Proč bychom (ne)měli přijmout euro?

Základní myšlenka Evropské unie je postavena na čtyřech pilířích: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Aby tyto čtyři pilíře dobře fungovaly, tak je musí pojit společná měna – euro. V zásadě bez eura to nemá smysl. Proč se mu tedy bránit a neintegrovat se do eurozóny, jaké by nám to přineslo výhody a nevýhody?

Euro a eurozóna

K 1. 11. 2021 je euro oficiální měnou 19 z 27 členských států Evropské unie. Těmto státům se o měnovou politiku nestará centrální národní banka – v České republice Česká národní banka, ale Evropská centrální banka (ECB) se sídlem v německém Frankfurtu nad Mohanem.

A již zde narážíme na jeden z hlavních důvodů, proč euro odmítnout. Přijetím eura by ztratila Česká národní banka svoji dosavadní funkci. Měli bychom sice podíl na rozhodování v Evropské centrální bance, ale již bychom nebyli v monetární politice nezávislí.

Na druhou stranu, pokud chceme vyznávat hodnoty Evropské unie, euro potřebujeme. Navíc je zde i jeden neopomenutelný závazek.

Česká republika se při vstupu do Evropské unie v roce 2004 zavázala přijmout společnou evropskou měnu – euro.

Tento závazek však neměl a pořád nemá časový horizont a můžeme tak tvrdit, že Česká republika zatím není na společnou evropskou měnu připravena.

Proč euro ano:

• Odpadne kurzové (měnové) riziko při styku s eurozónou
• Větší stabilizace importu a exportu s eurozónou
• Euro přiláká nové (euro)investory
• Budeme se podílet na rozhodování ECB
• Podpora a stabilizace ekonomiky, růst HDP
• Snadnější cestování po eurozóně

Všechny výše zmíněné body mají nesporné výhody. Česká republika je malá otevřená ekonomika. Asi 60 % exportu míří do eurozóny. Navázanost České republiky na euro je z pohledu exportu a importu větší než 50 % a to jasně mluví pro euro.

Euro by zvýšilo atraktivitu České republiky pro zahraniční investory. Zahraniční investice zase přinese nové pracovní podmínky a pomůže v ekonomickém růstu. Ten bychom mohli měřit pomocí HDP.

V neposlední řadě bychom mohli ušetřit mnohé náklady České národní banky a zaměřili bychom se pouze na ECB, kde bychom mohli částečně ovlivnit rozhodování o monetární politice celé evropské unie.

Proč euro ne:

• Ztratíme monetární suverenitu
• Nebudeme ovládat úrokovou sazbu České republiky
• Ztratíme možnost podpořit český export a ovládat kurz (monetární intervence)
• Budeme se muset podřídit monetární politice, která našemu státu nemusí vyhovovat
• Akceptujeme riziko platit cizí dluhy (jižní křídlo – Řecko, Itálie, Španělsko…) – Evropský stabilizační mechanismus
• Větší důvěra ve fiskální politiku – vládu
• Riziko krátkodobého zdražování

Česká národní banka dělá mnoho rozhodnutí, která jsou na první pohled nepopulární. Většina z nás si pamatuje monetární intervence a uměle držený kurz vůči euru nad hranicí 27 korun za jedno euro. Podobné kroky jsou pro veřejnost nepříjemné, protože při kurzu 25 korun za euro mi na 100 euro stačilo 2 500 korun, ale při 27 korunách za euro potřebuji o 200 korun více.

Přečtěte si: Co znamená, když posiluje koruna vůči euru?

Veřejnost hodnotí tato rozhodnutí velmi negativně, zdražují se dovolené, zboží ze zahraničí a podobně. Na druhou stranu to ale výrazně pomohlo našemu exportu – firmám vyvážející zboží do zahraničí. Tyto firmy získaly výhodu, a i v těžších dobách nemusely propouštět zaměstnance, ba dokonce se jim dařilo i růst. A to je pro českou ekonomiku naprosto stěžejní (česká ekonomika je postavena na exportu).

Obdobně je na tom i vývoj úrokové sazby. Úroková sazba má přímý vliv na ekonomiku. Pokud je úrok nízký, tak si lidé více půjčují a více utrácejí. To vytváří nová pracovní místa a na konci máme ekonomickou prosperitu a růst.

Samozřejmě jak monetární intervence do kurzu, tak změny úrokové sazby je potřeba dělat s citem. Ekonomiku je potřeba podpořit, ale nesmí se přehřát. Tuto práci Česká národní banka prostě dělá dobře a můžeme to vidět na České republice. I po světové finanční krizi v roce 2008 se České republika vzpamatovala velmi rychle, dokonce ty dopady na nás byly relativně malé.

S přijetím eura ztratíme nástroje monetární politiky. Budeme muset přijmout jednotnou úrokovou sazbu a přijmout i případné zásahy do společné měny. Jinými slovy bude zde jedna úroková sazba pro Řecko, pro nás, pro Německo i pro zbylé státy používající euro.

