Kořenem všeho zla je láska k penězům – Pokud chcete pochopit bitcoin, musíte prvně pochopit funkci peněz (3. díl)

K správnému docenění významu bitcoinu je třeba nejprve dobře pochopit funkci peněz. Vítejte u posledního dílu této minisérie.

Minulý díl si můžete připomenout zde:

Kořenem všeho zla je láska k penězům – Pokud chcete pochopit bitcoin, musíte prvně pochopit funkci peněz (1. díl)

Jaká by měla být nabídka peněz?

Touto otázkou mám na mysli, jaké množství peněz by mělo být v ekonomice v oběhu? Stručně řečeno, na nabídce peněz nezáleží, pokud je dostatečně pevná a dělitelná. Celou ekonomiku lze provozovat řekněme za 1 000 dolarů (nebo dokonce za 100 dolarů), pokud jsou dolary dostatečně dělitelné, aby se na ekonomice mohl podílet každý.

Představme si zemi, která má 200 obyvatel a v celé ekonomice je pouze 100 dolarů, ale těchto 100 dolarů nelze rozdělit na centy. To znamená, že z 200 lidí má přístup k 1 dolaru pouze 100 lidí. A co zbývajících 100 lidí? Abychom to napravili, můžeme každý dolar rozdělit na 100 centů, což znamená, že v ekonomice je celkem 10 000 centů. Nyní může mít každý 50 centů, stačilo tedy jen zajistit, aby peníze byly dělitelné natolik, aby se k nim dostal každý.

Pokud ale není nabídka peněz pevná, nemohou si udržet svou hodnotu v čase. V důsledku inflace si za ně časem koupíme stále méně a méně, což vede k poklesu životní úrovně. U spotřebních a kapitálových statků je tomu naopak, protože když zvýšíme jejich nabídku, produktivita a životní úroveň se zvýší. Vzpomeňte si, jak prudce vzrostla produktivita, když jsme vynalezli počítače, automobily, mobilní telefony a mnoho dalšího. Co se ale stane, když zvýšíme nabídku peněz v ekonomice? Opět se to pokusím objasnit na příkladu.

Řekněme, že nějaká země má pouze 10 automobilů a v celé ekonomice má 1 000 dolarů. Jaká by byla cena každého jednotlivého auta? Každé auto bude stát 100 dolarů. Nyní řekněme, že vláda vytiskne ze vzduchu dalších 1 000 dolarů, takže celková cena dosáhne 2 000 dolarů. Kolik by nyní stálo každé auto? Na koupi stejného auta, na které kdysi stačilo 100 dolarů (než vláda natiskla dalších 1 000 dolarů), by bylo teď potřeba 200 dolarů. Je třeba si uvědomit, že peníze jsou jedinou komoditou na této planetě, jejíž nabídka při zvýšení způsobuje pokles životní úrovně. Tisk peněz a životní úroveň jsou tedy v nepřímé úměře.

Hard Money vs. Soft Money

Nejprve si tyto pojmy ujasněme. Tvrdé peníze jsou takové, které se těžko vyrábějí. Tento druh peněz je nejodolnější vůči inflaci nebo znehodnocení, protože nikdo nemůže snadno zvýšit jejich nabídku.

Měkké peníze jsou pak takové, jejichž výroba je snadná, což znamená, že jejich nabídku lze zvyšovat snadno, téměř donekonečna. Měkké peníze vedou k erozi kupní síly.

Trh samozřejmě upřednostňuje ty, které jsou tvrdé, a odmítá ty měkké. Proto jsme jako peníze zvolili zlato, a ne třeba železo, protože zlato se těžko ze země doluje (odolává inflaci) a naopak železo lze poměrně snadno ze země získávat (ztráta kupní síly).

Existuje metrika, podle které poznáme, které peníze jsou tvrdší než jiné. Nazývá se poměr zásoby k toku, který měří tvrdost peněz vydělením jejich stávající zásoby (neboli nabídky) roční produkcí. Jako příklad můžeme uvést, že celková zásoba zlata, které je nad zemí, je přibližně 197 000 tun (existující zásoba) a každý rok se vytěží přibližně 3 000 tun zlata (tok). Poměr zásob zlata k jeho toku je tedy přibližně 65 (197 000/3 000).

