Čína akumuluje své zásoby zlata, v hledáčku může být i bitcoin

Podle aktuálních údajů Lidové banky Číny, která v zemi plní funkci centrální banky, Čína za tento rok nakoupila téměř 100 tun zlata. Její zásoby se tak v srpnu vyšplhaly na více než 62 milionů trojských uncí.

Své rezervy kumuluje také Rusko, to letos zlato mohutně nakupovalo, jak v rámci domácí produkce, tak i v zahraničí. Spekuluje se také o zvýšeném nákupu bitcoinů čínskými investory jakožto zajišťovacího aktiva a to i přes oficiální zákaz obchodování s kryptoměnami, který v zemi panuje.

Perspektiva růstu ceny zlata

Ke kumulaci žlutého kovu dochází v době poklesu úrokových měr ve Spojených státech, které tímto krokem chtějí předejít ekonomické recesi. Zároveň klesají výnosy z vládních dluhopisů. Vliv na nákup má také pokračující obchodní válka mezi Čínou a USA. Ta zvyšuje riziko výraznějšího globálního zpomalení ekonomického růstu.

To vše tlačí nahoru ceny zlata, které v minulých týdnech překonávaly své dosavadní několikaletá maxima. Nejvyšší mety přitom dosáhlo 4. září, když se dostalo nad 1550 dolarů za trojskou unci. Nyní probíhá menší korekce, i přesto však zaznívají optimistické hlasy věštící další růst.

Mezi nimi je i americká banka Citigroup, která dokonce předvídá dosažení nových historických maxim v následujících 2 letech. Svůj odhad stanovila na 2000 dolarů za unci s tím, že k růstu přispěje i nejistota kolem amerických prezidentských voleb a zhoršující se globální ekonomická situace.

Pokud bude cena zlata růst stejným tempem jako doposud, není tento odhad úplně nereálný. Jen za poslední rok došlo k růstu o více jak 25 %.

Bitcoin jako zajištění v době krize

Zvětšování zlatých rezerv Ruska a Číny souvisí také se snahou těchto zemí omezit závislost na americkém dolaru. V přepočtu Čína vlastní zlato za téměř 100 miliard dolarů, Rusko naopak již tuto metu překonalo. Ač se to může zdát jako závratná částka, tak zlaté rezervy tvoří v Číně pouze necelé 3 procenta všech rezerv. Velká část je alokována v podobě samotného amerického dolaru.

O své místo mezi aktivy tvořící zajištění pro případ krize se hlásí i bitcoin. Známý kryptobýk Tom Lee dokonce poukazuje na korelaci růstu ceny bitcoinu s poklesem akciového trhu. Tedy podobný princip, který funguje i u zlata.

TIP: Vše o zlatě se dozvíte v našem souhrném článku

Jeho tvrzení podporuje i studie investiční společnosti Grayscale, která uvádí, že v reakci na eskalaci obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy v květnu rostla cena bitcoinu mnohem více než cena zlata.

Na druhou stranu je i potřeba říci, že cena bitcoinu může souviset s jeho cyklem a blížícím se halvingem. Oproti zlatu se navíc stále jedná o aktivum s nízkou tržní kapitalizací, u nějž jsou tak strmější cenové pohyby relativně jednodušší.

Zvýšená poptávka po bitcoinu z Číny

Přesto i bitcoin může být zajímavým artiklem pro investory jak z Ruska tak především Číny. K tomu se vyjádřil i ředitel výzkumu Blockchain.com Garrick Hilleman, který uvedl:

Existují jasné důkazy o tom, že lidé v Asii platili za bitcoin více než kdekoliv jinde, když došlo k poklesu yuanu, čínské měny. Lze to vidět na vyšších cenách, za které je bitcoin obchodován na kryptoburzách jako například Huobi, které primárně slouží pro čínské zákazníky.

Jak vnímáte poptávku po bitcoinu vy? Bude se zvyšovat i v Číně přes tamní oficiální zákaz bitcoiny obchodovat?