Prospektová teorie – Jaká je její definice a význam v rámci investování

Prospektová teorie ukazuje, jak lidé hodnotí rizika a odměny, a dokazuje, že pokud jsou si všechny věci rovny, lidé se raději vyhýbají bolesti spojené se ztrátami, než aby hledali potěšení z potenciálních zisků. Označuje se také jako teorie averze ke ztrátám, i když to je jen jeden z jejích charakteristických znaků. Pro investory poskytuje prospektová teorie rámec pro pochopení lidského chování a rozhodování a zároveň nabízí vhled do toho, proč se mnozí lidé více vyhýbají riziku, když nakládají se svými penězi.

Prospektová teorie je jednou z nejznámějších teorií behaviorálních financí. Popisuje, jak se investoři rozhodují v podmínkách rizika a jak můžeme předvídat jejich postoj vůči riziku.

Na základě tradičních finančních teorií by měl racionální a rizikově neutrální investor vypočítat průměrnou nebo očekávanou hodnotu investice a investovat tehdy, pokud se mu investice po racionální úvaze vyplatí. Většina investorů se však mnohem více vyhýbá riziku a ztrátám, než jak by očekávala ekonomická teorie. Pokud vás zajímá více informací ohledně prospektové teorie. Mnohem více se dozvíte v tomto článku.

Obsah článku

Co je to prospektová teorie?

Prospektová teorie předpokládá, že ztráty a zisky jsou oceňovány odlišně, a proto se jednotlivci rozhodují na základě vnímaných zisků namísto vnímaných ztrát. Obecná koncepce, známá také jako teorie averze ke ztrátám, spočívá v tom, že pokud jsou jedinci předloženy dvě rovnocenné možnosti, z nichž jedna je prezentována z hlediska možných zisků a druhá z hlediska možných ztrát, bude vybrána první možnost. Jednoduše dají přednost 50% šanci na úspěch než 50% šanci na neúspěch.

Tato teorie patří do podoboru behaviorální ekonomie a popisuje, jak se jednotlivci rozhodují mezi pravděpodobnostními alternativami, kde je zahrnuto riziko a pravděpodobnost různých výsledků není známa. Prospektová teorie byla formulována v roce 1979 a dále rozvinuta v roce 1992 Amosem Tverskym a Danielem Kahnemanem. Ti ji považují za psychologicky přesnější ve srovnání s teorií očekávaného užitku z hlediska toho, jak se člověk ve skutečnosti rozhoduje.

Jak vznikala prospektová teorie?

Daniel Kahneman a Amos Tversky zkoumali způsoby, jak vytvořit model lidského rozhodování. Vycházeli z různých experimentů, které zkoumaly, jak lidé hodnotí riziko a odměnu v souvislosti s finančními transakcemi, jako je investování nebo sázení.

Ve svých experimentech přišli na to, že pokud někomu dáte 10 dolarů a pak mu nabídnete, aby si hodil mincí, přičemž získá buď 20 dolarů, nebo nula dolarů, většina lidí odmítne mincí hodit. Je to protože z psychologického hlediska se 20 dolarů nezdá o moc víc než 10 dolarů, i když logicky je to dvakrát tolik.

Tím se dostáváme k jádru prospektové teorie, která spočívá v tom, že lidé prožívají silnější pocity vůči ztrátě než vůči zisku. I když jsou si všechny faktory rovny, ztráta 10 dolarů je pro ně horším pocitem než potěšení ze zisku 10 dolarů.

Díky této teorii je snadné pochopit, jak tolerance k riziku ovlivňuje investování a jak se lidé chovají a rozhodují o svých penězích. Lidé chtějí jistotu, i když má menší hodnotu. To může být důvod, proč někteří lidé nejsou ochotni opustit investici, která funguje dobře, i když by to mohlo znamenat, že tyto peníze investují do něčeho jiného, co by mohlo fungovat mnohem lépe než dobře. Někdy se však zkrátka musíte vzdát jistoty, abyste vsadili na skvělou věc.

Investování je ze své podstaty rizikové a nepředvídatelné, a proto může být pro mnoho lidí, jejichž tolerance k riziku není příliš vysoká, těžko stravitelné. Kromě toho, že pociťují bolest ze ztrát více než ze zisků, prospektová teorie ukazuje, že většinu lidí zajímá spíše pohyb z jejich relativní pozice než celkový výsledek. Jednoduše má většina z nás větší radost z toho, pokud se naše investice 10 dolarů zhodnotí na 20 dolarů, než když investice 1 000 dolarů vzroste na 1 100 dolarů.

