Dowova teorie, někdy též Dow teorie, musí být pro každého analytika, co se soustřeďuje na technickou analýzu, takové opus magnum. Jedná se totiž o vůbec první práci, která se snažila využít cenový graf pro analýzu tržních trendů a vše kodifikovat, tedy řekněme racionalizovat.
Obsah článku
Dow teorie jako základ pro analýzu cenového grafu
Původce Dow teorie, jak název napovídá, je Charles Dow. Dow byl i zakladatelem známého deníku The Wall Street Journal, kde právě v raných začátcích publikoval svou práci. Jde zhruba o stovky článků, které autor za svého života nestihl nijak zpracovat do jedné ucelenější práce. Jelikož nečekaně zemřel na infarkt. V jeho práci poté pokračoval William Hamilton a poté jeho student Robert Rhea.
Až Robert Rhea vytvořil z článků Charlese Dowa ucelenou publikaci s názvem The Dow Theory, kterou vydal v roce 1932.
Osobně mám vydání z roku 2012 a doporučuji ji každému nadšenci do technické analýzy přečíst. A to hlavně začátečníkům, protože tím pochopí fundament tohoto přístupu. Je to ale stará kniha, takže z logiky věci se tam nedozvíte nic převratného.
Východiska Dow teorie
Tím mám na mysli mikroekonomické, jako je fundament podniků. A taktéž makroekonomické, kam patří měnová a fiskální politika. Je to jenom má domněnka, ale za života Charlese Dowa a jeho následovníků byla dominantní doktrínou (neo)klasická ekonomická škola. A ta právě nepočítá s informační asymetrií. Čili že ne všichni na trhu mají všechny informace, které existují.
Dow teorie pracuje s delším časovým úsekem, který je rozdělen na primární trend (pohyb), sekundární trend (pohyb) a krátkodobý (denní) trend. Primární trend má také fáze býčího a medvědího trhu. Býčí trh je rozdělen na akumulaci, velký pohyb, spekulativní mánie. A medvědí trh zase na distribuci, velký pohyb a zoufalství. Čili tu jde o identifikaci těchto trendů, k čemuž mají pomoci i objemy obchodů. Všimněte si, že s tímto pracuje například i Kostolanyho burzovní psychologie, Wyckoffova metoda nebo metoda Price Action.
Primární, sekundární a denní pohyb
Na přiloženém grafu můžete sledovat primární, sekundární a denní pohyb. Primární pohyb je jednoduše hlavní trend, který udává dlouhodobější kurzový průběh. Jde proto o kurzový trend (pohyb), jenž může trvat až po mnoho let. V tomto konkrétním příkladě na akciovém indexu S&P 500 teprve více jak půl roku, ale pro znázornění je to ideál.
Sekundární pohyb je mnohem kratší pohyb do protisměru primárního pohybu. Jde proto o korektivní kurzové pohyby. Pro nováčky to může být matoucí, protože korekce se nejčastěji spojuje s cenovým poklesem. Nicméně pojem se používá i v případě, kdy kurzy rostou v rámci medvědích (klesajících) trendů.
Pak je tu ještě denní pohyb, který je vůbec nejmenší "strukturou" uvnitř trendu. Jsou to laicky řečeno takové ty malé "vlnky". V rámci Dow teorie vlastně zanedbatelný. Navíc jsou denní pohyby nejvíce náchylné na manipulace a burzovní emoce. Primární pohyb se zmanipulovat nedá, ale denní pohyby už ano.
Fáze trhu – akumulace a distribuce
Jak jsme si řekli, primární trend je rozdělen na několik fází. Býčí primární trend je tedy tvořen akumulací, velkým pohybem a nadměrnou spekulací (euforie). Jak je i znázorněno na příkladu z konce 20. let minulého století. Pak dojde k přechodu do fáze distribuce v rámci medvědího primárního trendu. Následuje velký pohyb a zoufalství – opak euforie. A pak se celé kolečko zase opakuje.
Když bychom měli ještě jednotlivé fáze vysvětlit, akumulace je relativně poklidné období bez známek větší cenové volatility, kde se postupně nakupuje. Jakmile je akumulace dokončena, přijde na trh větší růstová dynamika v podobě velkého pohybu. Velký pohyb je nejdéle trvající fáze primárního trendu, jehož součástí chce být každý investor.
Růst kurzu pak v určitou chvíli začne zrychlovat. Až je z toho vertikální růst. Fáze nadměrné spekulace proto nikdy dlouho nevydrží. Nemám k tomu žádná statistická data, ale mám vypozorováno, že řečená fáze trvá od několika měsíců až po pár let. Záleží, o jaký trh se jedná.
Po nadměrné spekulaci přichází fáze distribuce, kde se začne ve velkém odprodávat. Respektive ti nejvíce informovaní prodávají těm, co prožívají nákupní horečku. Posléze přijde velký pohyb, který je nejdelší částí medvědího primárního trendu. Poslední fází je zoufalství, kdy je aktivum už vyloženě podhodnocené.
Jak do teorie zapadají objemy?
Obchodní objem se zvyšuje či klesá v závislosti na pohybu ceny ve směru trendu či proti němu. Když platí býčí primární trend, objemy musí s rostoucí cenou stoupat (potvrdit trend). Naopak s poklesem ceny musí objemy klesat. U medvědího primárního trendu to funguje analogicky. Dow teorie proto považuje objemy za takový vedlejší indikátor, který je nutný pro potvrzení.
Dalším hlavním potvrzujícím faktorem je soustavná tvorba vyšších kurzových vrcholů a kurzových minim v případě býčího trendu. Analogicky to platí u medvědího trhu.
Zatřetí teorie říká, že pro potvrzení primárního trendu musí mít oba akciové indexy (Dow Jones Industrial Average a Dow Jones Transportation Average) stejný směr pohybu. Tehdy totiž existovaly pouze tyto dva indexy. Proto tahle třetí podmínka není relevantní.
Závěrem
Z pohledu dnešní doby není Dow teorie vůbec nic převratného, ale vzhledem k tomu, že je to základ pro technickou analýzu cenových grafů, vyplatí se ji znát. Není to nutnost, ale doporučuji si přečíst i zmíněnou publikaci. Není vůbec těžká a obsahuje i přímé pasáže z článků Charlese Dowa.
Vstupte do světa akcií!
