Jaký je skutečný důvod vysokých cen pohonných hmot?

V tomto článku se podíváme na opravdový důvod vysokých cen pohonných hmot, o kterém se moc nemluví. Deník New York Times ve svém aktuálním článku vysvětluje skutečný důvod vysokých cen pohonných hmot. Málokdo dnes s radostí sleduje počítadlo ceny na stojanu čerpací stanice. Ale netýká se to jen Evropanů a války na Ukrajině. 

Když ceny pohonných hmot rostou, na spotřebitele to dopadá nejen u čerpadel, ale také nepřímo, když vyšší náklady na dopravu zvyšují ceny všeho možného od potravin přes plenky až po stavební materiály.

Cena ropy jako nejdůležitější faktor vysokých cen pohonných hmot

Nejsilnějším faktorem, který nyní způsobuje prudký nárůst cen, je cena ropy. Podle Úřadu pro energetické informace (Energy Information Administration) tvořily v dubnu náklady na tuto surovinu 60 % ceny galonu běžného benzinu. Pro srovnání, před rokem to bylo 52 % a v dubnu 2020, kdy pandemie snížila poptávku po pohonných hmotách spolu s většinou dalšího zboží a komodit jen 25 %.

Zdroj: nytimes.com

Deník New York Times uvádí, že to, kolik lidé nakonec za benzín zaplatí, je výsledkem obchodování, které probíhá na rozsáhlém mezinárodním trhu s ropou a ropnými produkty. Stejně jako u mnoha jiných aspektů globální ekonomiky však záleží na nabídce a poptávce. Když je rovnováha mezi těmito dvěma silami narušena, náklady se nevyhnutelně mění. 

Spojené státy americké jako hlavní hybatel světové poptávky a nabídky ropy

Spojené státy jsou největším světovým producentem ropy a zpracovaných ropných produktů. V posledních letech se staly významným vývozcem, který posílá velké množství ropy do Latinské Ameriky a Evropy. USA však také nakupují velké množství ropy od jiných zemí. Po Číně jsou druhým největším dovozcem na světě. To je částečně způsobeno tím, že americké rafinerie jsou často nastaveny na zpracování jiných druhů ropy, než které se těží ve Spojených státech.

Přestavba rafinerií na zpracování většího množství americké ropy by byla nákladná a obtížná, a proto budou Spojené státy pravděpodobně i nadále dovážet velké množství ropy, i kdyby ji produkovaly více na domácím trhu. Spojené státy také spotřebovávají mnohem více ropy, než kolik jí vytěží.

Pro srovnání, Rusko je druhým největším světovým producentem a na světovém trhu produkuje zhruba každý desátý barel. Před únorovou invazí na Ukrajinu směřovala zhruba polovina ruského vývozu ropy do Evropy, což představovalo transakce za 10 miliard dolarů měsíčně. V loňském roce pocházelo z Ruska přibližně 8 % amerického dovozu ropy.

Od začátku války na Ukrajině prodává Rusko méně ropy, částečně kvůli sankcím uvaleným Evropskou unií, Spojenými státy a dalšími velkými ekonomikami. To snížilo celosvětové dodávky a vedlo to ke skokovému nárůstu cen.

Ropní manažeři se obávají, že by cena mohla klesnout, pokud by těžbu zvýšili příliš – očekávají nástup elektromobilů

New York Times uvádí, že Bidenova administrativa žádá americké ropné společnosti a další velké producenty ropy, aby zvýšili svou těžbu, ale není příliš úspěšná. Je to protože se ropní manažeři obávají, že by cena mohla klesnout, pokud by těžbu zvýšili příliš. A země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty nemohou rychle zvýšit těžbu natolik, aby vyrovnaly očekávaný pokles ruských dodávek.

Snaha o stabilizaci trhu s ropou je však v rozporu s Bidenovou deklarovanou ambicí převést zemi na elektromobily a obnovitelné zdroje energie. Ještě před invazí ceny ropy a benzinu rostly, protože svět se postupně vzpamatovával z pandemie Covidu. Na krátký okamžik v roce 2020 klesla cena barelu ropy pod nulu, protože skladovací nádrže byly plné z nedostatku poptávky. Nyní se na silnice vrátili dojíždějící a rekreanti a znovu se otevřely kanceláře a průmyslové podniky.

Christopher Knittel, energetický ekonom z Massachusettského technologického institutu říká, že za posledních 8 let došlo ke dvěma propadům cen ropy a mnoho expertů se domnívá, že i další je nevyhnutelný. To je přimělo váhat s vrtáním nových vrtů a velkým zvyšováním těžby. Nedostatek investic vedl v posledních letech k poklesu produkce. Společnosti místo toho směřují zisky akcionářům ve formě dividend nebo zpětného odkupu akcií.

Manažeři ropných společností se obávají nástupu elektromobilů a dodávají, že i když dnes vidí vysoké ceny, bojí se, že ceny během životnosti vrtu klesnou. To znamená, že za 10 let ten ropný vrt nemusí vydělávat. A to všechno tak odrazuje od nového vrtání. Ropné společnosti plánují přechod na obnovitelné zdroje energie.

Závěr

Vzhledem k tomu, že se válka na Ukrajině protahuje a ruská produkce klesá, analytici naznačují, že by se trh s energiemi mohl zásadně změnit. Časem by tato změna v toku ropy mohla snížit vliv Ruska na Evropu. Dokud se však nezvýší nabídka nebo neklesne poptávka, ceny u pump pravděpodobně zůstanou vysoké.

TIP: Elektromobily: V USA se s nimi počítá. Počítá s nimi i váš investiční plán?