Čínské úřady a těžaři bitcoinů “hrají na kočku a na myš”, protože těžaři hledají způsoby, jak zůstat v zemi mimo dohled státních úředníků a vyhnout se zásahům.
Čínský zákaz těžby kryptoměn
Rozhodnutí Pekingu zakázat v září loňského roku těžbu kryptoměn mohlo vypadat jako konec tohoto odvětví na území Číny. Podle posledních zpráv tomu ovšem tak není, neboť společnosti provozující energeticky náročné počítače používané k těžbě nacházejí stále nové způsoby, jak se úřednímu zákazu vyhnout. Jeden z čínských těžařů, skrývající se pod pseudonymem Lee, uvedl:
“Stále mám více než 20 těžebních strojů roztroušených na pěti venkovských místech po celé Číně.”
Lee uvedl, že s těžbou začal v roce 2017 a později založil s několika partnery těžební společnost. Poté, co Čína loni přitvrdila, přesunuli firemní stroje do USA a kanady. Své vlastní zařízení si ovšem ponechal a těžbu, ve snaze vyhnout se úřadům, provozuje ve venkovských oblastech.
“Těžba” bitcoinů je metafora pro využívání sítí počítačů k ověřování transakcí v blockchainu, za které těžaři dostávají odměnu ve formě BTC. Vedle příjmů ze samotné těžby generuje toto odvětví další významné zdroje příjmů, například z prodeje specializovaných špičkových počítačů, tzv. rigů.
Hashrate jako dobrý ukazatel
BTC hashrate (veličina měřící výkonnost bitcoinové sítě, kterou lze určit i geograficky) také poskytuje poměrně jasný důkaz, že těžba bitcoinů v Číně i nadále probíhá.
Podle cambridgeského Centra pro alternativní finance (CCAF) podíl hashrate Bitcoinu v Číně po první vlně kryptografických zásahů v květnu 2021 prudce klesl, ale v září opět prudce vzrostl, což naznačuje, že v zemi “vznikla významná podzemní těžební aktivita”.
V lednu letošního roku Čína kontrolovala 21,1 % celosvětového hashrate bitcoinu a stala se tak druhým největším producentem BTC.
Jedním z nejhlasitějších odpůrců kryptoměn je Čínská lidová banka, která tvrdí, že vytvářejí hospodářskou nestabilitu a usnadňují finanční kriminalitu. Podle jiných komentátorů se centrální banka spíše obává, že kryptoměny podporují odliv kapitálu z Číny a představují hrozbu pro plány na zavedení vlastní digitální měny, kterou bude banka kontrolovat.
Dalším argumentem proti těžařům je, že počítače, které jsou k těžbě používány, spotřebovávají obrovské množství elektřiny, a protože ta se v Číně vyrábí převážně z fosilních paliv, podkopává to cíle země v oblasti uhlíkové neutrality. Těžaři se naopak brání, že často využívají přebytky elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie.
Čínské úřady ve snaze odhalit a potlačit skryté těžební operace používají různé metody a přístupy, kdy se zaměřují na neobvyklou spotřebu elektřiny či například hledají komunikaci s IP adresami těžebních poolů. Taková opatření ovšem mají své limity.
Hra na kočku a myš
“Když se zákaz objevil poprvé, byl jsem nesmírně nervózní, ale po diskusi s některými dalšími hráči v oboru jsem se rozhodl přesunout své stroje z velkých těžebních farem. Jednou z možností, jak můžeme my, individuální těžaři, pokračovat v těžbě za tmy, je najít si domy ve venkovských oblastech a umístit do jedné domácnosti jen několik strojů, abychom udrželi spotřebu energie v určitém rozmezí. Je to jako domácí těžba.”
vysvětlil Lee a dodal, že jemu osobně trvalo méně než měsíc, než se mu podařilo rozmístit své rigy na venkově.
Aby zůstal mimo dohled vládních úřadů, používá virtuální privátní sítě, což je způsob, jak udržet stroje připojené k internetu a zároveň před úřady zakrýt jejich polohu. Lee uvedl, že někteří těžaři stále působí v továrnách, jako jsou například ty na zpracování kovů, kde se vyšší spotřeba energie dá “vysvětlit”.
Jeden z úředníků pod podmínkou anonymity uvedl, že zákazy nefungují:
“Zákaz je obcházen různými technikami jak ze strany těžaře, tak ze strany těžebních poolů. Některé z těchto technik zahrnují zabezpečení transportní vrstvy od těžaře k poolu. Jiné zahrnují soukromé proxy servery se šifrovací technologií vytvořené vývojovými týmy těžebního poolu. […] Je to hra kočky s myší. Když se zjistí, že něco už nefunguje, aktualizují to nebo to změní”.
Obchod s přízní
Krom výše uvedeného je zde také rozšířená čínská obchodní praxe guanxi.
Jde o termín používaný k popisu individuální sociální sítě vzájemně prospěšných osobních a obchodních vztahů založených na laskavostech, známostech… Něco podobného fungovalo za minulého režimu i v Československu a dalších komunistických státech.
Jak Lee řekl, jeho první reakcí, když se o zákazu dozvěděl bylo, že půjde právě o hru ‘guanxi’, kdy může zůstat ten, kdo má tuto síť silnější. Ještě před zákazem mnoho místních samospráv spolupracovalo s těžaři, aby si vydělaly peníze, které by jinak šly do státní pokladny.
V listopadu byl Xiao Yi, bývalý úředník v jihovýchodní provincii Jiangxi, odvolán z funkce a vyloučen z komunistické strany poté, co byl obviněn ze zneužití své moci k podpoře těžebních aktivit v oblasti kryptoměn a letos v březnu varoval protikorupční úřad země, že úřady bedlivě sledují možnou korupci v pozadí podzemní těžby kryptoměn.
Závěrem
Čínské regulační orgány mají tendenci při omezování nově vznikajícího odvětví nejprve zaujmout “univerzální zákazový přístup” a následně provést úpravy a některá pravidla uvolnit. I z tohoto důvodu Lee říká, že není takovým pesimistou, pokud jde o vyhlídky tohoto odvětví, jak to líčí média. Není totiž možné zakázat všechny provozovatele.
96 %
89 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.