Neuvážený útěk z trhu je nejčastější chyba. Naučte se, jak využít zvýšenou volatilitu ve svůj prospěch a proč americké akcie po úvodním šoku z válečných konfliktů historicky vždy raketově rostou.
Nový strašák pro investory je zase tady. Inflace se kvůli růstu cen ropy po dvou letech opět stává velkým tématem. Její tempo totiž v následujících měsících pravděpodobně po celém světě znatelně vzroste.
Ačkoliv se tento problém nejvíce dotýká Evropské unie a Česka, v dnešní analýze se zaměříme spíše na americký akciový trh.
Jak totiž s oblibou tvrdím: s podobnými událostmi vždy přicházejí ty největší investiční příležitosti.
Americký akciový trh se navíc zatím tváří, jako by se ho to vůbec netýkalo. Pozoruji však, že tuzemští investoři mají velký strach.
Podle mého názoru k tomu ale neexistuje žádný racionální důvod. Zvýšená volatilita je totiž během geopolitických krizí naprosto běžným jevem.
Pravděpodobný růst inflace se čím dál silněji propisuje do mnoha trhů a indikátorů. Ostatně i forwardová křivka futures trhů naznačuje, že cena ropy zůstane spíše dlouhodobě vysoko.
Trh žádný výrazný pokles neočekává, takže růst inflace je zcela logickým vyústěním.
Na zpožděných indikátorech, jako je index spotřebitelských cen (CPI), se to pochopitelně projeví až ve chvíli, kdy k samotnému růstu cenové hladiny reálně dojde.
Už nyní je ale zřejmé, že globální trhy na tento posun v očekávání začínají reagovat s obrovským předstihem. Právě proto dává smysl sledovat hlavně předstihové signály – oficiální inflační data totiž vždy přicházejí až s určitým zpožděním.
To, co dnes vidíme na trhu s ropou a dalšími komoditami, se do běžně sledovaných cenových indexů přelije až postupně.
Tím pádem se opět dostává na stůl téma druhé inflační vlny, jakou svět zažil v 70. letech. V minulosti jsme o ní sice mluvili velmi často, ale nakonec z toho sešlo. Cenová hladina se tehdy sice ustálila na vyšších, avšak stabilních úrovních.
Tím netvrdím, že inflace vyskočí o dalších 10 procentních bodů. S největší pravděpodobností však vzroste, protože jde o přímý důsledek zdražování energií.
To je podstatné hlavně proto, že řada investorů i centrálních bankéřů si v posledních měsících zvykla na postupné uklidňování cenových tlaků.
Pokud se ale inflace znovu odrazí směrem vzhůru – a to i bez extrémních výkyvů – může to dramaticky změnit očekávání trhů i další nastavení měnové politiky.
K tomu ostatně už pomalu dochází. Derivátové trhy totiž začínají do svých cen propisovat růst úrokových sazeb v eurozóně a ve Velké Británii.
Ve Spojených státech naopak trhy počítají s mnohem pomalejším tempem snižování sazeb pro letošní rok – místo dvou uvolnění sázejí už jen na jedno.
V případě tuzemska bych se vůbec nedivil, kdyby Česká národní banka v dohledné době zareagovala alespoň kosmetickým zvýšením úrokových sazeb.
Investoři mají strach z nabídkově tažené inflace a ve snaze se zajistit toto riziko okamžitě promítají do cen.
Pokud budeme věřit jejich úsudku, minimálně v krátkodobém horizontu nás růst inflace zkrátka nemine. V tomto ohledu se s trhy plně shoduji.
Klíčové je ovšem ukotvení inflačního očekávání, které zatím v USA zůstává v naprostém pořádku. To znamená, že trh ve skutečnosti nepředpokládá žádný výraznější inflační šok, který by přetrval delší dobu.
To je pro nás velmi dobrý signál.
Drtivá většina drobných investorů totiž často nedokáže rozpoznat, co je skutečně podstatné.
Musíme si uvědomit, že trhy přemýšlejí v mnohem delších časových horizontech, což může být pro nováčky občas silně matoucí. Přece jen jde o velmi abstraktní problematiku.
Možná už jsem na trzích lidově řečeno dostatečně otrkaný, ale stále tak docela nechápu ty obrovské obavy z vývoje na akciovém trhu.
Musím totiž zdůraznit jednu věc: geopolitické konflikty podobného typu mají na skutečné fundamenty kvalitních byznysů obvykle jen zcela minimální dopad.
| Událost | Počáteční propad (cca) | Následný růst (12 měsíců) |
| Válka v Zálivu (1990) | -16,9 % | +26,3 % |
| Invaze do Iráku (2003) | -14,7 % | +30,7 % |
| Krize cen ropy (1973) | -17,1 % | +38,0 % (po odeznění šoku) |
| Geopolitický vrchol 2026 | Aktuální test | Očekávaný odraz |
Jde hlavně o psychologii a o to zbrklé nutkání “musíme okamžitě zacenit každé riziko”.
Proto přiložený index s trochou nadsázky generuje nákupní signály právě ve chvílích, kdy dochází k jeho razantnímu vzestupu. To vše pochopitelně za předpokladu, že jsme kontrariáni a jdeme vědomě proti davu.
Právě proto vidím v každé takové krizi spíše obrovskou příležitost než důvod k panice a bezhlavému útěku z akciových pozic.
Drobný investor musí mít v prvé řadě srovnáno, proč vlastně investuje. Musí si k akciím ve svém portfoliu vybudovat jasný vztah.
Nemám tím ale na mysli vztah založený na čistých emocích, nýbrž na chladných a racionálních argumentech. Jinak pro vás akcie budou představovat pouhé žetony v kasinu.
Výmluv k úprku z trhu se najde vždycky dostatek. Přiložená data však jasně ukazují, že počáteční cenový propad se během několika málo měsíců většinou přetaví v rychlý růst. Historie nám to potvrzuje znovu a znovu.
Například při válce v Perském zálivu v roce 1990 spadly akcie o téměř 17 %, ale už o rok později index S&P 500 vyrostl o více než 26 %. Velmi podobně to dopadlo i při invazi do Iráku v roce 2003 nebo během jiných válečných konfliktů.
Trh na začátku vždy zpanikaří, protože zkrátka nikdo pořádně neví, co se děje. Chybí jasné informace. Tato prvotní reakce je však čistě psychologická a teprve poté začnou pracovat reálné fundamenty.
Jak už jsem říkal, geopolitické krize tohoto typu nemají na samotné firemní fundamenty zásadnější vliv a tržní cena vždy dříve či později dožene vnitřní hodnotu.
Alfou a omegou ale je, že investor musí nakupovat kvalitní akcie, nikoliv podřadné spekulace.
Jako investoři se proto bojte především sami sebe a vlastních emocí. Geopolitických krizí je lidská historie plná, my se je ale musíme naučit vnímat jako jedinečné investiční příležitosti.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
