...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Německá technologická společnost Wirecard Solutions Limited už od roku 1999 zajišťovala platby přes internet a jiné finanční služby. Její největší konkurent je např. světoznámý Paypal.
Od počátku vše vypadalo jako velmi slibný startup, ze kterého nakonec vznikla miliardová firma považována za vzor a hvězdu německého technologické sektoru. Dokonce její akcie byly zahrnuty do prestižního indexu DAX 30.
Bohužel události posledních týdnů této společnosti vůbec nepřály. Najednou cena akcií běhen jediného týdne spadla o více jak 95 %. Co přesně k tomu vedlo a jaký může být další vývoj? Přesně na to se dnes podíváme v našem podrobném pohledu na pád firmy Wirecard.
Kolotoč událostí vedoucí až na samou hranici krachu celé společnosti odstartovala pro někoho nezasvěceného zdánlivě nenápadná událost – dlouhodobý auditor Wirecardu, společnost EY (Ernst & Young), odmítl vydat výrok účetní závěrky.
Všechny velké firmy a některé další společnosti musí mít ze zákona účetní závěrku kontrolovanou auditorem. Cílem auditu je vydat výrok, který říká, že účetní závěrka je ve všech významných aspektech “správná” a pravdivá.
Jenže to se nestalo. A důvodem bylo to, že auditoři nedokázali najít 1,9 miliardy eur (tj. přes 50 miliard korun), které se měly nacházet na účtech této společnosti vedených u filipínských bank. A to z důvodu rozsáhlého falšování tržeb, účetních záznamů i dokladů.
Otázka je, zda je 1,9 miliardy eur skutečně hodně? Jedná se přeci jen o velkou společnost a nelze si částku přirovnávat k hodnotám ze svých osobních financí. Wirecard za rok 2018 (dle účetní závěrky) dosáhla tržeb ve výši něco málo přes 2 miliardy eur. V podstatě tedy firmě chybělo najít takovou částku, kterou utrží za celý rok. Závěr je už nyní ale jasný, skutečně se jedná o ohromnou částku.
Po nevydání výroku totiž nabraly věci velmi rychlý spád.
Během několika málo dní došlo k poklesu ceny akcií o více jak 90 %, byly odhaleny falešné bankovní dokumenty, tehdejší šéf a zakladatel společnosti Markus Braun byl sesazen a byl vyhozen provozní ředitel Jan Marsaleka, který byl zodpovědný za asijské operace (právě tam se peníze ztratily).
Vážnosti situace dodal i výrok německého regulátora trhu BaFin, že tento skandál je pro obchodování na burze “pohromou”.
Přitom se nedá říct, že by se vše událo zcela znenadání. První varovné zprávy posílal britský deník Financial Times už před více jak dvěma lety. To se začaly objevovat první informace poukazující na nesrovnalosti v hospodaření firmy. Svůj tlak postupně deník stupňoval a citoval whistleblowera, který z firmy vynášel informace.
V reakci na tyto zprávy se objevilo i několik hedgových fondů, které začaly akcie Wirecardu shortovat (sázka na pokles ceny akcií), jelikož uvěřily, že informace prosakující na veřejnost mají pravdivý základ.
Může se zdát, že se lidstvo už poučilo a takovéto příběhy se dnes už nemohou stávat. Bohužel něco velmi podobného se stalo například v roce 2014. Nejmladší miliardářce Elizabeth Holmesové se podařilo z investorů vymámit přes 700 miliónů dolarů na její technologický startup jménem Theranos. Díky profesionálně a sebevědomě prezentovanému podvodu, který údajně dokáže testovat vše pouze z kapky krve, rychle zbohatla, ale bublina rychle splaskla v tom momentu, kdy pravda vyšla najevo.
Někdo zase příběh Wirecardu přirovnává k legendárnímu pádu Enronu – falešné účetní záznamy, pohyby ceny akcií o stovky procent, lajdáčtí konzultanti atd.
Zpět k Wirecardu… tato německá firma založená v roce 1999 propojovala uživatele internetu, e-commerce projektu a banky. Z počátku zprostředkovávala platby na hazardních webech a stránkách s pornografickou tematikou.
Brzy poté začala velmi rychle růst až do takové míry, že zaměstnávala přes 6 000 zaměstnanců v 26 zemích světa. Za rok 2018 dosáhla příjmů ve výši 2 miliardy eur. Akcie Wirecard (ticker WDI) dosáhly svého maxima v září 2019 na úrovni přes 190 eur za akcii.
