Fialův kabinet porušil sliby: Daňové zatížení občanů prudce stoupá!

Současná vláda České republiky, navzdory svým slibům o zachování daňového zatížení, daně českým občanům zvýšila.

Klíčová je daňová kvóta, která měří daňové zatížení v poměru k HDP. Očekává se přitom, že tato kvóta se zvýší z 32,7 % v roce 2021 na 33,1 % v roce 2025, což povede k dodatečnému daňovému zatížení ve výši téměř 34 miliard korun do roku 2025.

Ministr financí Zbyněk Stanjura toto zvýšení přičítá snaze o snížení rozpočtových deficitů a řízení výdajů souvisejících s inflací.

Srovnání daňových kvót a vládní cíle

Srovnání loňské a letošní daňové kvóty ukazuje výraznější nárůst o jeden procentní bod. Při předpokládaném nominálním HDP ve výši téměř osmi bilionů korun to znamená přibližně 80 miliard korun dodatečných daní.

I přes toto zvýšení chce vláda v příštím roce snížit deficit veřejných financí na 2,3 % HDP a další snižování plánuje až do roku 2027. Strukturální deficit, který se upravuje o hospodářské cykly, by se měl rovněž snížit z loňských 3,5 % HDP na letošních 2,1 %.

Veřejný dluh by měl letos vzrůst na 43,9 % HDP z loňských 42,4 % a do roku 2026 by měl dále růst. Do té doby by dluh mohl dosáhnout 45,3 % HDP a v roce 2027 se mírně snížit.

Pokud dluh překročí 55 % HDP, musí vláda navrhnout vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet.

Fiskální politika a její důsledky

V listopadu 2022 premiér Petr Fiala ujistil, že nedojde ke zvýšení celkové daňové zátěže občanů.

Současná fiskální trajektorie naznačuje opak, což analytiky vede k pochybnostem o nezbytnosti těchto zvýšení.

Ekonomové jako Vít Hradil ze společnosti Cyrrus tvrdí, že inflace a energetická krize zvýšení plně neospravedlňují, zejména proto, že tyto krize nemusí přetrvat až do roku 2025.

Fiskální plán navíc počítá se schodkem 241 miliard korun, přičemž rozpočet by se podle některých odborníků měl saturovat i bez dalšího daňového zatížení. Dělá skutečně aktuální vláda vše, co je v jejích silách?