Proč česká koruna tak výrazně oslabuje a co to znamená pro ekonomiku?

V rozhovoru pro e15 se hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát vyjádřil k tomu, proč koruna oslabuje, a zda-li bude její oslabování pokračovat i letos.

Česká koruna podle Mašáta v posledních měsících vůči euru výrazně oslabuje a tento jev pravděpodobně přetrvá po celý letošní rok. Koruna oslabila nejen vůči euru, ale také vůči dolaru.

V rozhovoru se Mašát vyjádřil následovně: “Konkrétně se hodnota koruny vůči euru od dubna snížila z 23,30 na 24,60 CZK/EUR, což představuje pokles o více než pět procent, přičemž jen v roce 2023 koruna oslabila o 2,3 procenta. Příběh oslabování koruny vůči dolaru není jednoznačný. Česká měna totiž zůstává úzce navázána na euro a je ovlivněna různými faktory.”

Co způsobilo oslabení koruny?

Hlavní příčinou oslabení koruny je především rychlý pokles inflace, který vedl investory k očekávání rychlého snížení základní úrokové sazby České národní banky. To snížilo její atraktivitu.

Kromě toho pozitivní politický vývoj v Polsku odvedl pozornost investorů k polskému zlotému, zatímco rostoucí geopolitická rizika přiměla investory, aby se vyhýbali menším a zranitelnějším ekonomikám včetně České republiky.

Co se bude s korunou dít dál?

V letošním roce se očekává, že kurz koruny bude nadále oslabovat a v první polovině roku se může dostat až na úroveň 25 CZK/EUR. Poté bude následovat postupné oslabování v souladu se snižováním sazeb ČNB.

Očekává se, že hlavními faktory tohoto vývoje budou uvolnění měnové politiky a opětovné nastartování české ekonomiky. Následné posílení koruny se předpokládá poté, co eurozóna začne provádět snižování sazeb.

Jak ovlivní snížení úrokových sazeb vaše úspory a hypotéky?

Koruna jako nástroj měnové stability

Kurz koruny ve spojení s úrokovými sazbami slouží ČNB jako nástroj k udržení měnové stability. V uplynulém roce centrální banka tento nástroj aktivně využívala k řešení ekonomických problémů. Vliv kurzu koruny na ekonomiku je přímější, než vliv úprav úrokových sazeb, navíc ovlivňuje různé segmenty.

Například v reakci na rostoucí inflaci, namísto očekávaného výrazného zvýšení úrokových sazeb se centrální banka rozhodla pro posílení měny. Tím omezila inflaci způsobenou firmami, které se snažily vyhnout vysokým úrokům přes zahraniční úvěry v cizí měně. Tento krok situaci exportérům zkomplikoval, a zvýšil finanční riziko pro podniky s půjčkami v eurech v případě, že by měna oslabila.

Ekonomové očekávají další snížení základní úrokové sazby. Na jakou úroveň může letos klesnout?

Opravdu inflace klesne ke 3 procentům?

Navzdory nadějím na výrazné snížení inflace, kdy se očekává její pokles na úroveň kolem tří procent, není boj s inflací zdaleka u konce. Za poslední čtyři roky vzrostla průměrná cenová hladina o třetinu, což vedlo ke značné ztrátě kupní síly těch, jejichž mzdy nedržely se zdražováním krok.

Perspektiva dosažení a udržení inflace kolem dvouprocentního cíle centrální banky zůstává nejistá, ne-li nereálná. Problémem je potenciál dlouhodobého růstu cen, který neumožňuje dosáhnout cíle, jaký si ČNB stanovila.