také odkazovat na postupné, relativně bezbolestné zpomalení v klíčovém průmyslu nebo ekonomickém sektoru.
Soft landing, v kontextu americké ekonomiky, nemá všeobecnou přijímanou definici.
Osobně chápu měkké přistání jako znatelnější snížení tempa růstu HDP (tudíž pořád roste), pokles inflace a mírný růst nezaměstnanosti. Ačkoliv nezaměstnanost by měla být stále v rovnováze. To jsou kvantitativní hlediska.
Kvalitativně by měkké přistání nemělo jít pouhým okem vidět, oproti hard landingu (ekonomická recese nebo krize).
Neměli byste najednou potkávat mnohonásobně více bezdomovců na nádraží nebo lidi s cedulemi na zádech, jak jsou ochotni pracovat za jídlo. Zvolil jsem pro lepší představu extrémní příklady, aby to bylo každému čtenářovi jasné.
Když centrální banka provádí restrikce příliš agresivně a příliš dlouho, neodhadne důsledky své měnové politiky, může přijít tzv. hard landing.
Tvrdé přistání si dovoluji ještě rozdělit na dva výstupy. Prvním je ekonomická recese a druhým ekonomická krize, což je logicky mnohem horší vývoj a reálné ekonomice posléze mnohem déle trvá, než naváže na expanzi.
Všimněte si, že rozlišuji ekonomické krize a ekonomické recese. Je mezi tím obrovský rozdíl. Jak kvalitativně, tak kvantitativně.
Recesi si představte jako uvíznutí v dopravní zácpě, zatímco krize je automobilová bouračka, po které již nejste schopni pokračovat v jízdě. Kdežto první případ vaši jízdu pouze na krátký čas zastaví.
V historii centrálních bank bylo zcela běžné, že management nezvládli a způsobily velké problémy. Nebo situaci zhoršili.
Typickým příkladem je konec 20. let minulého století, kdy Fed na poslední chvíli zvýšil úrokové sazby, čímž de facto odstartoval tamní kolaps finančních trhů.
Jsou ovšem i situace, kdy se americké centrální bance povedlo pouze ekonomiku zchladit. Aniž by nastal úpadek. Tudíž vyhladit ekonomický cyklus.
Můj starý profesor Oldřich Rejnuš přirovnával měnové restrikce Federálního rezervního systému ke zbrani hromadného ničení.
Bývalý předseda Fed Ben Bernanke restriktivní politiku zase srovnával s kladivem, kterým chcete zabít komára. Komára nakonec zabijete, ale určitě naděláte vedlejší škody.
Měnová politika je jako řízení auta s nespolehlivým rychloměrem, zamlženým čelním sklem a se zpožděnou reakcí na sešlápnutí plynového nebo brzdového penálu.
Měnová politika má totiž velmi dlouhé vnější časové zpoždění. To znamená, že je jednoduché zvednout ruce a zavést konkrétní kroky (zvýšení/pokles sazeb). Nicméně dost dlouho trvá, než reálná ekonomika začne na růst úrokových sazeb reagovat.
Hospodářství je pletenec formálních a neformálních smluv, které nejsou natolik elastické, aby růst úrokových sazeb okamžitě propsaly.
Proto se obecně uvádí, že zpoždění od zavedení po účinek trvá mezi 6 měsíci a 2 roky. Uvedený rozptyl zmiňoval slavný ekonom Milton Friedman a je to i obecně přijímáno.
Je nesmírně složité zhodnotit, jak moc býval Fed při svých restrikcích úspěšný. V některých případech se dá říct, že centrální banka nemohla krizi zabránit.
Jako tomu bylo v roce 2007, kdy se extrémně spekulovalo na nemovitostním trhu a souvisejícími deriváty.
Milton Friedman často a velmi rád připomínal, že jakmile se ekonomice dařilo, Fed si za to hojně připisoval zásluhy.
Když ale nastaly ekonomické problémy, centrální bankéři přisuzovali negativní vývoj faktorům, za které nemohli a nešlo je z jejich strany ovlivnit.
Existovaly situace, kdy se Fedu skutečně povedlo dosáhnout vytouženého cíle v podobě soft landing. Konkrétním příkladem je polovina 90. let. za předsednictví Alana Greenspana.
Když se na přiložený graf výše podíváme, zjistíme, že většina cyklů růstu úrokových sazeb skončila recesí nebo krizí.
Jak jsem ale už zmínil, je opravdu obtížné konstatovat, zda jsou způsobeny špatným managementem centrální banky nebo jednoduše ekonomický cyklus.
Investoři mají všeobecně tendenci se spoléhat na moudrost centrálních bankéřů, kteří jsou dostatečně schopní, aby vyhladily průběh ekonomického cyklu.
Jenomže centrální banka je řízená lidmi a ti chybují. Navíc ani oni nemají věštecké schopnosti a upravují měnovou politiku dle zpětného zrcátka. Proto je vhodné, aby se podle toho každý investor zařídil. Vzal v potaz rizika, která vyplývají z měnových restrikcí.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a už vám nic neuteče.
Jednou týdně vám do schránky přijde naše Burza s odstupem, ve které odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.
Dvakrát měsíčně se pak můžete těšit na sérii Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.
Je to úplně zadarmo a kdykoliv se můžete odhlásit. Mějte všechny důležité informace ve své emailové schránce. Pomůžeme vám dělat chytrá finanční rozhodnutí. Stačí se přihlásit k odběru vyplněním formuláře níže.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.