Ze všech kovů vystupuje zlato jako peníze, protože má nejvyšší poměr zásob k toku. Dlouhodobé důsledky ignorování tvrdých peněz jsou děsivé. Když se stalo zřejmým, že zlato plní roli peněz lépe než jakýkoli jiný kov, většina západního světa jej přijala jako peníze. Některé země však místo zlata (tvrdé peníze) používaly jako peníze třeba stříbro (měkké peníze). Jednou z těchto zemí byla v minulosti třeba Indie. Dnes je jasné, že západní svět je mnohem vyspělejší než Indie, protože obyvatelé Západu ukládali své bohatství do nejtvrdších dostupných peněz (zlata) a Indové ukládali své bohatství do (ve srovnání se zlatem) měkkých peněz. Jednoduše řečeno, pokud neukládáte své bohatství do nejtvrdších dostupných peněz, prohrajete hru bez ohledu na to, jak tvrdě hrajete.

Tady si znovu vypomůžu slovy Saifedeana Ammouse z jeho knihy “The Bitcoin Standard”.

“Nemůžete se izolovat od důsledků toho, že ostatní drží peníze, které jsou tvrdší než ty vaše.”

Vlastnosti peněz

Přemýšleli jste někdy o tom, proč si nemůžeme vybrat libovolnou věc, co nás napadne, a nazvat ji penězi? Penězi se může stát cokoli, pokud to splňuje pět hlavních vlastností. Nikdy si nenechte od nikoho namluvit, že peníze musí být v papírové podobě, jakou používáme dnes. Pokud existuje něco (bez ohledu na to, v jaké formě), co má pět následujících peněžních vlastností, je více než 99% šance, že to nakonec bude vybráno jako dominantní peníze a nahradí to staré peníze. Pojďme se tedy na těchto pět vlastností podívat podrobněji.

• Dělitelnost: Dobrá forma peněz musí být dostatečně dělitelná, aby se s nimi dalo snadno obchodovat. Proto jako peníze nepoužíváme auta nebo domy, protože nejsou dělitelné.
• Trvanlivost: Peníze nesmí shnít nebo se zkazit, jinak ztratí hodnotu. Tudíž nepoužíváme jako peníze třeba banány, protože časem shnijí.
• Přenositelnost: Peníze musí být snadno přenosné z jednoho místa na druhé. Jako peníze bychom tedy těžko použily třeba nemovitosti.
• Rozpoznatelnost: Musí být jasné, zda jsou peněžní jednotky, které máte, pravé nebo falešné. Proto jsou mnohé bankovky opatřeny celou řadou ochranných prvků.
• Nedostatek: Znamená, že nabídka peněz by měla být pevně daná a mělo by být obtížné jich vyrobit více.

První čtyři vlastnosti může splňovat mnoho různých věcí, ale právě nedostatek je nejzásadnější. V minulosti se třeba jako peníze používaly mušle, protože se těžko sháněly (byly vzácné), ale s technologickým pokrokem jsme našli levné a snadné metody, jak mušle najít, což vedlo ke snížení jejich hodnoty a nakonec jako peníze byly nahrazeny.

Ti, kdo své bohatství ukládali do mušlí, na tom byli nejhůře a z toho plyne ponaučení, že své bohatství bychom vždy měli ukládat do něčeho, co má stálou (obtížně navyšující) nabídku (vysoký poměr zásob a toku). Vládou emitované fiat měny jsou toho naprostým opakem, protože si jich mohou vytvořit, pouhým stisknutím tlačítka, kolik chtějí.

Pokud jste si právě teď položili otázku:

 Když tedy státní měny nesplňují kritéria pro to, aby byly penězi, proč je tedy používáme?

Pak jste na správné cestě k uvědomění si důležitosti a velikosti bitcoinu. Vítejte na palubě.

Zdroje informací v tomto článku

• https://bitcoinmagazine.com/business/understanding-money-is-key-to-bitcoin
• https://breedlove22.medium.com/money-bitcoin-and-time-part-1-of-3-b4f6bb036c04
• https://mises.org/library/what-has-government-done-our-money