Na akciích výrobců polovodičů pokračuje velká párty, která vynesla ceny těchto titulů do nesmírných výšin. Jak se k tomu ale jako investoři postavit?
Nepropásněte důležité novinky! Přidejte si Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google
Celý akciový trh výrobců polovodičů se v poslední době rozjel opravdu mimořádným tempem. Asi největším překvapením je Intel, který se z pohledu valuace dostal už téměř k hranici 600 miliard USD.
Přitom ještě nedávno byl tento titul široce vnímán jako mrtvá akcie, od které velká část trhu už nic moc nečekala.
O to překvapivější je celá tahle otočka, kdy se z dříve odepisované firmy stal znovu jeden z největších tahounů polovodičového sektoru.
Je ale potřeba dodat, že valuace u části těchto společností už jsou podle mě naprosto odtržené od reality. Z pohledu dosahovaných zisků zkrátka nedávají smysl – alespoň pokud se na trh člověk dívá čistě racionálně a bez emocí.
Investoři totiž podle mého názoru začali polovodičové firmy najednou oceňovat s předpokladem, že jejich budoucí růst nebude mít v následujících letech v podstatě žádné limity.
A právě v tom vidím problém. Když se očekávání utrhnou ze řetězu, stačí pak relativně málo a přijde velmi tvrdé vystřízlivění. Známe to, opakuje se to stále dokola.
Na základě analytiků Wall Street.
Tento raketový růst pohání především strach z budoucího nedostatku čipů. Všichni potřebují čipy, paměti a další klíčové komponenty, takže na trhu opět vzniká dojem, že byznys těchto firem poroste snad donekonečna.
Právě tato kombinace silné poptávky a přehnaných očekávání dnes žene ceny akcií strmě vzhůru.
Netvrdím ale, že to celé nedává vůbec žádný smysl. Jak říkávala investiční legenda Peter Lynch:
Silné příběhy dokážou táhnout ceny akcií nahoru opravdu dlouho.
Tato dekáda je zkrátka jednoznačně érou polovodičů. A ačkoliv by si člověk myslel, že už tento sektor musel narazit na strop, zběsilý cenový růst po chvíli pokračuje dál. Stačí relativně drobná korekce a trh opět letí vzhůru.
Jen od březnového minima si polovodičové akcie v souhrnu připsaly růst přes 50 %. To znamená, že od března 2025 stoupáme v podstatě bez větší přestávky.
Rozdíl je v tom, že nynější pohyb je mnohem dynamičtější a agresivnější než kdy dříve. V posledních týdnech dokonce překonáváme i spanilé jízdy z let 2022 a 2023.
Investoři už zjevně nesázejí jen na solidní růst sektoru, ale na samotný příběh, ve kterém se polovodiče stávají hlavním motorem moderní ekonomiky.
Připomíná to investice do internetových firem v 90. letech s odůvodněním, že bez nich se v dalších dekádách zkrátka nedá existovat. A právě tahle víra žene valuace i ceny akcií stále výš.
Jenže žádné stromy nerostou do nebes, a pro polovodičové akcie to platí úplně stejně jako pro jakýkoliv jiný tržní segment.
Problém tkví v tom, že nikdo předem nedokáže odhadnout, jestli tyto pomyslné stromy porostou ještě rok, nebo třeba další dva roky.
V tom spočívá největší zrádnost podobných vertikálních růstů. Člověk si může říkat, že ceny jsou už přepálené do naprostého nesmyslu, a přesto trh ještě dlouho pokračuje vzhůru. Proto neustále opakuji, že nemá smysl z trhu ukvapeně utíkat.
Nynější situaci na akciovém trhu vnímám jako minci, která má vždy dvě strany. Na jedné straně je zcela zřejmé, že polovodiče jsou klíčovým sektorem této dekády a že jejich význam pro moderní ekonomiku nadále roste.
Na straně druhé ale platí, že čím prudší a delší je cenový růst, tím citlivější bývá trh na jakékoliv zklamání.
Tím chci říct, že do takto rozjetého trhu bych nyní neinvestoval už ani korunu. Dlouhé měsíce jsem velmi opatrně nakupoval a teď už tuto neskutečnou akciovou jízdu jen z povzdálí sleduji.
Pokud pravidelně čtete mé analýzy v prémiové sekci, tak víte, že jsem akcie Intelu nakupoval průběžně několik let. Nyní už ale cenové grafy pouze pozoruji, protože aktuální valuace se nafoukly do rozměrů, které považuji za nesmyslné.
