Po covidové pandemii jsme svědky další nesmírné tragédie. Ruská invaze na Ukrajinu přináší mnoho zbytečně zmařených životů a obrovskou migrační vlnu. I když se v těchto chvíli zaměřujeme právě na lidský rozměr tragédie, ta bude mít samozřejmě následný vliv na ekonomiku naší země, Evropy a nakonec vpravdě globální. Naším cílem v tomto a zřejmě i následujících dílech burzy s odstupem, nemůže být hledání strategií jak na neštěstí vydělat.
Budeme se spíš snažit popsat, co se vlastně na ekonomické úrovni odehrává, jaké jsou možnosti a výhledy. Budeme si klást otázky, co nás čeká a jak se nejlépe připravit na ekonomický šok. A při tom všem se budeme snažit uchovat žádoucí odstup.
Dvousečné sankce
Státníci Evropy i USA se od prvních hodin konfliktu shodli na dvou věcech: nebudou se angažovat vojensky na ukrajinské straně a proti Rusku bude bojovat především ekonomickými sankcemi. Právě ty se jevily Evropě jako nejúčinnější s poukazem na tom, že Ruské HDP na hlavu je na úrovni malé západoevropské země. Opak však může být pravdou.
Rusové spoustu sankcí již anticipovali a jsou na ně připraveni. Západ měl na Rusko v podstatě dvě hlavní páky: odříznutí od systému SWIFT a zmražení devizových rezerv Ruské centrální banky. Zpočátku to vypadalo, že by tyto sankce mohly způsobit ruské ekonomice ztráty, které by donutily Putina se stáhnout. Sankce jistě již ztráty působí, ale stačit to nebude.
Rusko se na tyto předvídatelné kroky ze strany západu připravovalo zřejmě dlouhá léta. Rusko na sankce reagovalo skokovým zvýšení svých úrokových sazeb na z 9,5 % na 20 %. To je nepředstavitelný ekonomický šok. Prakticky to na nějakou dobu bude znamenat zastavení ekonomického života. Buď než skončí válka a dojde k mírových dohodám, nebo si ruská ekonomika bude pomalu zvykat na režim vysokých sazeb. Pro srovnání: tak velké sazby má ve světě momentálně Angola. Vyšší sazby mají pouze dvě ekonomiky, ty jsou ale v permanentní inflaci s devalorizovanou měnou Argentina 42,50 % a Venezuela 58,35 %. Mít tak vysoké sazby dlouhodobě je neudržitelné.
Avšak Ruská centrální banka má na vyplácení tak vysokých úroků zřejmě vytvořeny rezervy. S tím souvisí druhý krok, v první chvíli se zdálo, že zmražení amerických dolarů v ruské centrální bance by odřízlo Rusko od těchto deviz. Ano Rusko nebude moc obchodovat tyto dluhopisy, ale faktem je, že ruská centrální banka je dlouhodobě prodávala. Podle deníku Les Echos Rusko prodalo své americké dluhopisy v květnu roku 2018. Tehdy se ruská centrální banka zbavila 84 % z držených amerických dluhopisů. Místo toho masivně nakupovala dluhopisy čínské a zlato. Na tato aktiva se bude při obraně proti ekonomickým sankcím spoléhat především.
Odpojení od Swiftu je ve skutečnost takové poloviční sankce. Ano, postihne 7 velkých ruských bank, ale ne největší Sberbank ani Gazprombank, která je dceřinou společností Gazpromu. Evropa si tím zachovává možnost i nadále platit za dodávky ruského plynu. Navíc v Rusku působí přes 200 menších bank, které ještě nějakou chvíli budou přístup k Swiftu mít. Pro obejití sankcí není zatím nic lehčího přejít ze 7 postižených bank do těch menších. Avšak Ruská centrální banka již nyní zavádí devizový dohled, který se projevuje omezením částky, kterou mohou občané Ruské federace poslat v dolarech do zahraniční.
Rusko hledá únikovou cestu pro případ, kdyby se západní svět rozhodl odříznout všechny jeho banky. V tomto případě by pak se zřejmě obrátili na čínský UnionPay. Sankce západního světa budou Rusko bolet, ale ne natolik, aby je to položilo rychle. Francouzský ekonom a investor Charles Gave odhaduje, že Rusko má dostatek peněz a zdrojů, aby vydrželo současný tlak dva roky. Čeká nás tedy možná dlouhá ekonomická válka.
