Dopad pandemie na automobilový průmysl v Evropě

Automobilový průmysl má zásadní význam pro prosperitu Evropy. Poskytuje přibližně 13,8 milionu přímých a nepřímých pracovních míst, což představuje 6,1 % celkové zaměstnanosti v Evropě.

Z toho je 3,5 milionu pracovních míst obsazených ve výrobě (přímá i nepřímá výroba), 4,5 milionu pracovních míst je zahrnutých v údržbě a 5,6 milionu v dopravě.

Obrat dosažený v automobilovém průmyslu tvoří 7,14% celkového HDP Evropy. V roce 2019 se v Evropě prodalo 15 805 752 aut, což představovalo nárůst oproti minulému roku o 1,2%.

V důsledku koronaviru má ale dle odhadů celkový letošní prodej padnout až o 54 %. V celé Evropě byly v nejrůznějších formách uzavřeny různé části ekonomiky a to samozřejmě postihlo i výrobu nových aut, a to ať už přímo nebo nepřímo.

Podle statistik podložených ACEA přišla Evropa o 2 446 344 vyrobených aut a prodej propadl téměř o 57% (v průměru za posledních 6 měsíců).

Téměř 1,3 milionu lidí bylo nuceno zůstat kvůli vládním opatřením doma a mnozí z nich o práci dokonce přijdou (každopádně čísla nezaměstnanosti nebudou v žádném případě tak drastická jako v roce 2009, a to zejména z důvodu, že tato krize je mírnější a Evropská centrální banka podpoří firmy, které nebudou muset propouštět.

Jaká byla situace před pandemií?

Bez pochyby má koronavirus velký dopad na automobilový průmysl, ostatně jako na většinu odvětví, ale je třeba zmínit, že většina Evropských automobilek se utápěla v červených číslech už před samotnou pandemií.

Ve Velké Británii klesal prodej nových automobilů již od roku 2016, kdy byl zaznamenán rekordní počet nových prodaných automobilů, přičemž v roce 2019 už bylo toto číslo o 11 % nižší. I Volkswagen group začal projevovat znaky poklesu, když prodeje Audi padly v roce 2018 až o 18 %. Stejně na tom bylo i BMW.

Podle názorů mnohých ekonomů byl koronavirus jen spouštěčem dlouhodobě očekávané recese v automobilovém sektoru. Ten rostl dlouhých 10 let v kuse a je logické, že pokles jednou přijít musí.

Automobilky a jejich hra s čísly

Jak jsem již zmínil, automobilový sektor rostl dlouhých 10 let takřka nepřetržitě. V určitých letech ale přeci jen nastaly okolnosti, za kterých nebylo možné růstu dosáhnout, ale mnohé automobilové společnosti i tak do ročních výkazů růst uvedly.

Pravda byla taková, že byly uvedeny jen určité údaje a svět viděl jen růst prodaných nových automobilů, ale ostatní čísla zůstala ve stínu.

Ideálním příkladem je například Kia. Ta v roce 2019 prodala 488 013 kusů aut, Což je o 0,1% méně než v roce 2018 (kdy prodali 488 495 aut). Uvedla však, že rok 2019 byl 11. rok růstu v řadě. (Růst ale v tomto případě znamenal pouze zvýšení prodejů v USA, ne na celém světě). Problém je, že neuvedli komu auta prodávali a kolik aut vyrobili.

Jak jsme již zmínili, v roce 2018 prodala Kia 488 495 kusů aut a v témže roce vyrobili 341 233 aut. O rok později byly prodeje v EU menší, ale vyprodukovalo se více aut a to přesně o 4 235.

Tedy na srovnání, v roce 2019 se prodalo méně aut, ale více jich bylo vyrobeno v domnění, že se prodají následující rok. Zde nastává problém.

Kia měla jen 25% přímý prodej konečnému zákazníkovi z jejich prodejen. Ostatní auta prodávají dealerům do různých regionů, čili Kia prodává auta dealerům, kteří si plní sklady, ale sami je už neprodali.

A když se sklady naplní až moc, nastává výprodej. Tedy cena klesá a zisk se zmenšuje. Pro výrobu většího množství aut je potřeba více lidí a více hodin práce, což tvoří větší náklady.

A když se tato auta neprodávají nebo se prodají s menším ziskem, tak je to problém, který bude ovlyvňovat budoucí cashflow. Ve shrnutí to znamená, že recese, která se sevřela na automobilovým průmyslem by přišla i bez aktuální pandemie. Jednoduše řečeno, automobilky prodávaly vozy, které se neprodávaly, ale se hromadily ve skladech u nových a starých dealerů a přeprodejců.

Závěr

Aktuálně se situace v Evropě pomalu vrací zpět do starých kolejí a automobilové společnosti běží prakticky již na 90 %. Chvíli sice potrvá, dokud se prodeje nových aut dostanou na předešlé hodnoty, ale každopádně dokud nebude v televizních zprávách odvysíláno, že je krize překonána, tak mezi lidmi zůstane strach a se strachem přichází i šetření.