Největším týdenním nárůstem cen komodit od roku 1974. Komodity nyní prožily největší týdenní cenový nárůst od 70. let, kdy svět bojoval s ropnými šoky. Pojďme si shrnout aktuální data i nejzajímavější grafy a informace.
Suroviny prudce zdražují
Válečný konflikt na Ukrajině stále hýbe s globálními trhy. Komodity prudce zdražují kvůli útoku na jadernou elektrárnu.
4. března Rusové ostřelovali jadernou elektrárnu v Záporoží. Tento útok na jádro způsobil nejprudší nárůst cen komodit od ropné krize, protože trh má strach z nedostatečných dodávek. Dochází k růstu cen mnoha komodit, jako je ropa, hliník, pšenice a další.
Mezinárodní energetická agentura varuje, že je ohrožena také energetická bezpečnost.
Agentura Bloomberg informovala, že z důvodu útoku na elektrárnu trhy reagovaly na riziko unikající radiace i další bezpečnostní rizika, která by mohla dopadnout na celý svět.
Ropa Brent
Současná situace kolem dění na Ukrajině patří ke zmíněným ropným šokům. Investoři mají obavy, že ruský energetický sektor zasáhnou západní sankce, čímž se naruší dodávky. Z toho vyplývající snaha vytvářet si ropné zásoby by pak jen přispívala k dalšímu zvyšování cen.
Rusko se podílí na globálních dodávkách ropy z 10 % a je druhým největším producentem na světě. Analytici se domnívají, že cena ropy se udrží v hodnotě 100 dolarů za dolar, dokud do situace nezačnou výrazněji promlouvat alternativní zdroje například z amerických břidlic nebo z Íránu.
Ropa však současně čelí i dalším zásadním výzvám, které mohou do budoucna ovlivnit její cenu. Řada vyspělých zemí se totiž zavázala k dosažení uhlíkové neutrality. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) tak letos apelovala na investory, aby už nefinancovali nové projekty na dobývání ropy, zemního plynu a uhlí.
Ropa WTI kvůli útokům na ukrajinskou jadernou elektrárnu vzrostla o dalších 5 % a mezi investory nadále panuje i strach z nedostatečných ropných dodávek. Obchodníci se stále snaží vyhýbat ropě i dalším palivům původem z Ruska, a proto cena ropy již několik dnů v řadě stoupá.
Plánované uvolnění nouzových zásob ropy ze strany USA i jiných velkých ekonomik nedokázalo dostatečně utlumit obavy kolem ropných dodávek v dalších měsících.
Agentura JPMorgan varuje, že pokud bude Rusko na trzích stranou i ke konci letošního roku, může se cena ropy Brent na konci roku pohybovat okolo 185 dolarů za barel, což je v přepočtu zhruba 4 255 korun.
Ekonom J&T Banky Petr Sklenář uvádí, že ekonomicky je současná situace stále podobnější ropným šokům ze sedmdesátých let dvacátého století. Dochází k nárůstu cen energií a nadále stoupají inflační tlaky, které se netýkají už jen cen energií. Podobnost vidí i v tom, že pro některé části světa je velkým rizikem příští zima. Hrozí, že na trhu nemusí být dostatečné množství některých komodit, jako je ropa nebo zemní plyn.
Pšenice
Od začátku válečného konfliktu na Ukrajině se cena pšenice na trhu zvýšila o více než 50 %. Brzy se toto projeví i v cenách jednotlivých výrobků.
Z pšenice se vyrábí pečivo, těstoviny a různé pokrmy (sušenky). Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.
Můžeme tedy očekávat v následujícím období výrazný nárůst cen pečiva, těstovin a sušenek. Rusko a Ukrajina jsou totiž odpovědné až za čtvrtinu celosvětového vývozu této suroviny.
Kovy (hliník a měď)
Také cena kovů razantně roste. Hliník na londýnské burze povyskočil o 3,6 % na 3 850 dolarů za tunu.
Historickým maximům se blíží ale třeba i měď.
Vyšší ceny komodit jako hrozba ještě vyšší inflace
Centrálním bankéřům po celém světě současná nepříznivá situace přidělává starosti. Vyšší ceny komodit jsou hrozbou i pro globální hospodářský růst a ještě vyšší inflaci.
Petr Sklenář z J&T Banky říká, že současná situace je velkou hrozbou pro světovou ekonomiku. Hrozí stagflační šoky, což znamená, že stagnuje výkonnost ekonomiky a prudce rostou ceny. Jde o riziko, které se momentálně snáší nad řadou zemí v Evropské unii. Stoupající ceny ropy, zemního plynu i uhlí však dopadnou i na ostatní regiony, a to včetně Číny.
Sklenář dále doplňuje, že z hlediska hospodářské politiky bychom se měli větším reakcím na tento šok vyvarovat. Politikům i centrálním bankéřům po zkušenosti ze sedmdesátých let dvacátého století doporučuje, aby s tímto šokem příliš nebojovali. Třeba uvolněná měnová politika by totiž podle něj přinesla akorát inflační spirálu, kterou by bylo nutné stejně jednou zastavit. Celé by to bylo akorát bolestnější.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.