Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Operace na volném trhu jako nástroj monetární politiky – Jak centrální banky ovlivňují sazby?

Operace na volném trhu jako nástroj monetární politiky – Jak centrální banky ovlivňují sazby?
Zdroj: depositphotos.com

Základní úrokové sazby spadají pod měnovou politiku centrálních bank, protože se jedná o důležitý nástroj k nepřímému ovlivňování inflace, zaměstnanosti a HDP. Ovlivňování základních úrokových sazeb patří mezi tzv. klasickou měnovou politiku, která se ještě rozděluje na restriktivní nebo expanzivní. V závislosti na stanoveném cíli.

Jak se ale základní úrokové sazby ovlivňují? Dovolil bych si tvrdit, že v tomto ohledu nemá většina lidí úplně jasno. Když totiž centrální banka rozhodně o zvýšení/snížení sazeb, evokuje to dojem, že se tak děje za pomocí jakéhosi nařízení. Tohle ale v žádném případě neplatí, alespoň ne v moderních ekonomikách. Je to o něco složitější a je dobré mechanismus alespoň obecně znát – je to jeden z mnoha důležitých dílků skládačky.

Poznámka

Operace na volném trhu jsou prováděné centrální bankou na domácím mezibankovním trhu s domácí měnou. Když chce centrální banka dosáhnout deklarované úrokové sazby, za danou úrokovou míru stahuje/dodává likviditu skrze rezervy komerčních bank.

Nástroje měnové politiky

Jakmile centrální banka rozhodne o výší základní úrokové sazby, je nutné, aby se schválené úrovně nějak dosáhlo. Samozřejmě musí být stabilně na schválené hladině udržována. Čili základní (krátkodobé) úrokové míry jsou operačním cílem. A toho operačního cíle lze dosáhnout nástroji měnové politiky.

Centrální banky mohou dosáhnout operačního cíle za pomocí nepřímých a přímých nástrojů měnové politiky. Mezi přímé nástroje patří již řečené nařízení o úrokových sazbách, nebo sem ještě spadají limity na objemy úvěrů, které mohou komerční banky poskytnout. Přímé nástroje se ovšem v tzv. vyspělých ekonomikách nepoužívají zhruba 40-50 let. Předtím to bylo ovšem docela běžné. Nyní se používají maximálně v nějakých “banánových republikách”.

V moderních ekonomikách se tudíž dosahuje operačního cíle pouze díky nepřímých nástrojů. Pod tímto označením rozumíme operace na volném trhu. Pokud se tedy mluví o nepřímých nástrojích, souhrnně se takto nazývají.

Operace na volném trhu

Operace na volném trhu jsou prováděné centrální bankou na domácím mezibankovním trhu s domácí měnou. Když chce centrální banka dosáhnout schválené úrokové sazby, operace na volném trhu se provádí právě za schválenou krátkodobou sazbu. Čili centrální banka za danou úrokovou míru stahuje/dodává likviditu skrze rezervy komerčních bank.

Je dobré ještě upozornit, že centrální banka není až tolik mocná, že by základní sazba byla přesně na schválené úrovni. Centrální banky jsou ovšem hodně silným hráčem na mezibankovním trhu, takže jsou schopny dosáhnout toho, že se sazby hodně blíží tomu, co bylo schváleno.

Zdroj: JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice II: M6
Měnová politika CB
Měnová politika CB

Mezi operace na volném trhu patří automatické nástroje, přímé koupě a prodeje dluhopisů, repo obchody, diskontní okno. My si problematiku nyní vztáhneme na Českou republiku. Dle webu České národní banky jsou v tuzemsku operace na volném trhu konkrétně prováděné pomocí repo obchodů. Vyplývá to dokonce z názvu samotné základní sazby – dvoutýdenní (2T) repo sazba.

ČNB ji používá jako limitní úrokovou sazbu pro své repo operace, kterými ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby. Tady si dovolím malou poznámku, naše centrální banka na svých stránkách totiž uvádí, že se jedná o krátkodobé tržní úrokové sazby. To ale není úplně pravda, protože ovlivňovaná tržní sazba je oxymóron. Jednoduše řečeno není tržní, protože její úroveň má defacto pod kontrolou měnová autorita.

Repo obchody (operace)

Repo obchody jsou z anglického repurchase agreements. To lze přeložit jako dohoda o zpětném odkupu. Repo obchody mohou mít různou splatnost – v ČR jsou to logicky dva týdny, ale například v USA je to 1-7 dní. Repo obchody jsou tvořeny prodejem cenných papírů ze strany centrální banky. Ta je prodá komerčním bankám s tím, že je později odkoupí za vyšší cenu – výnos komerční banky. Právě tento výnos odpovídá dvoutýdenní repo sazbě.

Jedná se tedy o úvěr, který je zajištěn třeba dluhopisem. V tomto případě je dlužník centrální banka, zatímco věřitel komerční banka. Výnos komerční banky je úrokem, který centrální banka zaplatí. Vzhledem k tomu, že centrální banka je 100% důvěryhodný dlužník, jedná se o tzv. risk free (bezrizikovou) sazbu. V mnoha článcích jsem už vysvětloval (například na výnosovou křivku), že od bezrizikové sazby se odvíjí ty ostatní.

Výše této sazby přirozeně ovlivňuje úrokové míry na mezibankovním trhu. Pokud si chce banka A půjčit likviditu od banky B, musí logicky nabídnout lepší úrok než centrální banka. Repo operace ovšem neslouží pouze pro ovlivňování úrokových měr. Centrální banka tímto způsobem zajišťuje, aby bylo v bankovním systému dostatek likvidity.

Repo operace probíhají formou tendrů o stanoveném objemu a má podobu americké aukce. Komerční banky pošlou své nabídky – objem likvidity pro uložení a výnos, který požadují. Centrální banka pak postupně uspokojuje nabídky dle výše požadovaného výnosu. Čili od nejnižší sazby. A to do doby, kdy je stanovený objem zcela zaplněn.

Pro úplnost je vhodné si uvést, že se repo operace rozdělují ještě na tzv. reverzní repo operace. Během repo operací se likvidita do bankovního systému dodává, reverzní repo operace naopak likviditu ze systému stahují. Často se ale setkávám s tím, že se všem těmto operacím prostě říká repo obchody (operace).

Závěrem

Jak bylo řečeno v úvodu, celý popsaný mechanismus je důležitou skládačkou pro celistvé pochopení měnové politiky centrálních bank. Když totiž nevíte, jak tyto mechanismy fungují, nemůžete pak logicky rozumět ani tomu, jak jsou jimi finanční trhy ovlivňovány.

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.

Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.

“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.