Dnešní článek je o rostoucím zájmu o svěřenecké fondy v České republice. Česká tisková kancelář (ČTK) ve svém aktuálním článku uvádí informace o rostoucím zájmu Čechů o založení svěřenského fondu. Pojďme si shrnout aktuální data i nejzajímavější informace.
Co je vlastně svěřenský fond?
Svěřenský (nebo také svěřenecký) fond je určený ke správě rodinného nebo firemního majetku (např. nemovitosti, peníze, firma, autorská práva) vyčleněného ke zvláštnímu účelu. Svěřenské fondy jsou velmi běžné v anglosaském právu – tam se označují jako trusty – a také u nás se využívají pro správu majetku stále častěji.
Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný ke zvláštnímu účelu, držený a spravovaný jmenovanou osobou (správcem) ve prospěch obmyšleného. Majetek přestává být vlastnictvím toho, kdo svěřenský fond vytvoří, a stává se majetkem anonymním, samostatným.
Dle odhadů aktuální počet těchto fondů je v ČR přibližně 3600.
Svěřenský správce právně jedná vlastním jménem na účet svěřenského fondu, a tak naplňuje svoje povinnosti vyplývající z plné správy svěřenského fondu. Zpravidla svěřenský správce uzavírá smlouvy či činí jednostranná právní jednání.
Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku a to může být dle zákona provedeno smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. Pro jeho vznik je potřeba rovněž souhlas budoucího svěřenského správce, tedy osoby, jež bude tento majetkový soubor držet a spravovat.
Češi v roce 2021 založili o 40 % více svěřenských fondů
Dle dat Evidence svěřenských fondů, které ČTK poskytla advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný se v roce 2021 o 40 % zvýšil počet Čechů, kteří založili svěřenský fond.
Dle expertů je hlavním důvodem nárůstu pandemická krize. Jejím vlivem začali Češi více řešit, jak se bude dále nakládat s jejich majetkem.
Odlišná situace v ČR a v zahraničí
I přestože v roce 2021 výrazně vzrostl počet Čechů, kteří založili tento fond, nemá většina nadprůměrně bohatých Čechů svůj majetek uložený ve svěřenských fondech. V zahraničí je situace odlišná. Dle dostupných dat v západních zemích se podíl movitých lidí řešících majetkové záležitosti svěřenskými fondy pohybuje mezi 70 a 80 %.
Jakub Hollmann společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný uvádí, že při podnikání jsou někteří lidé často terčem útoků, ať už domnělých věřitelů nebo falešných směnečných věřitelů. Typů ekonomických útoků, které přicházejí v úvahu, je celá řada. Ochrana majetku ve svěřenských fondech znamená, že chcete předejít neočekávanému podnikatelskému riziku.
Pro koho jsou svěřenské fondy vhodné?
Dle odborníků tyto fondy jsou vhodné například pro majitele rodinných podniků, protože jim přinášejí větší kontrolu nad mezigeneračním předáním.
Dle průzkumu si až 50 % českých podnikatelů přeje předat svou společnost svým potomkům. Ovšem v případě, že jejich potomci nejsou na předání firmy připraveni použijí se svěřenské fondy.
Kdo může založit svěřenský fond?
Svěřenský fond může vytvořit jakákoliv fyzická nebo právnická osoba vyčleněním části majetku ze svého vlastnictví a pověřením svěřenského správce jeho správou.
Zakládá se podepsáním smlouvy o svěření majetku správci, která se uzavírá mezi zakladatelem svěřenského fondu (tím, kdo majetek do fondu ukládá) a správcem. Smlouva musí obsahovat název fondu – jeho označení, majetek který tvoří fond při jeho vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaj o době trvání (doba určitá či neurčitá) a plnění ze svěřenského fondu obmyšlené osobě. Svěřenské fondy podléhají povinné evidenci a identita jejich zakladatelů je skrytá.
Založení, průběh a zánik svěřenského fondu jsou spojené s poplatky, které se liší v závislosti na hodnotě vyčleněného majetku. Typickým rysem svěřenského fondu je téměř vyloučená možnost veřejnoprávního dohledu, ale existují i případy, kdy může zasáhnout soud, a to hlavně v případě zániku či změn ve svěřenském fondu.
Závěr
Svěřenský (nebo také svěřenecký) fond je určený ke správě rodinného nebo firemního majetku (např. nemovitosti, peníze, firma, autorská práva) vyčleněného ke zvláštnímu účelu. Svěřenské fondy jsou velmi běžné v anglosaském právu – tam se označují jako trusty – a také u nás se využívají pro správu majetku stále častěji.
Majetek ve svěřenském fondu nemá vlastní právní subjektivitu, fond vlastní sám sebe, vede účetnictví a platí daně. Svěřenský fond spravuje jmenovaný správce ve prospěch obmyšlené osoby – beneficienta, tedy toho, kdo bude moci majetek využívat a čerpat z něj příjmy.
Výhodou vyčlenění majetku do svěřenského fondu je rozmělnění jmění, ale na vyčleněný majetek se nedá uplatňovat vlastnické právo. Například tzv. rodinné fondy se používají třeba pro ochranu před ztrátou dědického nároku nebo zabezpečení nezletilých členů rodiny.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.