A zde nastává ten největší problém. Ekonomiky států eurozóny jsou velmi odlišné a aplikovat na ně jednotná pravidla je vždy kompromisem.

Pro zdravou ekonomiku musí být v harmonii monetární politika (centrální banka – v České republice ČNB) a fiskální politika (vláda – veřejné výdaje). Pokud se přijetím eura vzdáme monetární politiky, bude zde větší zodpovědnost na fiskální politice. A nabízí se otázka, věříme politikům, že to zvládnou?

Opomenout nesmíme ani krátkodobé zdražování vlivem změny měny či potenciálně mnohem větší dopady v Evropském stabilizační mechanismus, kde přebíráme záruky za všechny členy eurozóny, tedy i za nestabilitu či dluhy Řecka).

Úroveň ekonomik EU a euro

Aby stát mohl přijmout euro, musí plnit Maastrichtská kritéria. Jedná se o pět bodů, kde je vymezena úroveň inflace, stabilita měnového kurzu, variabilita úrokové sazby a parametry jako veřejné finance, HDP či deficit veřejného rozpočtu.

Zdroj: wikipedia.com

Pouze po splnění těchto kritérií lze přijmout euro. To dává smysl, euro mohou přijmout jen stabilní ekonomiky, které jsou na tom řekněme podobně. Jenomže třeba Řecko tyto hodnoty zfalšovalo, aby mohlo euro přijmout. Řecko má euro doposud. Nabízí se otázka, máme tedy ochotně euro přijmout a podílet se na případných problémech ekonomiky, která podváděla?

Ovšem nemusí se jednat jen o podvod jako v případě Řecka. Jednoduše pro některé státy jsou ta kritéria příliš snadná, pro jiné jen s odřenýma ušima splnitelná.

Ekonomiky eurozóny jsou příliš odlišné. Zatímco jižní křídlo (státy jako Řecko, Itálie či Španělsko) by potřebovali ekonomiku podpořit nízkou úrokovou sazbou třeba kolem 0 %, tak státy typu Německo, Finsko či Nizozemí by naopak potřebovali ekonomiku chladit sazbou kolem 6-8 %.

Studie eurozóny

CEP “20 let eura: vítězové a poražení”

Nedávná studie CEP se věnovala 20 letům eura a jeho možném vlivu na růst či pokles HDP. Tato studie analyzovala vývoj HDP Belgie, Francie, Itálie, Nizozemska, Portugalska a Řecka po zavedení eura. Závěr je jednoznačný. Z těchto zemí na euru prosperovalo pouze Německo a Nizozemsko. V ostatních zemích vedlo euro k poklesu prosperity.

TIP: Co je to hrubý domácí produkt (HDP)? Jak na HDP nahlížet?

Francie se přijetím eura na HDP připravila o 4,3 bilionu eur, Itálie dokonce o 4,3 bilionu eur.

Česko a Slovensko

Slovenská ekonomika rostla před přijetí eura o 5,3 % ročně. Za stejné období si připisovala Česká republika růst pouze 3,6 % ročně. Po přijetí eura na Slovensku a následné finanční krizi se průměrné tempo růstu slovenské ekonomiky dostalo na 1 %, Česká republika poklesla na nulu.

Propad v růstu ekonomik je dán celkovou finanční situací – finanční krizí. Celkově ale Slovenská ekonomika poklesla více a proč? Protože neměla nezávislou monetární politiku?

Euro: Ano nebo ne?

Odpověď není jednoznačná, zvažte si všechna pro a proti výše a názor si udělejte sami.

Tato otázka je velmi komplexní a zahrnuje v sobě i myšlenku samotné Evropské unie. A zde bychom mohli vést další spory, zda má toto společenství smysl a nesnaží se pouze hrát si na nějaké spojené evropské státy? Protože myšlenka EU z USA vychází, ale jazykové bariéry v EU a obecně povaha Evropanů asi nikdy neumožní tak velký pohyb pracovní síly.

Osobně bych euro úplně neztracoval, ale myslím si, že zatím můžeme být rádi, že máme Českou národní banku a českou korunu. ČNB je jedna z institucí, která skutečně rozumí tomu, co dělá a dělá to dobře. Euro za mě nyní ne, ale v delším časovém horizontu bych ho nezavrhoval.

A jaký názor na euro máte vy? Přijali byste společnou evropskou měnu nebo bychom si měli nechat českou korunu a nezávislou monetární politiku?

Pro více názorů a informací o přijetí eura můžeme doporučit:

• Duel: Má Česko příjmout euro? Lukáš Kovanda a Radek Špicar (YouTube – Studio ČT24)
• Co říkají na přijetí eura v Česku bankéři (YouTube – Studio ČT24)
• Proč raději korunu než euro? (Parlamentní listy)
• Euro pro Českou republiku – ano nebo ne? (iDnes.cz)
• Euro: přijmout, či nepřijmout společnou evropskou měnu? (E15)