Jaká jsou aktuální data o průměrné mzdě a v jakých oborech dostanete nejvíc? ČSÚ zveřejnil analýzu

Český statistický úřad zveřejnil analýzu, která ukazuje, jak vypadal pracovní trh v tuzemsku ve třetím čtvrtletí roku 2021. Z analýzy například vyplývá, že průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 5,7 %. Po promítnutí růstu cen ale přitom mzdy reálně vzrostly jen o 1,5 %.

Průměrná mzda přesahuje třicet sedm tisíc

Průměrná měsíční mzda za třetí čtvrtletí oproti stejnému období v předchozím roce nominálně stoupla o 2 012 korun na 37 499 korun. Reálný růst byl ale oproti tomu nominálnímu výrazně slabší, činil pouze 1,5 %. Reálná průměrná mzda se totiž odvíjí od inflace, která se ve sledovaném období vyšplhala na 4,1 %. Pro srovnání například v roce 2019 byl reálný růst mezd na úrovni pěti procent, nejvyšší nárůst za poslední desetiletí pak byl zaznamenán v roce 2018, kdy mzdy vzrostly téměř o 6 %.

Čtěte také: Inflace v ČR pořád akceleruje, jak to komentuje ČNB?

Mzdy a jejich nárůst se značně lišil dle odvětví. V některých oborech růst mezd ani nezvládl pokrýt inflaci. Nejslabší nominální nárůst najdeme v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (0,6 %), kde mzda stoupla jen o 199 Kč na 32 615 Kč. Na druhém nejhorším místě byla veřejná správa a obrana s nárůstem něco přes 2 %. O třetí místo se dělí stavebnictví a ostatní činnosti (shodně 3,6 %) a poté následuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (3,8 %). Nakonec je nutné zmínit zemědělství, lesnictví a rybářství, kde růst průměrné mzdy akorát pokryl inflaci (4,1 %).

Nejvyšší průměrnou mzdu pak najdeme v informačních a komunikačních činnostech, kde v průměru činí necelých 65 tisíc korun. Mzdy v této oblasti vzrostly meziročně o 6,5 % a zvýšily tak náskok před druhou příčkou, kterou má peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o 6,0 % na 58 795 Kč. Třetí příčku si pak s odstupem drží zmíněné odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 50 970 Kč.

“Tradiční” bylo pořadí i z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostla průměrná mzda o 7,1 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (22 346 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,6 % na hodnotu 26 759 Kč.

Jak je na tom medián?

Medián se vypočítává na základě matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje běžnou mzdovou úroveň. Ve 3. čtvrtletí 2021 se mzdový medián dostal na 32 979 Kč, to je o 1 786 Kč více než ve stejném období předchozího roku.

Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami za sledované období pobírala hrubou mzdu pod hranicí 17 133 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 58 875 Kč.

Muži stále berou víc než ženy

Medián byl v případě mužů stále vyšší než u žen, ve 3. čtvrtletí 2021 byla mediánová mzda žen 30 433 Kč, zatímco u mužů 35 086 Kč. Mezera v mediánových výdělcích tak činila 13,3 %.

Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen, třebaže na horním decilu se ženské výdělky zvýšily aktuálně výrazněji: ženy měly horní decil 52 931 Kč a muži 64 609 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 18,1 %. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl slabší: ženy měly dolní decil 16 178 Kč, muži pak 18 242 Kč, což představuje mezeru 11,3 %.

Zaměstnaných přibývá

Meziroční nárůst zaměstnanosti činil 23,9 tisíce – zaměstnaných tak přibylo poprvé za posledních osm čtvrtletí. Zároveň se také potvrdilo, že v období nejistoty kvůli covidové pandemii klesly počty podnikatelů. U těch bez zaměstnanců to bylo necelých třicet tisíc, u podnikatelů se zaměstnanci pak došlo k úbytku lehce přesahujícímu třináct tisíc.

Asi nikoho vzhledem k pandemii a s ní spojenými omezeními nepřekvapí, že zaměstnanost ubývá v odvětvích, jako je ubytování, doprava či pohostinství. Zároveň ale klesla zaměstnanosti například i v administrativních činnostech. Zaměstnanců naopak přibylo v oblasti vzdělávání, informačních a komunikačních činnostech, vědeckých či technických profesích nebo ve finančnictví.

Na absolutním úbytku pracovníků v ekonomice se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl, jenž meziročně ztratil 2 % zaměstnanců. Mírný růst zaměstnanosti pokračoval ve stavebnictví, kde je dlouhodobě vysoká poptávka po pracovní síle zpravidla pokrývána náborem ze zahraničí.

Čtěte také: ČNB zase zvedla sazby, tentokrát o celý procentní bod – boj s inflací pokračuje