Jinými slovy investory více zajímá výnosnost jejich investic – kolik vydělají nebo ztratí vzhledem k tomu, kde začínali – než jejich celkové bohatství.

Prospektová teorie rovněž říká, že lidé jsou tím méně citliví na ztráty, čím více mají. Jinými slovy, budou více nešťastní, když začnou s 20 dolary a skončí s 10 dolary, než když mají 1 020 dolarů a skončí s 1 010 dolary – i když je v obou příkladech ztracená částka stejná.

V prospektové teorii se rozhodovací proces skládá ze dvou fází

• Ve fázi editace člověk přezkoumává různé možnosti na základě “rámcujících efektů”. To znamená, jak jsou možnosti zarámovány prostřednictvím podání, volby konkrétních slov nebo použitých metod. Kahneman s Tverskym například zkoumali situace, kdy pacienti s rakovinou dostali možnost podstoupit chemoterapii nebo operaci. Volba těchto pacientů se měnila podle toho, zda byly postupy zarámovány procentní mírou přežití nebo procentní mírou úmrtnosti. V této fázi dochází k přípravě na hodnocení možných výsledků.
• Fáze hodnocení představuje vyhodnocení různých výsledků a vnímaných zisků a ztrát a výběr možnosti s větším užitkem. Lidé v této fázi budou hodnotit zisky a ztráty ve vztahu ke svému současnému postavení. Jak naznačuje prospektová teorie, mnoho lidí se raději vyhne ztrátám, než aby hledali zisky, které by mohly nastat s přidaným rizikem. Kromě toho mohou lidé s větší pravděpodobností podstoupit větší riziko, aby získali zpět ztrátu nebo se dostali do své původní pozice – po ztrátě jsou ochotni podstupovat mnohem větší riziko, aby si svou současnou ztrátu vynahradili. Součástí fáze hodnocení je funkce vážení, která ilustruje, že lidé přikládají větší váhu věcem, které jsou jisté, než věcem, které se pravděpodobně stanou nebo mají určitou pravděpodobnost, ale nejsou jisté.

Zdroj: muni.cz

Příklad prospektové teorie z praxe

Představte si investora, který dostane dvě nabídky stejného podílového fondu. První poradce představuje fond a zdůrazňuje, že za poslední tři roky má průměrnou návratnost 10 %. Druhý poradce mezitím investorovi sdělí, že fond měl v posledních deseti letech nadprůměrnou návratnost, ale v posledních třech letech tato návratnost klesá.

Prospektová teorie říká, že ačkoli byl investorovi nabídnutý přesně stejný podílový fond, pravděpodobně dá přednost nabídce prvního poradce. To znamená, že investor pravděpodobněji vybere fond od poradce, který vyjadřuje míru návratnosti fondu pouze v podobě zisků, zatímco druhý poradce prezentoval fond jako fond s vysokou návratností, která má v posledních třech letech tendenci klesat.

Fenomény vyplývající z prospektové teorie

Citlivost na zisky

Na základě ekonomických experimentů dává velká většina investorů přednost zisku 50 dolarům před hazardem. Také raději získají 40, nebo někteří z nich dokonce 30 dolarů, než aby riskovali, že nezískají nic.

Navíc čím vyšší je výsledek, tím méně jsou investoři citliví na zvýšení tohoto výsledku. Ač to zní neuvěřitelně, více oceníme, když dostaneme dárkový kupón na 10 dolarů zdarma, než když nedostaneme nic. Vyhrát v kasinu 11 tisíc dolarů místo 10 tisíc však nepředstavuje výrazný rozdíl.

Abychom zohlednili tento první psychologický parametr (citlivost na zisk), můžeme říci, že užitek, který přisuzujeme finančním ziskům, je často konkávní. Podceňujeme velké zisky a jsme mnohem citlivější na zvýšení malých zisků než na velké zisky.

Averze ke ztrátám

Co kdybych vás nyní požádal, abyste si vybrali mezi zaplacením 10 dolarů a uzavřením sázky, kde máte 50% šanci, že zaplatíte buď 20 dolarů, nebo nic? (Opačný rámec než v části “Jak vznikala prospektová teorie”, kde jste naopak mohli 10 dolarů získat). V tomto případě většina z nás dává přednost sázce. Existuje určitá naděje, že neprohrajeme a tak zkoušíme své šance.

Většina z nás se bojí prohry. Ekonomické experimenty ukazují, že jsme v průměru dvakrát citlivější na ztráty než na zisky.

Navíc jsme mnohem citlivější na změnu při malých ztrátách než při velkých ztrátách. Pokud očekáváme, že za jídlo zaplatíme 200 korun, a dostaneme čtyřsetkorunový účet, docela nás to rozruší. Pokud si místo domu za 5 milionů korun koupíme dům za 5,05 milionu korun, obvykle nám to je úplně jedno. Stručně řečeno, naše oceňování ztrát je často konvexní.

