Kdo se stane vítězem v polovodičovém závodě?

Celosvětový závod o vítězství v odvětví polovodičů probíhá přirozeně mezi Spojenými státy, Evropou a Čínou. Každá země, respektive region v případě Evropy, se snaží kontrolovat výrobu polovodičů a nespoléhat se příliš na druhé země, neboť jde o životně důležité technologie a materiály.

Výroba polovodičů se dělí na tři klíčové oblasti:

• Design, který zahrnuje výzkum a vývoj, duševní vlastnictví a software. Mezi společnosti specializující se na tuto oblast patří například Nvidia.
• Slévárny, jako je Taiwan Semiconductor (TSM), které přebírají návrhy od společností typu Nvidia a vyrábí čipy.
• Outsourcing montáže a testování polovodičů, který zajišťuje, že čipy fungují, a balí je do materiálů pro instalaci do elektronických zařízení. Stejně jako u všech výrobních procesů i zde existují výrobci zařízení, jako je Applied Materials.

Ve všech oblastech se v současnosti rozdmýchává silný konkurenční boj, který většinově vyhrávají asijské společnosti. Koncentrace polovodičového průmyslu do jedné oblasti však s sebou přináší dobře známé problémy.

Omezení dodavatelského řetězce v polovodičovém průmyslu jsou pravděpodobně důvodem, proč se na nové auto nebo na myčku nádobí nyní čeká 5-6 měsíců místo standardních 5-6 týdnů. V roce 2021 společnost CIQ zjistila, že u většiny koncových zákazníků došlo k prodloužení dodacích lhůt na 52 týdnů. To znamená, že například výrobci automobilů zažívají čekací doby až jeden rok od objednání čipů po jejich umístění do automobilů. A vedoucí pracovníci v polovodičovém průmyslu neočekávají zlepšení situace v dodavatelském řetězci dříve než v druhé polovině roku 2022.

Závislost globálních řetězců na dodávkách z Asie však burcuje nejvyšší politické představitele na obou stranách Atlantiku, aby se současnou situací něco dělali.

V USA a Evropě se bojuje změnami legislativy

Intel, největší světový výrobce čipů, v poslední době výrazně prosazuje výrobu čipů ve Spojených státech. Generální ředitel společnosti Intel Pat Gelsinger veřejně lobboval v Kongresu, aby do dosud neschváleného zákona o čipech „CHIPS“ nebyli zahrnuti zámořští výrobci polovodičů, jako jsou TSM a Samsung, protože by to podle něj představovalo strategické riziko – soustředění výroby na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Přestože tento postoj veřejně vyjádřil, neostýchal se odcestovat do Asie, aby se setkal s představiteli obou společností.

Zajímavé je, že v březnu 2021 Gelsinger prohlásil, že Intel své americké továrny, které mají být dokončeny v příštích letech, speciálně navrhne pro outsourcovanou výrobu, čímž se Intel stane přímým konkurentem TSM a Samsungu.

Výsledek těchto jednání v nadcházejících týdnech a měsících může být pro polovodičový průmysl a snahy vlád o jeho kontrolu zásadní.

Pro USA je výhodné, aby největší výrobce čipů na světě vyráběl své čipy nejen v amerických továrnách, ale aby návrháři čipů jako Nvidia a AMD přesunuli zakázky od TSM a Samsungu k Intelu. Pravděpodobně to zmírní omezení dodavatelského řetězce, výrazně přispěje k hospodářskému růstu USA a více se přizpůsobí i americkým národním bezpečnostním zájmům. To vše by se shodovalo s plány společností TSM a Samsung na rozsáhlé investice a výstavbu výrobních zařízení ve Spojených státech.

Ke změnám v americké legislativě dochází také v době, kdy EU představila svůj zákon o čipech – podobný americkému zákonu CHIPS, v němž si EU stanovila cíl, aby regionální blok do roku 2030 představoval 20 % podílu na světovém trhu polovodičů. Evropská unie však tohoto cíle nedosáhne, pokud se nepustí do hlubšího vývoje čipů.

Problémem je zejména čínský „monopol“ na výrobu baterií

USA ani Evropa, které uzavřely poněkud nejasné spojenectví v oblasti polovodičů, bojují proti ohrožování volné hospodářské soutěže. Spojené státy již zažalovaly společnost Nvidia, aby zablokovaly dohodu o koupi britského výrobce čipů Arm Ltd. Margrethe Vestagerová, šéfka antimonopolního úřadu Evropské unie, se před několika týdny přidala s tím, že bruselské regulační orgány jsou plánovanou akvizicí hluboce znepokojeny. Technologii společnosti Arm využívají všichni od Amazonu a Applu až po Qualcomm jako základ svých čipů a Nvidia je v současnosti přímým konkurentem těchto odběratelů společnosti Arm.

Schválení transakce, která byla oznámena před více než rokem, závisí na tom, zda se společnosti Nvidia podaří přesvědčit řadu globálních zákazníků společnosti Arm, že zůstane neutrální. Nvidia tvrdí, že si nebude dávat přednost před ostatními zákazníky. Zda se dohoda uskuteční, nebo ne, se teprve uvidí, ale zdá se, že USA ani Evropa si nemyslí, že by konsolidace odvětví byla tím, co by mu prospělo.

Míra konkurence v polovodičovém průmyslu mezi Spojenými státy, Evropou a Čínou se bude v budoucnu jen prohlubovat. Přestože USA mají prozatím výhodu v přístupu k polovodičovým technologiím, Čína dominuje důležitému odvětví: Výrobě baterií pro elektromobily. Čína má 14krát větší kapacitu výroby baterií pro elektromobily než Spojené státy.

Přestože se v nadcházejících letech bude více výroby polovodičů přesouvat z Asie do Severní Ameriky, Spojené státy a Evropa budou v oblasti elektrifikace vozidel stále spoléhat zejména na Čínu.