Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Průměrná mzda v Česku vzrostla na 40 135 Kč, ovšem reálně jsme na tom hůře

Průměrná mzda v Česku vzrostla na 40 135 Kč, ovšem reálně jsme na tom hůře
Zdroj: depositphotos.com

Dnešní článek je o vývoji průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice. Český statistický úřad ve svém aktuálním prohlášení uvádí informace o průměrné mzdě za 4. čtvrtletí. Pojďme si shrnout aktuální data i nejzajímavější informace.

Nominální průměrná mzda vzrostla o 4% (40 135 Kč) 

V pondělí 7. 3. uveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) údaje o průměrné mzdě v posledním čtvrtletí roku 2021. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Česku vzrostla meziročně o 4 % na hodnotu 40 135 Kč. Je to tedy o 1 551 Kč (+4 %) více než ve stejném období roku 2020.

Jelikož spotřebitelské ceny se zvýšily o 6 % a nominální mzda vzrostla pouze o 4 %, došlo k poklesu reálných mezd o 2 %.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek uvádí, že zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných mezd podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující 8 % bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd.

Jaký je rozdíl mezi nominální a reálnou mzdou?

Reálná mzda oproti nominální poskytuje lepší možnost mezinárodního nebo časového srovnání. Z hlediska časového totiž očišťuje nominální mzdu o vlivy inflace, tedy o změny životních nákladů v čase. Z hlediska geografického očišťuje nominální mzdu o rozdílnost životních nákladů ve srovnávaných zemích.

Poznámka

Reálná mzda je ekonomický termín, který vypovídá o skutečné hodnotě výdělků (mezd). Zatímco nominální mzda vyjadřuje peněžitou odměnu, reálná mzda vyjadřuje, co je možné si za takovou odměnu koupit. Vyjadřuje kupní sílu mezd. 

Medián

Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. A proto existuje statistická veličina medián.

Poznámka

Medián se “počítá” tak, že se mzdy všech evidovaných zaměstnanců v ČR seřadí od nejvyšší po nejnižší. Medián pak představuje ta mzda, která se nachází přesně uprostřed seznamu. Respektive zaměstnanec, který se se svou mzdou nachází uprostřed, pobírá tzv. medián mezd.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,9 % na 34 360 korun. Pro zjednodušení tedy můžeme říci, že průměrný Čech vydělává přibližně 34 360 Kč. 80 % zaměstnanců tedy většina pobírala mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně.

V 1. kvartálu mzda vzrostla o 3,4 %, ve druhém o 11,5 % a ve třetím o 5,7 %. Reálná mzda pak klesla pouze v posledním čtvrtletí. V prvním čtvrtletí byla vyšší o 1,2 %, ve druhém o 8,4 % ve třetím o 1,5 %.

Nejvíce rostly mzdy v sektoru nemovitostí, ubytování, stravování a pohostinství

Ve 4. čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 %. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 % více. Naopak největší pokles zaznamenalo zdravotnictví a sociální péče, kde mzdy klesly o 8,1 %.

Poznámka

Statistický úřad upozorňuje, že propad mezd ve zdravotnictví je způsoben vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie.

Závěr

Podle ekonomů budou navíc reálné mzdy klesat celý letošní rok. Ti odhadují, že po celý letošní rok je téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy klesat. Za celý letošní rok by to mohlo být kolem 3 %.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek doplňuje, že propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz. Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin, nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace.

S kolegy ekonomy souhlasí také Jakub Seidler hlavní ekonom České bankovní asociace, který očekává v letošním roce 2022 propad reálných mezd o 3 %. Seidler doplňuje, že současná ruská agrese na Ukrajině přináší další stagflační vývoj, to je vyšší inflaci a slabší růst, což bude propad reálných mezd v letošním roce dále prohlubovat.  

Líbil se vám tento článek?
2
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.