Vysoký zájem o úvěry na bydlení způsobil rekordní nárůst dluhu obyvatel Česka

Dnešní článek je zejména o vysokém zájmu obyvatel Česka o úvěry na bydlení, což způsobilo rekordní nárůst dluhu. Společnost CRIF – Czech Credit Bureau ve své tiskové zprávě uvádí informace o zadlužení obyvatel z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Pojďme si shrnout aktuální data i nejzajímavější informace.

Rekordní nárůst dluhu obyvatel Česka

Celkový dluh obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací vzrostl v průběhu minulého roku o rekordních 365 miliard korun a na konci roku 2021 dosáhl 2,97 bilionu. Důvodem byl vysoký zájem o úvěry na bydlení.

Jejich objem vzrostl meziročně o 358 miliard na 2,47 bilionu korun. Za jediný rok se tak zvýšil téměř o 20 %.

Nižší objem nespláceného dluhu i přes rostoucí zadlužení

I přes rostoucí zadlužení obyvatel se však opět snížil objem nespláceného dluhu i počet lidí, kteří své úvěry nespláceli. Své úvěry na spotřebu nesplácelo 176 tisíc lidí, úvěry na bydlení potom téměř 11 tisíc lidí. Za dobrou platební morálkou stojí růst mezd, který má větší dynamiku než růst průměrných měsíčních splátek úvěrů. Zatímco průměrná mzda vzrostla od roku 2015 o polovinu, průměrná splátka úvěrů se zvýšila pouze o 7 %.

Výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl uvádí, že počet lidí, kteří mají problémy se splácením, vytrvale klesá přibližně posledních šest let. Důvodem je kombinace relativně dobré ekonomické situace, růstu příjmů obyvatel či využívání nemovitostí jako jednoho z investičních nástrojů. Zatímco v roce 2015 lidé potřebovali na průměrnou měsíční splátku svých úvěrů více než čtvrtinu průměrné mzdy, loni to už byla pouze pětina. Díky tomu, že na splátky úvěrů vydají menší část svých příjmů, mohou se lépe vyrovnat s případnými nečekanými problémy.

Dále Rajl upozorňuje, že pro prevenci předlužení určité skupiny obyvatel jsou důležité úvěrové registry. Finanční instituce využívající naše úvěrové registry zamítnou v průměru každou pátou žádost o úvěr právě protože dluh žadatele už je tak vysoký, že v případě jeho poskytnutí by dlužníkovi hrozilo, že začne mít problémy s jejich splácením.

Které věkové kategorie jsou nejspolehlivější ve splácení úvěru?

Zjednodušeně můžeme říci, že nejspolehlivějšími jsou lidé mezi 35 až 54 lety.

V roce 2021 platilo, že své úvěry spláceli nejlépe lidé ve věku 30 až 40 let, mladší ročníky hůře splácely spotřební úvěry, zatímco lidé nad 55 let zase úvěry na bydlení.

Při pohledu do krajů byli nejspolehlivějšími klienty obyvatelé Prahy, největší problémy potom měli obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje. V případě úvěrů na bydlení u nich byla 3x větší šance nesplácení než u klientů v Praze, u úvěrů na spotřebu bylo potom riziko jejich nesplácení dvojnásobné.

Jaká je průměrná částka dluhu připadajícího na 1 člověka?

Na konci roku 2021 byla průměrná částka dluhu připadající na jednoho člověka 2,2 milionu korun. Nejvyšší byla v Praze, kde dosahovala 3,8 milionu korun. Nejmenší potom v Karlovarském kraji, kde šlo pouze o 1,5 milionu. U úvěrů na spotřebu byl rozptyl výrazně nižší. Na Vysočině dosahovala průměrná částka krátkodobého dluhu na jednoho člověka 240 tisíc korun, zatímco v Moravskoslezském kraji 207 tisíc. Republikový průměr činil 220 tisíc korun na člověka.

Závěr

Zjednodušeně můžeme říci, že za rok 2021 vzrostl objem dluhu na bydlení podobně jako za předešlé 3 roky dohromady. 

Z celkového růstu dluhu obyvatel o 365 miliard korun připadalo přes 358 miliard na hypotéky a úvěry ze stavebního spoření a pouze 6,5 miliardy na spotřební úvěry. Dluh určený na bydlení tak za jediný rok vzrostl téměř stejně jako v letech 2018 až 2020 dohromady.

Výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná uvádí, že růst objemu dluhu určeného na bydlení táhne vyšší poptávka po nemovitostech a jejich rostoucí ceny. To se začalo projevovat už na konci roku 2020, ale největší nárůst jsme zaznamenali až od druhého čtvrtletí loňského roku. Od té doby se jeho objem každé čtvrtletí zvedl přibližně o 100 miliard korun, tedy stejně jako za celý rok 2019.  

Novotná dále uvádí, že i když zájem o hypotéky a úvěry ze stavebního spoření bude letos v kontextu minulých let stále nadprůměrný, tak vysokého růstu dluhu se už pravděpodobně nedočkáme. Poptávku po úvěrech na bydlení bude na jedné straně podporovat vysoká míra inflace a snaha lidí ochránit své úspory. Na druhé straně ji budou tlumit rostoucí sazby hypotečních úvěrů a částečně také přísnější pravidla pro jejich poskytování, která začnou platit od dubna letošního roku.

TIP: Dluh – Dobrý sluha, ale zlý pán. Jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným dluhem?