Trh však evidentně věří příběhu, který – ač mu logikou čísel nemusíme plně rozumět – beru naprosto vážně. Nechci jít hlavou proti zdi a proti víře davu investorů, jež zkrátka funguje na základě vlastní burzovní psychologie.
Možná vás to zaskočí, protože tento přístup nezní na první pohled nijak kontrariánsky. Těžko se to vysvětluje, ale zkrátka nevidím smysl v tom prodávat akcie, které fungují jako slepice snášející zlatá vejce.
U dlouhodobě silného byznysu dává smysl dočasně vysoké valuace přetrpět a titul si v portfoliu podržet. Alespoň podle mého názoru.
Nechci se totiž ošidit o veškeré potenciální výnosy, které může tento sektor v budoucnu vygenerovat. Bylo by to podobné, jako prodat v polovině 90. let všechny technologické akcie.
Nejsem přece blázen. Na druhou stranu nejsem ani takový blázen, abych masivně předražené akcie nyní přikupoval.
S tím, jak prudce roste cena celého akciového trhu (tedy nejen technologického sektoru), se cyklicky očištěný ukazatel P/E (CAPE) dostává zhruba na úroveň kolem 41 bodů.
Ukazatel CAPE (známý také jako Shillerovo P/E nebo PE 10) je zkratka pro cyklicky očištěný poměr ceny k zisku indexu S&P 500.
Vypočítá se tak, že se aktuální cena vydělí průměrem zisků všech společností v indexu za posledních deset let, přičemž zisky jsou očištěny o inflaci. Autorem tohoto konceptu je ekonom Robert Shiller.
To samo o sobě ukazuje, jak vysoko se americký akciový trh z valuačního pohledu znovu ocitl. Jsme opět na úrovních, kde je velmi těžké tvrdit, že se akcie prodávají za rozumnou cenu. Ve skutečnosti tomu tak rozhodně není.
Americký akciový trh se tím navíc nebezpečně přibližuje k oceněním, která jsme naposledy viděli kolem roku 2000 na vrcholu internetové bubliny. Tím ani náhodou neříkám, že jsme v úplně stejné situaci.
Dnešní technologické byznysy skutečně generují masivní zisky a ještě nějakou dobu generovat budou. Taková jsou alespoň má očekávání opřená o aktuální data.
Podobnost v nacenění trhu ale rozhodně není něco, co bych bral na lehkou váhu.
Mám rád historická data a ta nám jasně říkají, že jakmile se CAPE dostane na extrémní úrovně, bývají budoucí dlouhodobé výnosy mnohem slabší, než na co byli investoři zvyklí v předchozích letech.
Je proto rozumné připravit se i na “štíhlejší” roky.
Z těchto valuací totiž aktuálně vychází očekávaný desetiletý výnos lehce do záporných hodnot. A to je situace, kterou si osobně spojuji s takzvanou ztracenou dekádou, během níž akciový trh dlouhé roky vyloženě přešlapoval na místě.
S tím pochopitelně souvisejí i nemalá rizika. Když jsou akcie takto drahé, nezůstává firmám už téměř žádný prostor pro budoucí chyby.
Pokud by se očekávání ohledně růstu zisků nebo stavu reálné ekonomiky ukázala byť jen částečně jako přehnaná, může trh velmi rychle zareagovat volným pádem. Podobně jako v roce 2022.
Tehdy také dopředu málokdo tušil, že růst ziskovosti tolik zpomalí, nebo že jinak skvělé byznysy budou dokonce reportovat ztráty. Právě proto se tehdy ceny mnoha akcií doslova vysypaly.
Musím ovšem podotknout, že si nemyslím, že se nacházíme v prázdné bublině nebo v podobné situaci jako v roce 2000.
Spíše očekávám tržní prostředí s velmi vysokou volatilitou, ve kterém budou akcie extrémně citlivé na každé zklamání a jakoukoliv změnu v očekáváních analytiků.
V krátkém časovém horizontu jsou podobné regresní analýzy samozřejmě k ničemu – neprozradí nám, co udělá trh příští týden nebo za měsíc.
Z dlouhodobého hlediska nám však poskytují velmi důležitý rámec. Ten nám připomíná jedno základní pravidlo: čím vyšší cenu za akcie zaplatíte dnes, tím nižší budou vaše budoucí výnosy. Je to zkrátka jen statistika, nic složitého.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
