Akcionáři ČEZ se bouří: Jaká je jejich nová zbraň proti vládě?

Menšinoví akcionáři polostátní společnosti ČEZ se chystají založit sdružení v reakci na pokles hodnoty akcií v posledních dvou letech. K tomuto poklesu přispěla zejména nejistota ohledně záměru vlády vykoupit 30procentní menšinový podíl akcionářů ČEZ.

Nespokojenost těchto akcionářů je také částečně způsobena zavedením 60procentní neočekávané daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), která je platná od loňského roku.

ČEZ přispěl státu nejvyšší částkou, co se týká windfall tax, a také z odvodů za nadměrné tržby z výroby elektřiny.

Vývoj ceny akcií ČEZ od začátku roku

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

ČEZ / CEZ

Načítání

Načítání

Kupte si akcie ČEZ Váš kapitál může být ohrožen*

---

Koupit!

Minoritní akcionáři se hodlají spojit

Minoritní akcionáři ČEZ se rozhodli spojit, aby lépe ochránili své zájmy, jak uvedl Pavel Grünfeld, jeden z iniciátorů. Tato skupina, vytvořila komunitu na sociální síti X pod názvem ČEZ Minoritní akcionáři, která má již 2 600 členů.

Členové plánují zveřejnit petici a otevřený dopis adresovaný vedení ČEZ, vládě a České národní bance, aby poukázali na své problémy. Tímto krokem chtějí akcionáři aktivně vstoupit do dialogu s vedením společnosti a vládou ohledně svých práv.

Podle skupiny selhala především Česká národní banka, která má za úkol účinně dohlížet na kapitálový trh a zabránit manipulaci s cenami akcií.

Jsou akcie ČEZ nejlepší investiční příležitostí na českém trhu?

Poslední kapkou pro akcionáře bylo nedávné prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury, že daň z neočekávaných zisků bude platit i v roce 2024, přestože původní důvody pro její zavedení pominuly.

V loňském roce stát výnosem z neočekávané daně dotoval stropy cen energií, dotace cen však převýšily mimořádné příjmy státu o přibližně 18 miliard korun. Většinu těchto prostředků přitom poskytl ČEZ.

Celkem stát získal přibližně 39 miliard korun z daně z neočekávaných zisků a 18,5 miliardy korun z nadměrných výnosů z výroby elektřiny. Minoritní akcionáři však upozorňují na nutnost zahrnout do státních příjmů také výjimečně vysokou dividendu od ČEZ, která státu vydělala celkem 54 miliard korun.

Plány spolku do budoucna

Sdružení zvažuje další kroky, včetně vyjádření nespokojenosti předvolebními demonstracemi nebo hlasováním v květnových volbách do Evropského parlamentu.

Zvažují také právní kroky proti státu nebo vedení ČEZ v závislosti na hospodářských výsledcích společnosti, které mají být zveřejněny koncem března.

Michal Šnobr, významný minoritní akcionář ČEZ a spolupracovník finanční skupiny J&T, proti neočekávané dani též protestuje. Dokonce ji označuje za nástroj konfiskace majetku, pokud bude navzdory konci energetické krize pokračovat i letos.

Očekává se, že jeho spolupráce se zakladateli sdružení bude externí, neboť není jeho členem.

Chybí jasný plán vlády

Dalším sporným bodem pro akcionáře je absence jasného plánu vlády ohledně odkupu menšinových podílů v ČEZ, kde má ministerstvo financí většinový podíl 70 %.

Premiér Petr Fiala v roce 2022 naznačil, že stát chce získat výhradní kontrolu nad zdroji výroby elektřiny, ale žádný plán nebyl zveřejněn.

Navíc legislativní návrh známý jako Lex ČEZ, který by majoritnímu akcionáři usnadnil rozdělení společnosti, byl stažen poté, co čelil kritice a obavám o jeho ústavnost.