Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Koruna z kraje července prudce oslabovala, nyní ale opět posiluje

Koruna z kraje července prudce oslabovala, nyní ale opět posiluje
Zdroj: Depositphotos.com

Přestože od června dochází k posilování české koruny, odborníci v průběhu roku očekávají silnější kurz než nyní. Čím je tento vývoj nejvíce ovlivněn? ČNB v červnu zvýšila úrokové sazby a koruna by mohla posilovat, ale nyní na korunu působí 2 hlavní faktory, které nepochází z tuzemska. Pojďme se na oba dva podívat v následujících řádcích.

1) Domácí faktor

Jako první se podíváme na domácí faktor v podobě navýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, ke kterému došlo v červnu 2021.

Toto navýšení sazeb způsobilo tlak na posilování koruny vůči hlavním světovým měnám, který trval až do začátku července. O tom jsme již psali v našem květnovém článku: Koruna se blíží k nejsilnější hodnotě vůči dolaru a euru za posledních 5 let. Pokud jste jej doposud nečetli, pročtěte si jej, abyste byli v obraze.

Jenže posilování koruně vydrželo jen do 8. června a od té doby naše měna opět pomalu oslabuje.

2) Zahraniční faktory

Prvním faktorem způsobujícím oslabování koruny je zhoršení covidové situace ve světě, které je spojené s mutací delta. Na trhu je zvýšená nervozita a investoři se přesouvají do bezpečnějšího přístavu v podobě dolaru. 

Druhým a dost možná ještě důležitějším zahraničním faktorem, který negativně ovlivňuje kurz koruny, je posun zvýšení úrokové sazby Fedem na dřívější termín a to již na rok 2023. O dřívějším termínu zvýšení úrokových sazeb v USA si můžete přečíst v našem aktuálním článku: Fed plánuje zvýšení úrokové sazby již v roce 2023. Tímto krokem dojde ke zploštění výnosové křivky. Tato křivka bude mít vyšší střední část, tzn. vyšší střednědobé tržní sazby a nižší dlouhý konec, který představují dlouhé splatnosti.

Poznámka

Kurz koruny není dán aktuální situací na trhu. Kurz koruny závisí na očekávání a trh očekává rychlejší růst sazeb v USA. Kvůli tomu koruna na začátku července oslabila.

Obecně se očekává slabší ekonomický růst a rychlejší úrokový cyklus, kde by dle výhledu Fedu měl dosáhnout úrokové sazby 2,5 %. Toto očekávání pak podporuje také zpomalující ekonomika Číny.

Kurz koruny

Na grafu níže můžeme vidět oslabující korunu na začátku července. Nyní můžeme vidět uklidnění celé situace. Zajímavé je, že zahraniční faktor (očekávaný dřívější růst úrokových sazeb v USA) má na korunu silnější vliv než domácí faktor (červnový růst sazeb ČNB). Na druhou stranu se není tak úplně čemu divit, když je ekonomika USA mnohonásobně silnější než ta naše.

Výhodná situace pro exportéry?

Pro české vývozce je slabší kurz výhodnější, jelikož dostanou za svůj export větší objemy českých korun. Při směně eur za české koruny tak vydělají více. Řada exportérů se dle statistik ČNB zajišťuje proti kurzovým rizikům již tři čtvrtletí na nejnižších úrovních od roku 2017. Pokud by se však tento trend obrátil, mohli by vývozci přispět k dalšímu posílení koruny.

Ovšem z dlouhodobého hlediska analytici predikují spíše posilování koruny vůči euru a dolaru. To je nevýhodné pro exportéry, kterým by naopak mohlo prospět přijetí eura. Přijetím eura by také došlo ke snížení transakčních nákladů, které souvisí s konvertováním mezi českou korunou a eurem nebo se zajištěním před kurzovým rizikem.

Vláda České republiky v dubnu schválila konvergenční program, který je nejdůležitějším dokumentem pro přijetí eura. V tomto dokumentu ministerstvo financí počítá s růstem zadlužení na 54,6 % HDP v roce 2024 z letošních očekávaných 44,8 % HDP. V roce 2020 veřejný dluh činil 38,1 % HDP.

Poznámka

Evropská unie požaduje za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru pro přijetí eura deficit veřejných financí méně než 3 % HDP a zadlužení pod 60 % HDP.

Zjednodušeně můžeme říci, že Česká republika se zavázala přijmout euro, ale nikde není dáno konkrétní datum. Současná vláda v programovém prohlášení uvedla, že nebude usilovat o přijetí eura, které je tak stále v nedohlednu.

Závěr

Na korunu mají významnější vliv zahraniční faktory než ty domácí. Především situace v USA a zvyšování sazeb tamější centrální bankou.

Dalším významným zahraničním faktorem je pandemie a nové mutace koronaviru. Na mutaci delta reagují mnohé země omezujícími opatřeními. Mnohem horší scénář může nastat například u mutace epsilon, která byla odhalena v Kalifornii. Dle dostupných zdrojů je mutace epsilon zčásti rezistentní vůči vakcínám, a tak existuje riziko restrikcí a omezování ekonomik, jak tomu bylo před několika měsíci.

Jelikož současná vláda nebude usilovat o přijetí eura, je nutné počítat zejména s vnějšími (zahraničními) faktory i do budoucna.

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.