Představte si úspěšnou firmu, které rostou tržby, její produkty denně používáte a analytici ji chválí. Koupíte její akcie s pocitem, že sázíte na jistotu. Jenže pak se roky nic neděje.
Podnik dál vydělává a expanduje, ale vaše investice stagnuje, nebo dokonce klesne hluboko pod nákupní cenu.
Jde o jednu z nejzrádnějších situací v investování. Nečelíte totiž zjevnému krachu, ale vleklému zklamání. Kvalitu firmy jste odhadli správně, a přesto proděláváte.
Při pohledu na účet u brokera se pak logicky ptáte, kde se stala chyba.
Podobá se to sázkám na dostizích. Každý na tribuně ví, který kůň běhá nejrychleji a má nejlepšího žokeje.
Jenže nejlepší kůň nutně neznamená dobrou sázku, záleží také na kurzu. Kdo tento rozdíl přehlíží, může roky sázet pouze na favority, a přesto odcházet se ztrátou.
Zkušení investoři tento princip dobře znají. Zatímco začátečníci řeší pouze kvalitu samotné firmy, profesionálové si kladou zásadně odlišnou otázku. Právě ta často rozhoduje o dlouhodobém výsledku na burze.
Rozdíly ve výnosech jsou přitom propastné.
- Částka 1 milion Kč zhodnocovaná o 10 % ročně se za 20 let promění ve zhruba 6,7 milionu Kč.
- Stejná suma s výnosem 2 % ročně skončí pod hranicí 1,5 milionu Kč.
O výsledku často nerozhoduje samotný výběr podniku, ale cena zaplacená v den nákupu.
Podívejme se, jak tento mechanismus funguje v praxi. Rozebereme historická data z akademických studií, ukážeme si konkrétní příklady z trhu a představíme jednoduchý postup, jak posuzovat budoucí nákupy akcií.
Obsah článku