Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Největší schodek rozpočtu od vzniku České republiky ve výši 200 miliard Kč. Může vláda za vysokou inflaci?

Největší schodek rozpočtu od vzniku České republiky ve výši 200 miliard Kč. Může vláda za vysokou inflaci?
Zdroj: depositphotos.com

Problematika schodku státního rozpočtu je zajímavé z toho pohledu, že čím větší jsou vládní výdaje, tím více roste inflace. A jak už nadpis napovídá, tentokrát jedná se o rekordní hodnotu schodku od roku 1993.

Můžeme říci, že výše výdajů vlády koreluje s výší inflace. Hlavním prvkem stimulující inflaci je vedle vládních výdajů. Tato teorie nyní přesně popisuje i praktickou realitu. Máme nejvyšší schodek státního rozpočtu a zároveň jednu z největších inflací od vzniku samostatné České republiky.

Poznámka

S inflací souvisí také výše úrokové sazby, kterou stanoví centrální banka. V tomto případě vyšší sazba působí protiinflačně (současná sazba na úrovni 7 %), jenže ČNB nyní musí “bojovat” s pro-inflační fiskální politikou vlády – A zatím se jí to nedaří.

Schodek rozpočtu byl v dubnu 200 miliard

Ministerstvo financí (MF) uvádí, že na konci dubna skončil státní rozpočet se schodkem rovných 200 miliard korun, což je meziročně bezmála o 100 miliard více. Meziroční nárůst ministerstvo odůvodnilo především vyššími výdaji na důchody, sociální dávky nebo investice. Jedná se o nejvyšší dubnový deficit od vzniku České republiky.

Ministr financí, Zbyněk Stanjura, říká, že dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na růst tzv. mandatorních výdajů jako jsou důchody a sociální dávky, kompenzacemi vysokých cen energií a více než dvojnásobnými splátkami především covidových dluhů. Téměř dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty.

Poznámka

Ministr financí doplňuje, že v dubnu jsou obvykle nižší příjmy kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob.

Nejpozději od června roku 2023 se očekává, že se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku 2023 dosáhly 533,9 miliardy korun, a tak meziročně vzrostly o 11,4 %. K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 222,5 miliardy korun, o 10 % víc než loni. Z daně z přidané hodnoty šlo do státního rozpočtu 117,5 miliardy korun, o 8,1 % víc než loni. Ze spotřební daně rozpočet získal 43,4 miliardy korun, meziročně to znamená pokles o 7,4 %.

Na dani z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 38 miliard korun, meziročně o 32 % víc. Daň z příjmu právnických osob vynesla 37,6 miliardy korun, o 21,3 % víc než loni. V mimořádných opatřeních týkajících se příjmů vybral stát zatím 8,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje státního rozpočtu dosáhly 733,9 miliardy korun, proti loňsku narostly o 26,7 %. Na výdajové straně byly nejvýznamnější výdaje v sociální oblasti. Stát na ně vydal o téměř 52 miliard více než loni. Celkově už letos stát na sociálních dávkách vyplatil 288,5 miliardy korun, o 17,3 % víc než loni. Důchody tvořily 225,9 miliardy korun z této částky a meziročně se jejich objem zvýšil o 19,9 %.

Skoro na trojnásobek se zvýšily transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny, dosáhly 52,3 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 150 % na 23,1 miliardy korun.

Závěr

Dle rozpočtu na letošní rok by měl stát hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit či schodek by měl být 295 miliard korun (loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun). Podle ekonomů už je ale teď pravděpodobné, že schodek bude o několik desítek miliard s jistotou vyšší. Vláda by nicméně měla ještě tento měsíc představit konsolidační balíček, který by měl letošní vývoj hospodaření státu zlepšit, protože sníží výdaje a zvýší příjmy státu.

Je důležité si uvědomit, že snížení vládních výdajů má také pozitivní vliv na snižování inflace, kterou jsou nejvíce postižené země východní Evropy.

Snížení vládních výdajů způsobí pokles poptávky na trhu. Agregátní neboli celková křivka poptávky poté protne agregátní nabídku v rovnovážném bodě při nižší ceně. Tímto dojde k zpomalení růstu cen či v některých případech k poklesu cen.

Chcete neustále vědět, co se děje na trzích

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, který vám budeme jednou týdně posílat. Z něj se dozvíte to nejdůležitější, co se za poslední týden na finančních trzích stalo a neuteče vám nic podstatné. Chcete-li odebírat náš pravidelný newsletter a mít všechny důležité informace ve své emailové schránce, připojte se vyplněním formuláře níže.

Líbil se vám tento článek?
5
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.