Turecko k překvapení všech otáčí kormidlem a nečekaně zvyšuje úrokové sazby

Turecko se již vzdalo své zvláštní monetární politiku a rozhodlo se konečně zvyšovat sazby. Americká agentura Bloomberg uvádí na svém webu informace o změně měnové politiky tamější centrální banky. Tamější centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 %. Dochází tak k posunu k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci.

Jedná se tedy, dle ekonomické teorie, o správný postup na boj proti vysoké inflaci. Z důvodu tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala.

Turecko se vrací k tradiční monetární politice

Dle agentury Bloomberg se už Turecko konečně odklání od Erdoganova neortodoxního přesvědčení, že snižováním úrokových sazeb lze bojovat proti inflaci.

Základní ekonomická teorie přitom tvrdí pravý opak a centrální banky po celém světě v boji proti prudkému růstu spotřebitelských cen úroky zvedají. Dále takto učinily centrální banky Británie, Švýcarska, Norska a Švédska.

Nový ministr financí 

Ministrem financí Erdogan jmenoval Mehmeta Simseka. Ten byl dříve i místopředsedou vlády a podle agentury Bloomberg požívá respektu v zahraničí i mezi investory. Simsek už dříve avizoval, že hospodářská politika se musí vrátit do racionálních mezí.

Şimşek si získal důvěru finančních trhů za dobu svého působení ve funkci ministra financí a místopředsedy vlády v letech 2009 až 2018. V neděli řekl, že Turecko nemá jinou možnost než opět začít postupovat racionálně.

Jmenování Mehmeta Şimşeka ministrem financí je veřejností vnímáno jako signál, že nově zvolená vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se odklání od snižování úrokových sazeb, kterým se Turecko z Erdoganova popudu snažilo bojovat s vysokou inflací, i když tradiční ekonomická teorie v podobné situaci doporučuje sazby zvyšovat. Právě netradiční přístup k boji s inflací byl podle ekonomů nejvýznamnější příčinou propadu kurzu liry.

Mohammed Elmi, portfolio manažer, který má ve společnosti Federated Hermes na starosti investice s pevným výnosem na rozvíjejících se trzích uvádí, že je zde naděje, že Şimşek by mohl nastolit v ekonomice tolik potřebný řád a účinněji spolupracovat s trhem. 

Inflace v květnu 40 % nebo až 109 %?

Tureckou centrální banku vede poprvé žena, Hafize Gaye Erkanová. Jenže ta má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Předchozí šéf centrální banky Sahap Kavcioglu stál v čele Erdoganova úsilí o snížení úrokových sazeb, čímž se v roce 2021 odstartoval historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 % a byla nejvyšší za 24 let let. Od té doby ale klesá, v květnu se podle oficiálních dat dostala těsně pod 40 %.

Centrální banka pod Erdoganovým tlakem snížila svou základní úrokovou sazbu z přibližně 19 % v roce 2021 na 8,5 % na začátku roku 2023 a to navzdory prudce rostoucí inflaci. Bloomberg uvádí, že dle nezávislé skupiny odborníků ENAG byla skutečná míra inflace v květnu 109 %.

Ovšem turecký statistický úřad uvádí, že inflace v květnu činila 39,6 % a poprvé od začátku loňského roku je pod hranicí 40 %. Zlevňuje bydlení, zatímco růst cen potravin a nápojů se prakticky zastavil. Dále však padá turecká lira, které nepomohlo ani zvolení uznávaného ekonoma do funkce ministra financí v nové vládě.

Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,04 % po růstu o 2,39 % v dubnu. Bloomberg uvádí, že analytici se domnívali, že ceny meziměsíčně klesnou, a to o 0,2 %. U meziroční inflace čekali snížení na 39,2 %. Loni na podzim inflace v Turecku přesáhla 85 % a byla nejvyšší téměř za 25 let.

Závěr

Turecko se tímto otočením kormidla v měnové politice dostává po bok většiny zemí na boj proti vysoké inflaci. Ovšem je nutné si uvědomit, že Turecko ztratilo drahocenný čas opačnou měnovou politikou a tudíž je zde riziko delší vysoké inflace než v ostatních státech, které utáhly měnovou politiku již o roky dříve.

Ekonomická teorie také říká, že restriktivní měnová politika se projeví v ekonomice s určitým zpožděním a jak dlouhé bude toto zpoždění napoví až další data o stavu turecké inflace. Obecně se ale počítá se zpožděním 1-2 let.

Dříve jsme psali: Kde je nejvyšší inflace na světě? V Turecku atakuje hodnotu 85,5 % a je nejvyšší za 24 let