Averze ke ztrátám je jedním z nejzákladnějších vzorců chování, který zasahuje i do našich finančních rozhodnutí. Vyskytuje se i u velmi malých dětí a opic kapucínů. Můžeme spekulovat, že to dává smysl z evolučního hlediska. Náš horkokrevný a nebojácný předek by bez tohoto vzorce chování nemusel v savaně dlouho přežít…

Zkreslení pravděpodobnosti

Většinou vám je jedno, zda volíte investici s 90% nebo 90,5% šancí na úspěch. Můžete však silně preferovat 100% bezpečnou investici – respektive spoření, před investicí s 0,5% rizikem. Jednoduše máme tendenci zkreslovat pravděpodobnost a malé pravděpodobnosti nadvažujeme a velké pravděpodobnosti jsou naopak podhodnocovány, přičemž hranicí je většinou 30 %.

Při finančních rozhodnutích jsme také více či méně optimističtí nebo sebevědomí. Pokud poprvé řídíte auto a dozvíte se, že na českých silnicích ročně zemře 500 lidí, můžete se docela bát a nadvážit pravděpodobnost havárie. Pokud jste zkušený řidič, můžete být naopak příliš sebevědomí a riziko podcenit. Teorie perspektivy je model rozhodování v podmínkách rizika, který všechny tyto psychologické faktory zohledňuje.

Prospektová teorie a investice

Prospektová teorie poskytuje model pro pochopení toho, jak se lidé chovají a rozhodují na základě rizika a odměny vzhledem k aktuálním podmínkám. Dává smysl, že si chceme zachovat bohatství a udržet své současné pozice a vyhnout se ztrátám. Někdy však díky cíli vyhnutí se ztrátám ohrozíte možnost získat větší zisk.

Tento proces výrazně ovlivňuje způsob, jakým lidé investují. Pokud je někdo v určité individuální pozici, například v akciích nebo fondech, v zisku, pak bude často chtít prodat, i když může racionálně vědět, že by mohl dosáhnout mnohem větších zisků, kdyby si pozici ponechal. Výhra je pro něj výhra a získání většího zisku mu nestojí za nejistotu.

Díky tomu může mít řada lidí tendence spíše na akciových trzích spekulovat než dlouhodobě investovat. Když však dojde ke ztrátě z obchodování, může se mnoho investorů dokonce vydat cestou nečinnosti, což je jedna z největších investičních chyb.

Naopak, pokud někdo na obchodu prodělává, i když jde o malou ztrátu, a logicky ví, že by mohl prodělat mnohem více, nebude chtít pozici uzavřít se ztrátou, protože by se pak emocionálně cítil jako neúspěšný. To vysvětluje, proč mnozí investoři neprodají předčasně na medvědím trhu.

Z toho vyplývá, že i když investování může být o matematice a výnosech, je zde prvek lidské psychologie a rozhodování, který může ovlivnit právě to, jak moc riskujete nebo získáte. Snaha vyhnout se ztrátě před podstoupením rizika pro potenciální zisky může být receptem na to, abyste zůstali tam, kde jste, a přišli o větší výnosy.

Kombinace těchto faktorů způsobuje, že lidé přicházejí o velké zisky a uzavírají až velké ztrátové pozice. To je jeden z důvodů, proč si obrovské procento investorů vede hůře než pasivně řízené burzovně obchodované fondy – ETF, kde je omezeno lidské rozhodování na minimum.

Slovo závěrem

Prospektová teorie se nyní používá v celé řadě aplikací předvídání lidského rozhodování ve financích a investování. Je to pozoruhodný rámec pro pochopení toho, jak se rozhodujeme a jaké základní faktory nás mohou podvědomě ovlivňovat. Tato teorie je dobrým výchozím bodem pro pochopení toho, proč můžete činit určitá rozhodnutí nebo jak se chováte.

Stojí za zmínku, že samotná prospektová teorie vám neříká, jak byste se měli rozhodovat. Pouze popisuje, jací lidé jsou. Podle prospektové teorie mají lidé problém interpretovat extrémní pravděpodobnosti tak, jak skutečně platí. Vysoce pravděpodobné výsledky můžeme vnímat jako naprosto pravděpodobné a u vysoce nepravděpodobných výsledků neočekáváme, že se někdy stanou. Vysoce nepravděpodobné události – jako například globální pandemie nebo útok Ruska na Ukrajinu, které zpustoší akciový trh – však někdy nastanou.