Základní úroková sazba zůstává na dvou procentech. Rozhodla o tom včera bankovní rada České národní banky (ČNB), přičemž dva ze sedmi členů rady hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb. Důvodem ponechání sazeb na stávající úrovni je především nejistý vývoj zahraničí, který by mohl výrazněji zpomalit českou ekonomiku.
Zachování sazeb se očekávalo, překvapením ale bylo, že se v bankovní radě našli dva „jestřábi“, kteří hlasovali pro zvýšení sazeb.
Reagovala na to koruna, která vůči euru posílila o šest haléřů na 25,80 Kč/EUR. Podle ekonoma Vladimíra Pikory jde jen o jednorázové vychýlení kurzu, koruna se podle něj zase vrátí ke slabším hodnotám. Pražská burza po ztrátách většiny hlavních obchodovaných akcií oslabila a PX Index klesl o 1,58 %. Nejvýrazněji oslabily akcie Erste.
Jak ČNB rozhodla
Dva členové rady hlasovali pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, pět členů pro jejich zachování na stávající úrovni. Při posledním hlasování v srpnu bylo všech sedm členů rady pro zachování sazeb.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok k rozhodnutí uvedl: „Nebyla to jednoduchá debata, ten poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom, jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat.“
Podle bankovní rady existuje riziko výrazného zpomalení zahraniční a následně tuzemské ekonomiky. Hlavní důvody spočívají v dopadech neřízeného brexitu a protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Zpomalení zahraniční a tuzemské ekonomiky by tlačilo na snížení inflace, která zůstává nad 2% cílem ČNB.
Argumentem dvou členů rady pro zvýšení sazeb byl vyšší růst mezd a hlavně slabší koruna, než dosud ČNB předvídala. Tedy proinflační jevy. Nakonec ale v radě převážil názor na zachování úrokových sazeb.
Kdy se bude znovu jednat
Od úrokových sazeb ČNB se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Vyšší úroky znamenají pro podniky dražší úvěry, pro domácnosti zase dražší půjčky například na bydlení. Další jednání bankovní rady o možném zvýšení sazeb proběhne v listopadu a bude mít mnohem větší váhu, poněvadž bude vycházet z nové makroekonomické prognózy.
Při včerejším rozhodnutí vycházela bankovní rada ještě ze srpnové prognózy. Dosavadní vývoj je ve většině ukazatelů v souladu s prognózou – například HDP v druhém čtvrtletí vzrostl dle očekávání o 2,7 %. Z pohledu domácí ekonomiky by prostor pro zvýšení sazeb a zpřísnění měnové politiky existoval.
Zdroj úvodní fotografie: Milan Malíček
