Nastane v roce 2022 obrovský krach?

Předpovědi o krachu, zvláště na burze, jsou vděčné téma. Důvod je jednoduchý. Lidé rádi čtou o blížících se katastrofách. Díky titulkům budícím strach roste čtenost a sláva ekonomů předpovídajících krach. Navíc jednou tito ekonomové budou mít pravdu.

Historicky na burze dochází pravidelně ke krachům a velkým propadům.

Kdo věští krach, nebude zklamán. To je důvod, proč si je potřeba velmi pečlivě vybírat mezi těmi, kdo o krachu mluví, a hlavně se zamyslet, jaké důvody a argumenty předkládají.

Predikce Harryho Denta

Jednu z předpovědí o burzovním krachu zveřejnil Harry Dent v rozhovoru pro web Thinkadvisior (odkaz na předpověď). Harry Dent je americký ekonom a CEO svého investičního fondu HS Dent Invest Management. Mimo tyto aktivity se věnuje politické strategii u amerických republikánů.

V rozhovoru, kde věští velkou krizi v roce 2022, nezmiňuje implicitně podmínky, za jakých ke krizi dojde. Důvod je jednoduchý, jelikož Harry Dent se věnuje poradenství, nejlepší informace si nechává pro své klienty. Zkusme se tedy sami zamyslet nad podmínkami příštího burzovního krachu.

Teorie megafonu

Základem Dentovy teorie je zkušenost s megafonem. Když mluvíme do megafonu, tak z něj vychází vlny dolním a horním kanálem. Tyto kanály se od sebe čím dál víc oddalují. Tyto dva odlišné proudy jsou: finanční trhy a reálná ekonomika.

Čím dál víc čas postupuje, tak se od sebe vzdalují finanční trhy a reálná ekonomika. Reálná ekonomika je dnes v ohrožení ekonomickou krizí. Toto ohrožení se projevuje nástupem velkého množství tzv. “zombie firem”. Jedná se o firmy, které generují menší zisk, než kolik mají zaplatit na úrokových splátkách.

Počet zombie firem dnes roste, a to i přesto, že se dají půjčit peníze na nulový úrok.

Horní hranici vln megafonu představují finanční trhy. Ty rostou do závratné výše, protože většina vytištěných peněz skončí právě tam, jenomže to je problém. Investor, který investuje do firmy, předpokládá, že se firma bude rozvíjet a růst. Růst firem je možný pouze v dobrém a ekonomicky příznivém prostředí. Koronavirus ztížil podnikaní pro velkou část firem, není proto důvod, aby všechny akcie rostly skoro stejným tempem.

Investorům “nezbývá nic jiného” než investovat do velkých společností obchodovatelných na burze, protože u těchto velkých společností má jistotu, že stát a centrální banky je podrží v případě velkých potíží.

Sovětizace ekonomiky

Přeregulovaní a odtržení burzy od reálné situace je ještě více patrné na trhu s dluhopisy. Úrokové sazby u státních dluhopisů jsou tak nízko, že investice do nich je ekonomický nesmysl. Úroky nepokryjí jak inflaci, tak i riziko na návratnost investice.

V současnosti se italský desetiletý dluhopis obchoduje s úrokem 0,6 %. Pokud Itálie bude pokračovat stejným tempem zadlužovaní, za deset let nebude mít z čeho splácet i tak nízké úrokové sazby.

Dluhopis dnes kupují pouze fondy, které z vlastních nařízení a omezení je musí kupovat, anebo přímo centrální banky. V každém případě trh s dluhopisy má velmi daleko k pojetí volného trhu. Harry Dent nezapomíná ani na Bitcoin. Za obrovským růstem Bitcoinu vidí skutečnost, že všechna aktiva jsou již dnes drahá. Bitcoin byl jedno z mála aktiv, které ještě nenaplnilo svůj růstový potenciál.

Konec tučných dnů

Dent nás upozorňuje, že koncert centrálních bank musí jednou přestat, v té chvíli nastane tak obrovský krach, který jsme ještě nezažili. Americký investor předpokládá propad až o 40 procent. Ke své analýze předkládá další argument.

Od července jsme svědky stahování kapitálu největších světových boháčů z akciových trhů, zatímco roste počet drobných investorů na burze. Spoření ani dluhopisové fondy nepřináší žádné zhodnocení, tak se běžní občané vrhli do nakupování akcií. Dent nám neřekne to nejdůležitější, proč by centrální banky zastavily podporu ekonomiky?

Pokusme se najít sami důvody, proč by k takovému kroku mohlo dojít.

Růst cen energií

První důvodem jsou narůstající ceny energií. Ropa v posledních měsících zaznamenala solidní růst. Cena ropy Brent se ustálila na hodnotách přes 65 dolarů. U ropy se v současnosti nacházíme na konci ekonomického cyklu. Od roku 2015 cena ropy jen výjimečně přesáhla cenu 50 dolarů. Náklady na těžbu jednoho barelu však neustále rostou. Ceny ropy by tak měly růst i v následujících letech. Pokud porostou ceny ropy, dá se zcela přirozeně do pohybu inflace.

Pokud nastane tento scénář, centrální banky mají prakticky dvě možnosti: buď nechají měny oslabovat, anebo zvednou úrokové sazby. Každý z těchto kroků bude mít nepříznivé dopady na akciový trh.

V případě, že centrální banky nezasáhnou, euro a dolar oslabí velmi silně oproti měnám zemí vyvážejících ropu a asijským zemím, které nemají nízké úrokové sazby. Sice státy díky inflaci budou moct umazat velkou část dluhů, ale na konci cyklu budeme všichni více chudší. Slabší měna totiž zdraží dovoz prvotních surovin a výrobků z Asie, tím pádem spadne kupní síla v zemích používajících euro nebo dolar.

Zvednutí úrokových sazeb

Pokud centrální banky zvednou úrokové sazby, tak to odnesou především zombie firmy a zadlužené státy. Budou muset vyhlásit bankrot. V tom případě bychom se dostali do systematické krize, kdy by banky musely provést značné odpisy a celý trh by se zhroutil. Tento scénář měl určitě na mysli Harry Dent. V každém případě růst cen energií bude velmi tvrdý oříšek pro akciové trhy a centrální banky.

Náladu na trhu velmi dobře ukazuje index strachu VIX. Ten dosáhl maximálních hodnot 82 v březnu 2020. Druhý vrchol přišel v říjnu s hodnotou přes 40. Co je znepokojující, že VIX dosahuje v březnu hodnoty přes 24 bodů. Pro připomenutí hodnoty indexu VIX přes 25 znamenají výjimečnou jednotlivou událost. Hodnota 25 značila dříve vrchol roční krize. Dnes v podstatě trhy fungují v krizovém režimu. Krize se stala normální, avšak neměli bychom se pouštět do předčasných a unáhlených závěrů.

Cena za stabilitu

Finanční systém se tváří jako velmi stabilní, a to i když jsme reálně ve velkém problému, kdy určitá část ekonomiky stojí, rostou čísla počtu nezaměstnaných a index VIX nám ukazuje, že jsme v permanentním stresu.

Závěr je, že na udržení současné situace, podporu podniků a nezaměstnaných, státy nakládají enormní prostředky. Schody rozpočtů jsou enormní po celém světě a bilance centrálních bank rostou nezadržitelně.

Investor by měl zvolit svojí strategii právě s ohledem na možnosti velké krize a zajistit si zadní vrátka investicemi do defenzivních sektorů.