ECB zvýšila úrokovou sazbu na rekordní výši, aby snížila inflaci

Britská BBC zveřejnila ve svém novém článku podrobnosti o zvýšení úrokové sazby Evropskou centrální bankou (ECB) na rekordní výši, aby snížila inflaci. Pojďme se podívat na nejdůležitější fakta a data. 

ECB zvýšila úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 %

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 %. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.

Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 %.

Banka ve zprávě ze zasedání uvádí, že na základě stávajícího hodnocení rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém se držel od roku 2016.

Christine Lagardeová, šéfka ECB, uvádí, že mezi členy bankovní rady panovala jednomyslná shoda na potřebě zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Bankéři podle dřívějších náznaků několik týdnů váhali mezi zvýšením o 0,50 a 0,75 procentního bodu, další růst inflace ale zřejmě tuto debatu vyřešil. Údaje totiž naznačují, že růst cen proniká do širší ekonomiky.

Trh předpokládal navýšení

Trhy rozhodnutí ECB příliš nepřekvapilo a už dříve počítaly s pravděpodobností 80 % zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. Ekonomové v anketě agentury Reuters ovšem byli rozděleni rovnoměrněji a jen mírná většina z nich očekávala vyšší zvýšení sazeb.

Vzhledem k tomu, že ECB ve sdělení výslovně uvedla potřebu dalšího zvýšení úroků, trhy nadále očekávají zvýšení sazeb o půl procentního bodu na říjnovém zasedání. ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka ve čtvrtek také zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 %, zatímco dosud čekala růst o 2,1 %. Odhad letošního růstu ale mírně zlepšila, a to na 3,1 % z dosavadních 2,8 %.

ECB uvádí, že po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů.

ECB bude stejně jako FED pokračovat ve zvyšování sazeb

Ekonomové uvádějí, že centrální bankéři potvrdili jestřábí tón z amerického Jackson Hole. Podobně jako po začátku pandemie, tak i nyní dochází ke koordinované odpovědi monetární politiky celého světa na nejvyšší inflaci za posledních 40 let.

Pokud by ECB i FED pokračovaly ve zvyšování úroků podobně výrazným tempem, dostala by se podle analytiků už po příštím zasedání základní sazba na neutrální úroveň, na které pak sazby pravděpodobně zůstanou delší dobu. Ovšem vše závisí na výsledku inflace, kterou centrální bankéři pečlivě sledují. Můžeme říci, že centrální bankéři nyní balancují po laně nad propastí, kde z jedné strany je vysoká inflace a z druhé strany je recese.

Filip Louženský, analytik investiční platformy Portu, doplňuje, že centrální banka ECB má v plánu zvyšovat sazby i na dalších zasedáních, evidentně tak má dostatečnou důvěru ve svoje schopnosti zvládnutí vysokých úrokových sazeb na dluhopisech jižních států EU. Ty by zdražení svého dluhu, které je důsledkem zvyšování sazeb, nemusely být schopny ufinancovat.

Dle dat statistického úřadu Eurostat meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlilo na 9,1 % z červencových 8,9 %. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na 10 %. Vzhůru ji tlačí zejména prudké zdražování energií.

TIP: Inflace v eurozóně vystoupila na další rekord 8,9 %, ekonomika rostla o 4 %