Před svým pádem tak měla firma tržní kapitalizaci na úrovni 24 miliard eur a byla tak jednou z top 30 nejhodnotnějších titulů na frankfurtské burze.
Dnes už společnost Wirecard ale přiznala, že hledaných 1,9 miliardy eur nejspíše vůbec neexistují.
Pokud bychom srovnali hodnotu akcií před pádem ze 17. 6. 2020 (a jejich doposud nejnižší) hodnotu z 26. 6. 2020 (tj. o pouhých 9 dní později), jedná se o pád ze 104,50 eur na 1,28 eur. Tedy o 103,22 eur.
Skoro to vypadá, jako kdybychom se přepsali v desetinné čárce, ale bohužel ne. V procentuálním vyjádření se jedná o propad o neuvěřitelných 98,78 %.
Rychlost pádu byla podmíněna i tím, že akcie měly tendenci do poslední chvíle růst. To zapříčinili i analytici, kteří opakovaně doporučovali Wirecard ke koupi. Podle Financial Times byl jedním z nich například Pauls Heike z Commerzbank.
Další faktor byl nárůst počtu shortovaných akcií s tím, jak negativní informace vycházely na veřejnost.
Z následujícího grafu je zřejmých několik věcí:
Než se udál celý ohromný propad, Markus si stačil přijít na své. Ročně dostával přes 2,7 miliónu eur, ale přitom on sám do společnosti na jejím začátku investovat i vlastní peníze.
Od roku 2001 firma vstoupila na burzu a začala strmě růst až do roku 2017. To z Brauna s jeho 7% podílem na firmě udělalo milionáře.
Zajímavé je, s jakou sebejistotou Braun veškeré nesrovnalosti vždy odmítal. Svého přesvědčení se držel až do samotného provalení skandálu, jak dokládají tweety z jeho twitterového účtu (příspěvek výše je ze 17. května).
Z vedení firmy odstoupil teprve 19. června a to poté, co jej zadrželi vyšetřovatelé na Mnichovském letišti.
Kromě ztráty peněz, ušlého zisku a poklesu hodnoty akcií jsou i další negativní vlivy.
Insolvenční správce firmy teď vyjednává s bankami o nových úvěrech, aby mohli firmu zachránit. Tyto úvěry ale budou velmi drahé a není jisté, zda společnost s takto zasaženou důvěryhodností bude schopna jednak úvěry získat a jednak opět dosáhnout zisku.
Pokud se jim to nepodaří, bude následovat rozprodávání majetku a snaha o uspokojení finančních závazků firmy.
Kromě finančních dopadů budou trpět i zaměstnanci firmy. Je jasné, že propouštění bude v řádu tisíců.
Pošramocená důvěra se týká i regulatorních institucí. Je sice dobře, že auditoři z KPMG, kteří prováděli mimořádný audit, na problém přišli, ale trvalo to až příliš dlouho. Podvody a nejasnosti se začaly objevovat už v roce 2016 a auditoři z EY je po dobu několika let nebyli schopni objevit.
Takže se nabízí otázka, do jaké míry lze vůbec auditorům věřit, že svou činnost vykonávají dostatečně důvěryhodně?
Například německý ministr financí Olaf Scholz, říká, že skandál nakonec dokazuje, že regulátoři svou práci dělají dobře. Avšak v návaznosti na tuto kauzu se objevilo mnoho hlasů volajících po daleko tvrdších regulacích.
Pravdou je, že zmiňovaný podvod a krach Enronu s sebou stáhl i jejich tehdejšího auditora. Do té doby existovala velká auditorská šestka, dále pak už jen pětka. Z 5 se stala dnešní 4 fúzí dvou z nich (vznik PWC).
5. 9. 2018 – Wirecard nahradil Commerzbank v indexu DAX 30.
3. 10. 2018 – Financial Times začali investigativní sérii článků s nedůvěrou v raketový růst ceny akcií na úroveň skoro 200 eur.
21. 9. 2019 – Markus Braun (CEO a spoluzakladatel) najmul KPMG (auditora velké čtyřky) na prověření firemního účetnictví po tom, co EY nechtěli audit dokončit. Zcela věří v dobrý výsledek, který má očistit pošramocenou pověst jeho firmy.
13. 3. 2020 – Vydání závěru KPMG se odkládá.
