EU bude chtít novou legislativu regulující nakládání s kryptoměnami

Červnové oznámení o připravovaném spuštění tokenu Libra vyvolalo mezi vládami a regulátory mnoha států a mezinárodních organizací poprask. Téma regulace kryptoměn se tím dostalo i do hledáčku mainstreamových médií.

A rezonuje také při jmenování nových eurokomisařů. V rámci úterního slyšení v Evropském parlamentu byl totiž kandidát na eurokomisaře, Valdis Dombrovskis, dotázán na jeho záměry na poli regulace nakládání s kryptoměnami.

Chceme legislativu, ale nevíme kdy

V současnosti totiž na unijní úrovni neexistuje nařízení nebo směrnice, která by se vztahovala čistě na kryptoměny, respektive na kryptoaktiva, jak je většina orgánů EU pojmenovává. To hodlá změnit právě Dombrovskis, který by měl v Komisi vést portfolio zaměřené na hospodářství a finanční služby. Budoucí eurokomisař se nechal slyšet, že

“Evropa potřebuje jednotný přístup ke kryptoaktivům, jako je Libra. K tomu zamýšlím navrhnout legislativu.”

Zástupce Evropské komise pak pro agenturu Reuters uvedl, že zatím neexistuje žádný časový plán, kdy by taková legislativa měla být přijata. Pokud však vezmeme obecný proces přijímání unijní legislativy, jedná se o dobu v řádu let.

Běh na dlouhou trať

Zjednodušeně pak Komise navrhne právní akt Radě, ve které zasedají zástupci vlád členských států EU. Ta jej musí schválit společně s Evropským parlamentem. V případě, že se jedná o směrnici, musí jí také transponovat do své vnitrostátní legislativy členské státy EU. To může zabrat další 1 až 2 roky.

V současnosti je regulace nakládání s kryptoměnami částečně upravena zejména ve směrnici proti zneužívání finančního systému pro praní špinavých peněz, jež byla loni novelizována. Ta se dotýká například fungování kryptoměnových směnáren a burz.

Současná pravidla nestačí

Pozornost si vysloužila i v České republice. Letos v létě proběhla mediálním prostorem zpráva, že ministerstvo financí hodlá zavést ještě přísnější pravidla, než jaké vyžaduje samotná směrnice. To se týkalo zejména přísnější identifikace klientů platících kryptoměnami.

Nyní se zdá, že narůstají obavy z většího nekontrolovaného využití kryptoměn i na evropské úrovni. Již minulý týden Francie a Německo varovaly, že Libra může přerůst přes tradiční kryptoměny, jako je bitcoin a ohrozit tím i monetární politiku jednotlivých zemí, potažmo členských států Evropské měnové unie.

Společný postup je obtížný

Podobně se nyní vyjádřil i Dombrovskis. Dle něj by se případná regulace měla zaměřit na zachování finanční stability, ochranu spotřebitelů a boj proti praní špinavých peněz. Stejné fráze přitom volil například loni v únoru při přípravě na zasedání skupiny největších ekonomik světa G20.

Tehdy se nicméně státům nepodařilo shodnout se na nějakých zásadnějších společných krocích. Pozornost byla také více upřena na tzv. ICO (primární nabídka nových mincí), které jsou díky jejich menší frekvenci nyní upozadněny.

Je to vůbec potřeba?

Otázkou nyní je, zda se projekt Facebooku se spuštěním tokenu Libra vůbec povede. Někteří partneři projektu totiž již vzhledem k negativnímu postoji regulátorů uvažují o omezení nebo ukončení své podpory. To by v konečném důsledku mohlo i utlumit snahy o silnější regulaci nakládání s kryptoměnami ze strany Evropské komise. Byl by to pro kryptoměny pozitivní krok?