Smlouva za biliony, bez odběratelů? Co kauza kolem CSG říká investorům?

Seznam Zprávy upozornily na zjištění slovenského investigativního centra ICJK. Podle něj slovenské ministerstvo obrany podepsalo s firmami ze skupiny CSG od konce roku 2023 kontrakty za ohromujících 60 miliard eur (cca 1,45 bilionu Kč).

Háček je ovšem v tom, že drtivou většinu této částky tvoří rámcové smlouvy bez jakéhokoliv garantovaného minimálního odběru.

Největší z nich je sedmiletá rámcová smlouva se společností ZVS Holding v hodnotě až 58 miliard eur (cca 1,4 bilionu Kč).

Vývoj ceny akcií CSG od vstupu na burzu

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

CSG / CSG

Načítání

Načítání

Koupit akcie CSG Váš kapitál může být ohrožen*

---

Koupit!

Pro investora jde o naprosto klíčový detail. Rámcová smlouva totiž neznamená totéž co garantovaný výnos. Představte si to, jako by vaše oblíbená restaurace dostala od úřadů povolení obsloužit až tisíc hostů denně.

Zní to sice skvěle, ale samo o sobě to ještě neznamená, že těch tisíc lidí opravdu přijde a utratí tam své peníze. Teprve konkrétní, závazné objednávky mění teoretický potenciál na skutečné tržby.

Nutno dodat, že sama CSG ve své tiskové zprávě transparentně uváděla, že částka 58 miliard eur představuje pouze “maximální možný potenciál” za sedm let.

Smlouva byla prý koncipována tak, aby k ní mohly v budoucnu přistupovat i další evropské státy, a to například s využitím evropského programu SAFE.

Jinými slovy: už od začátku muselo být pozornému čtenáři naprosto jasné, že nejde o pevně zasmluvněný a garantovaný objem peněz.

Proč se tyto otázky objevily právě před vstupem na burzu?

ICJK podle zjištění Seznam Zpráv naznačuje poměrně pikantní teorii: načasování těchto obřích rámcových smluv prý mohlo posloužit ke zvýšení očekávání a “napumpování” zájmu investorů těsně před lednovým IPO (vstupem na burzu) samotné CSG.

Mluvčí zbrojařské skupiny tuto interpretaci pochopitelně ostře odmítl s logickým argumentem, že prázdná rámcová smlouva bez reálných objednávek neměla na historické hospodářské výsledky skupiny před IPO naprosto žádný vliv.

Debut CSG v Amsterdamu: český šampion vstupuje na evropskou scénu.

Časová osa událostí však jasně vysvětluje, proč toto téma nyní tolik rezonuje. CSG v lednu 2026 rozjela v Amsterdamu mimořádně sledované IPO, přičemž cílový objem úpisu dosahoval až 3,3 miliardy eur (cca 80 miliard Kč).

Už od prvních dnů byl o akcie obrovský zájem a po úspěšném debutu jejich cena vyletěla prudce vzhůru, čímž tržní kapitalizace firmy dočasně překonala ohromující hranici 30 miliard eur (cca 726 miliard Kč).

Bylo by ale bláhové si myslet, že tento fenomenální úspěch na burze “udělala” jen jedna sporná rámcová smlouva.

Obranný sektor je dnes zkrátka v Evropě absolutním hitem.

Kvůli válce na Ukrajině a celkovému růstu výdajů na zbrojení zažívají defenzivní tituly strukturální boom, který láká obrovské množství kapitálu z celého světa. Proto je nesmírně důležité udržet si chladnou hlavu.

Po vstupu CSG na burzu prodělali kalhoty! Proč se nevyplácí běžet s davem?

Co si z toho má odnést začínající investor

Jak se tedy nespálit a číst zprávy o “megakontraktech” jako profesionál? Pokud uvidíte bombastický titulek o miliardových zakázkách, nesmíte se nechat zaslepit pouhou částkou. Vždy se sami sebe ptejte na tyto čtyři zásadní otázky:

1. Je kontrakt pouze rámcový (nezávazný), nebo jde o pevně podepsanou objednávku?
2. Obsahuje smlouva garanci minimálního odběru?
3. Jaká je skutečná výrobní kapacita dodavatele?
4. Kdo je koncovým zákazníkem a má na daný nákup vyčleněný reálný rozpočet?

Seznam Zprávy například upozornily na zásadní argument ICJK ohledně kapacity firmy ZVS Holding.

Tento závod by při plném třísměnném provozu zvládl vyrobit zhruba 280 tisíc kusů munice ročně, přičemž reálně fungoval spíše ve dvousměnném režimu.

Když si tuto maximální kapacitu porovnáte s gigantickou hodnotou rámcové smlouvy, čísla do sebe najednou přestanou tak docela zapadat.

To je přesně ten typ analytického nesouladu, který musíte zachytit dříve, než na základě lákavého titulku kliknete na tlačítko “koupit”.

Další důležitou vrstvou je samotné evropské financování. Zmíněný program SAFE skutečně existuje a Evropská unie přes něj nabízí až 150 miliard eur (cca 3,6 bilionu Kč) ve formě výhodných úvěrů na společné obranné nákupy.

To nepochybně masivně podporuje dlouhodobý růstový příběh celého zbrojařského sektoru, ale znovu platí: existence dotačního programu automaticky neznamená bezpracný přísun zakázek pro každou firmu v oboru.

Jaký je tedy praktický závěr?

Nehledejte zázračné a tajné triky na rychlé zbohatnutí v jednom jediném novinovém článku.

Mnohem lepší a bezpečnější investiční strategie je sice trochu nudnější, ale zato nepoměrně účinnější: naučte se striktně oddělovat nafouknutý marketingový potenciál od tvrdé účetní reality.

U zbrojařských akcií dnes více než kde jinde platí, že atraktivní příběh a geopolitické napětí možná ospravedlní prvotní nákup.

O tom, kdo ve vašem portfoliu dlouhodobě zůstane a reálně vám vydělá peníze, však nakonec rozhodnou jen a pouze skutečně dodané kusy a čistý zisk.

Jak investovat, abyste dosáhli zhodnocení 100 % ročně?