22. 4. 2020 – Opětovné odložení vyslovení výsledků mimořádného auditu KPMG.
28. 4. 2020 – Po šesti měsících přišli auditoři na světlo s výrokem, že nejsou schopni ověřit nemalou část byznysu. Akcie reagují propadem ze 140 na 100 euro. Přibližně na této úrovni akcie vydrží až do 18. června.
17. 5. 2020 – Wirecard stále popírá jakékoliv pochybení.
5. 6. 2020 – Do mnichovského sídla vtrhly německé policejní složky a odvádí Markuse Brauna a další členy představenstva k vyšetřování. Razie se účastnilo 12 vyšetřovatelů a 33 policejních úředníků. Později byly prohledávány další 4 centrály.
18. 6. 2020 – Na tento den se podíváme podrobněji.
19. 6. 2020 – Markus Braun konečně situaci přiznává a rezignuje. Akcie Stojí 25 eur.
22. 6. 2020 – Wirecard konečně veřejně uznává možný podvod. Regulatorní úřad hovoří o naprosté ostudě až katastrofě pro celé Německo.
25.6. 2020 – Společnost vyhlašuje insolvenci.
26.6. 2020 – Akcie Wirecard se dostávají na doposud nejnižší cenu 1,28 eur
30. 6. 2020 – některá média se snaží informovat o senzaci a hlásají, že akcie Wirecard vzrostly o 150 či 300 % (někteří dokonce tvrdí, že o 500 %).
Taková zpráva je sice pravdivá, ale naprosto nesmyslná. Jedná se totiž o akcie na hodnotě jednotek eur. Jejich cena z minima 1,28 eur vzrostla jen o pár eur a po pár dnech stejně opět zase spadla (viz obrázek níže).
Ten kdo skutečně trefil minimum a následně včas prodal, mohl vydělat. Avšak investice v kterýkoliv čas pádu akcií této společnosti byla nesmírně riziková a velmi nejistá. Šlo přece o investice do akcií společnosti, které hrozil krach. Dobře si mohl vydělat ten, kdo stihl trefit pokles a včas tyto akcie shortoval.
Společnosti byla pozastavena licence německé banky a od 26. 6. jsou zablokovány všechny karty vydávané Wirecardem.
Jedná se o 1 milión karet v EU a cca 40 tisíc karet v Česku. Pozastavení se týká např. karet startupů Twisto, Fidoo, Curve nebo třeba Crypto.com. Problémy mají i uživatelé eKasy od společnosti O2, kteří nemohli karty naopak přijímat.
Twisto reagovalo na situaci nejrychleji a již 29. 6. (pondělí) začalo svým klientům rozesílat nové karty od americké společnosti Marqeta. Změna providera karet není vůbec jednoduchá a normálně trvá v řádu několika měsíců, minimálně několika týdnů.
U většiny firem byly ale karty do několika dní znovu aktivovány a nyní fungují jako doposud.
Deutsche Bank (největší německá banka) uvedla agentuře Bloomberg, že je připravena poskytnout Wirecard Bank AG, což je jedna z divizí Wirecard, finanční podporu. Ta tedy údajně zůstává solventní a mohla by celou situaci přežít.
Konkurzním správcem se stal Michal Jaffe a 1. 6. uvedl, že o převzetí aktivit firmy zůstává velký zájem investorů.
Kauza nyní vyvolává otázky, zda je kapitálový trh skutečně důvěryhodný, když mohlo dojít k tak rozsáhlému podvodu. Mimo jiné trpí i pověst auditorů, kteří roky nic neodhalili. EY se ale samozřejmě brání, a svého klienta obvinili ze sofistikovaného podvodu.
Výsledkem je pro společnost Wirecard jedno smutné prvenství – podařilo se jí stát se první firmou akciového indexu DAX 30, která zkrachovala ještě v době, kdy je jeho součástí.
Otázkou zůstává: zotaví se ještě Wirecard? V případě, že tomu věříte, si můžete vsadit koupí jejich akcií – třeba u Robomarkets nebo XTB.
Vystudovaný ekonom s vášnivým zájmem o pasivní investování a americké akcie. Zkušenosti nabyté ve finančním sektoru využívá pro vytváření stabilních investičních portfolií. Jeho cílem je dosáhnout finanční svobody prostřednictvím dlouhodobého investičního přístupu. Fanoušek hnutí FIRE a Roberta Kiyosakiho.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.