Kde však sankce zafungovaly skoro okamžitě, bylo oslabení rublu vůči dolaru. Za jeden dolar se dalo pořídit až 124 rublů. Avšak kurz se na této hodnotě zastavil. Můžeme očekávat ještě další propad, ale ani i ten nebude stačit na zhroucení ruské ekonomiky. Cely konflikt odnáší také ruské akcie obchodovatelné na zahraničních burzách. Tam se firmy silně propadaly. Ruským firmám hrozí reálné stažení ze západních finančních trhů. Moskevská burza zůstala pro jistotu po celý týden zavřená. Lze předpokládat, že zůstane zavřená do doby, než se bude blížit mírová dohoda. I kdyby se však otevřela, hrozí hned zavření díky velkému dennímu propadu.
Ruský ekonomický arzenál
Putin, ale i Medveděv v odpovědi francouzskému ministru financí, který hrozil, že zavede další ekonomické sankce vůči Moskvě, naznačil, že Moskva je připravená se nejenom bránit, ale i útočit. Její hlavní zbraní jsou samozřejmě komodity. Nejde jen o plyn nebo ropu, které jsou často v médiích komentované, ale třeba o nikl, palladium, nebo obilí. Cena obilí může tento rok dosáhnout závratné ceny a to hned z několika důvodů. Už teď je jasné, že ukrajinská sklizeň obilovin a jiných zemědělských komodit bude velmi slabá.
Dalším důvodem je cena zemního plynu, která je na rekordní historické úrovni. Ze zemního plynu se vyrábí hnojiva, jejichž cena na trhu přímo explodovala. Samozřejmě silně se do ceny zemědělských komodit promítne vysoká cena nafty, která je potřeba na provoz zemědělské techniky. Navíc zemědělské plodiny se samozřejmě nepoužívají jen pro lidi, ale i pro zvířata. Za vysokou cenou zemědělských komodit tak bude následovat zdražování masa a masných výrobků. Jednoduše řečeno máme nakročeno k velmi vysoké inflaci.
To je další příznak, že není náhoda, že Rusko používá tyto kroky a opatření právě nyní. Tedy v době, kdy v Evropě a USA již vysoká inflace je. Zdražení surovin velmi rychle přidá pod oheň další polínka. Už nyní je jasné, že pokud západní svět bude chtít něco vážnějšího podniknout proti inflaci, přijde zvednutí sazeb. V burze s odstupem bedlivě sledujeme počínání centrálních bankéřů napříč světem. Nikomu se do zvedání sazeb moc nechce, snad s výjimkou regionů střední Evropy s vlastní měnou, jako jsme my, Polsko nebo Maďarsko. FED chce zvednout poprvé sazby o 25 bazických bodů v půli března. ECB plánovala zvednutí sazeb nejdříve až pro rok 2023. Dnes však riskují, že budou muset sazby začít zvedat, pokud nechtějí nechat volný průběh inflaci. Avšak zkušenost se zvedáním sazeb ve střední Evropě ukazuje, že efekt na inflaci není zdaleka bezprostřední. Jinak řečeno inflace nebude přechodná, ale trvalá.
Střední Evropa v ohrožení
Z ekonomického pohledu jsou na tom nejhůře právě regiony střední Evropy. To jsme mohli vidět na tom, že jak česká koruna, tak polský zlotý oslabovaly. Důvodů je mnoho. Jednak jsou přímo v hledáčku Vladimíra Putina, který se chce pomstít těm, kdo podporují vojenským materiálem Ukrajinu. Za druhé střední Evropa, zejména Polsko, je cílem ukrajinských uprchlíku. Nutná a chvályhodná pomoc uprchlíkům, však bude pro státní rozpočty znamenat další nemalé výdaje. Tato pomoc bude i politicky čím dál víc nebezpečnější, protože přinese reakci populistických politiků.
Za třetí tyto státy začaly již před několika měsíci zvedat úrokové sazby. Centrální banky, pokud budou chtít mít důvěryhodnost a kredibilitu v očích investorů, budou muset pokračovat ve zvedání sazeb. V případě, že by sazby naopak snížily, hrozilo by riziko, že inflace nabere na ještě větší síle. Jenomže zvedat sazby za situace, kdy již máme 4,5 %, může být riskantní z důvodů ekonomického šoku. Sazby kolem 7 % by naši ekonomiku přiblížily v k africkým státům jako Keňa nebo Uganda. Průměrnou hypotéku na 3 miliony korun s úrokem kolem 4 %, při době splacení 20 let by růst úroku na 7 % prodražil měsíční splátku o 5000 korun. Jinak řečeno: vlastní bydlení by se stalo pro většinu lidí nedostupné. Ekonomiky střední Evropy tedy stojí nad propastí. Načasování ruské invaze tedy nemohlo být náhodné. Ekonomické sankce jsou dvojsečné.
