Evropská unie v letošním roce plánuje získat zhruba 100 miliard eur z dlouhodobých dluhopisů a další desítky miliard eur z krátkodobých. Jedná se o součást důležitého stimulačního plánu 27 členských zemí na obnovu ekonomiky, jež bude financován prostřednictvím společně zajištěného dluhu.
Kdy se dluhopisy dostanou do oběhu?
První emisi společných dluhopisů lze dle prohlášení Evropské komise očekávat během druhé poloviny letošního června, zatímco prodej tzv. “EU-Bills” odstartuje během září, kdy začne fungovat společná aukční platforma členských zemí. Další syndikované transakce by se měly uskutečnit do konce července.
O jak velký dluh se bude jednat?
Státy 27čky se dohodly na tom, že umožní Evropské komisi do konce roku 2026 vygenerovat dluh až 800 miliard eur, což je zhruba 150 miliard eur ročně. Peníze získané prostřednictvím dluhopisů poslouží k financování investic do zelené politiky a digitalizace a pomohou vytáhnout EU z ekonomické recese způsobené pandemií koronaviru.
Část získaných prostředků bude rozdělena mezi členské státy ve formě grantů, které budou splaceny ze společného rozpočtu EU a prostřednictvím nových daní, zatímco zbytek bude zemím vyplacen ve formě zvýhodněných půjček se splatností prodlouženou do konce 50. let 21. století.
Ačkoliv v Česku zažíváme ohromnou poptávku po státních dluhopisech a upsat emitované částky tak pravděpodobně nebude velký problém, poptávka států po tomto dluhu dost možná nebude velká. Řada členských zemí s nejvyšší pravděpodobností možnost výhodných půjček nevyužije. Nehledě na to se Evropská komise díky tomuto stimulačnímu balíčku stane největším emitentem sociálního a zeleného dluhu na světě a jedním z největších emitentů s vysokým ratingem.
Komise již přitom získala na dluh prostředky ve výši 90 miliard eur, které poslouží k financování programů ochrany pracovních míst a na boj s nezaměstnaností.
Budou mít tyto kroky očekávaný efekt?
Ačkoliv je tato významná finanční injekce zamýšlena jako jednorázové nouzové opatření, jež má pomoci evropské ekonomice oklepat se z následků loňské pandemie, v Bruselu i v hlavních městech některých členských zemí se začínají objevovat hlasy volající po vytvoření trvalého společného nástroje.
Doufají, že úspěch společně financovaného stimulačního balíčku přesvědčí skeptiky v čele s Německem, Nizozemskem a Finskem k vytvoření bezpečného aktiva denominovaného v eurech a dostatečně likvidního na to, aby mohlo fungovat jako přímá konkurence pro americké dluhopisy.
Na začátku června se Evropská komise nechala slyšet, že během září aktualizuje svůj odhad ohledně finančního stimulu pro letošní rok. Do této doby by všechny členské státy měly předložit své plány výdajů prostředků na post-koronavirovou obnovu svých ekonomik a mělo by dojít také ke schválení prvních půjček.
94 %
90 %
