Český statistický úřad uveřejnil ve své nové zprávě aktuální data o vývoji české ekonomiky za 2. kvartál. Pojďme si shrnout nejdůležitější data a informace. V článku se dozvíte, proč česká ekonomika je schopna růst i přes vysoké úrokové sazby a v závěru se podíváme na názory odborníků na budoucí vývoj českého hospodářství.
České ekonomice se dařilo
Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 % silnější než v roce 2021. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 %. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka.
HDP Česka meziročně roste od loňského druhého čtvrtletí, předtím pět čtvrtletí oslabovala, což je období, které se vesměs kryje s nejtvrdšími opatřeními proti šíření covidu-19. Aktuální růst o 3,6 % se tedy již srovnává se sílící ekonomikou z loňského jara.
Tomáš Prouza prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu říká, že výsledek druhého čtvrtletí byl nakonec malinko lepší, než čekal, ale jenom protože lidé na jaře ještě utráceli úspory z doby covidu.
Radomír Jáč z Generali Investments uvádí, že výkon české ekonomiky byl loni na jaře stále podvázán pandemickými omezeními. David Vagenknecht analytik Raiffeisenbank doplňuje, že aktuální výsledek odráží směs zvyšování aktivity, kdy se ekonomika stále ještě vzpamatovává z pandemického šoku, a negativního vlivu války na Ukrajině.
Český statistický úřad – růst HDP zejména díky vysoké domácí poptávce
Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že růst HDP je zejména díky vysoké domácí poptávce. Vladimír Kermiet ředitel odboru národních účtů statistického úřadu uvádí, že na růstu se nejvíce podílel obchod, doprava, pohostinství a ubytování. Mírný růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly. Negativně se podle ČSÚ na výsledku projevila zahraniční poptávka.
Jak je možné, že se české ekonomice takto daří i přes vysoké úrokové sazby?
Názory odborníků se liší. Nejvíce logické vysvětlení spočívá v tom, že centrální banka v ČR stlačí ceny pouze nemovitostí (zdraží hypotéky), ovšem centrální banka v USA stlačí ceny všeho (zdraží vše protože Američané používají především kreditní karty).
Samozřejmě pak jsou zde další faktory jako zejména určité časové zpoždění v reakci spotřebitelů na rostoucí úrokové sazby. S čímž souhlasí ekonomové také, jelikož říkají, že v delším období může přijít i recese.
Příchod recese v druhé polovině letošního roku je však v tuto chvílí základní scénář
Podle analytiků nelze v dalších čtvrtletích očekávat, že by HDP meziročně rostl podobným tempem jako nyní. Výsledek se bude srovnávat již s ekonomikou, na niž se od loňského léta žádné větší covidové restrikce nevztahovaly.
Jakub Seidler uvádí, že nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká. Ve druhé polovině roku lze podle něj předpokládat mírnou recesi. V celkovém součtu by přesto podle něj mohla letos česká ekonomika růst kolem 2 %. Meziroční dynamice totiž podle něj i v tomto případě pomůže nízká srovnávací základna. Příchod recese v druhé polovině letošního roku je však v tuto chvílí základní scénář.
Radomíra Jáč uvádí, že se ve druhém pololetí zejména na chování domácností projeví dopady vysoké inflace. Hlavně růst výdajů na energie a potraviny bude mít podle něj nepříznivý dopad na peněženky domácností, na náladu spotřebitelů, a tedy i na spotřební výdaje.
Vít Hradil doplňuje, že domácí spotřeba bude pravděpodobně klesat. Upozornil však, že první odhad Českého statistického úřadu zatím nepřináší o mnoho více než celkové číslo. Do struktury toho, co se v ekonomice děje, téměř vůbec nevidíme. To musí statistici ještě dopočítat.
Tomáš Prouza uvádí, že lidé odkládají nákupy, které nejsou nezbytné. Je to vidět třeba na oblečení, na obuvi pro dospělé. Vidíme odklady nákupů elektroniky. Pokud se lidem nepokazí, vidíme, že odkládají větší investice. Snižují se podle něj i objemy nákupů potravin a lidé navíc sahají po levnějším jídle.
Jan Bureš z ČSOB očekává ve 2. pololetí i v 1. kvartále příštího roku technickou recesi české ekonomiky. Její hloubka bude podle něj kriticky záviset na tom, jak výrazná bude plynová krize v zimě a zda povede k nucenému vypnutí plynu pro některá česká odvětví.