Indexy: Světové indexy v červených barvách, Evropské indexy zažívají volný pád
Je evidentní, že v takové geopolitické konstelaci nemohou trhy růst. Jedinou výjimkou je Saudsko arabský index Tadawul All Share, který přidal 3,11 %. Důvod je zřejmý. Solidní rezistenci předvedly čínské akcie, které budou hodně těžit z pozice Číny v celém konfliktu. Burza v Šanghaji ztratila 0,11 %. Index Nikkei odepsal 1,85 %. Burza v Hongkongu zažila tvrdý pád a ztratila 3,79 %. To však je ještě relativně malá ztráta v porovnání s evropskými indexy, kde týdenní ztráty jsou obecně dvouciferné.
Německý Dax odepsal 10,11 %. Francouzský CAC ztratil 10,23 %. Nejlépe se z evropských akcií dařilo britskému FTSE 100, který odepsal pouhých 6,71 %. Nejhůře však dopadla burza ve Vídni, která se propadla o 13,56 % za jeden týden. Od začátku roku rakouský index ATX ztratil 21,5 %.
Americké akcie jsou méně pod tlakem než ty evropské. To se dalo krásně pozorovat na indexech. Index S&P500 ztratil 1,27 %. Průmyslový Dow Jones odepsal 1,3 %. Nejhůře dopadl technologický Nasdaq100 s ztrátou 2,78 %
Komodity: Cena všech komodit letí nahoru
Nejvíc sledované na komoditním trhu jsou ceny ropy. Americká lehká ropa WTI uzavřela týden na hodnotě 115 dolarů za barel. Ropa Brent se prodávala za 118 dolarů za barel. Cena ropy v kombinací se silným dolarem vytváří nebezpečný koktejl pro evropskou a naši ekonomiku. Ceny benzínu se začnou na českých pumpách přibližovat k 50 korunám za jeden litr. Dalším velmi špatným signálem pro nás je nulová reakce Opecu na současnou situaci. Čekalo se, že Saudská Arábie bude podnikat kroky, aby oslabila pozici Ruska v tomto kartelu. Avšak neučinila vůbec ni. Opec pojede podle těžebního plánu nastaveného v roce 2022. Jinak řečené členům Opecu stoupající ceny ropy vyhovují. Upřednostnili své národní zájmy před vytvářením tlaku na Rusko.
Avšak není to ropa co nejrychleji zdražovalo. Zemní plyn skokově zdražil o 43 %. Pšenice vystřelila taktéž o 40 %. Nikl, důležitý kov v automobilovém průmyslu, vrostl o 23,3 %. Zdražil hliník, zinek i měď. Prakticky to zmámená, pokud ceny nepoklesnou stejně tak rychle jako vystřelily, že v příštích šesti měsících bude celosvětová inflace nabírat na obrátkách.
Komodity: Zlato znovu krouží kolem hranice 2000 dolarů za unci
Zlatu se nepodařilo prorazit hranici 2000 dolarů, ale znovu se na konci týdne přiblížilo. Zlato se prodávalo za 1974 dolarů za trojskou unci. Zlatu nahrávají dva faktory. První je samozřejmě nejistá geopolitická situace. Zlato bude vždy sloužit jako uchovatel hodnoty. Státy, které mají napjaté vztahy s USA, se nyní mohou inspirovat u ruské centrální banky v tom, jak důležité je mít zlaté rezervy. Druhým faktorem je další silná vlna inflace. Centrální banky nemohou radikálně zvednout úrokové sazby. Kosmetický nárůst o 25 bazický bodů neoslabí inflační tlak. A to by mohl být důvod, proč investoři raději podrží zlato, než aby kupovali americké dluhopisy, jejichž reálné úrokové sazby jsou v podstatě záporné.
Slovo závěrem: Všechno je jinak
Ještě v únoru 2022 se zdálo být dobrou investicí sázka na evropské akcie. Hlavním důvodem byla skutečnost, že Fed minimálně půl roku před ECB v začal utahovat měnovou politiku. Zatímco Fed měl kohoutky s hotovostí utahovat a americké akcie tak měly klesat, investoři se mohli poohlížet po evropských akciích. Ty měly mít možnost využívat uvolněné měnové politiky po delší dobu. Díky tomu tak ještě měly šanci na růst. Tato úvaha je však dnes naprosto mylná.
Evropa bude daleko víc postižená válkou mezi Ukrajinou a Ruskem, protože je prakticky závislá na dovozu všech surovin. Amerika má své ropné zdroje. Stačí se vzdát americké zelené politiky a USA se mohou vrátit k těžbě břidlicového plynu. Americké akcie budou nyní lákadlem pro investory z celého světa, díky posilujícímu dolaru. Rusko-ukrajinský konflikt tak pro rok 2022 rozdal zcela nové karty.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.