Kde je nejvyšší inflace na světě? V Turecku atakuje hodnotu 85,5 % a je nejvyšší za 24 let

V dnešním článku si můžete přečíst další informace o turecké inflaci. O situaci v Turecku jsme vydali mnoho článků. Měsíc co měsíc přinášíme další a další články o rekordní inflaci v Turecku a čísla jsou stále vyšší a vyšší. V únoru 2022 jsme psali, že inflace dosahuje téměř 50 %, v červenci dosáhla výše 78 % a v září přesáhla hodnotu 80 %. V dnešním článku se dozvíte nepřekvapivou zprávu, že inflace stále roste a dosahuje už hodnoty 85,5 %.

Meziroční míra inflace v říjnu je 85,5 %

Turecký statistický úřad oznámil, že míra inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, v meziročním srovnání se dostala na 85,5 % ze zářijových 83,5 %. Ceny se v zemi prudce zvyšují už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad 11 %. Nyní je na dalším maximu za 24 let. Turecko patří mezi země s nejvyšší inflací na světě.

Reálná inflace je mnohem vyšší

Dle ekonomů, kteří jsou sdruženi v organizaci ENAG, reálná inflace byla v srpnu 180 %. Příčiny jsou podobné těm, které vedou ke zdražování i v Česku – Dopady války na Ukrajině či pandemie covidu-19. K růstu inflace nad to ale přispívá i dlouhodobá politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten má vliv na centrální banku a i při vysoké inflaci trvá na nízkých úrokových sazbách. Základní sazba v Turecku se tak neustále snižuje.

V Turecku je centrální banka podřízena rozhodnutím prezidenta. Tato uvolněná měnová politika přináší také pozitivum a to ,že v meziročním srovnání rostlo turecké HDP o více než 7 %. Což je hodně ve srovnání s ostatními státy G20 (20 největších ekonomik světa).

Růst cen výrobců o 157,7 %

Pro srovnání meziroční míra inflace v Česku činila v září 18 %. V meziměsíčním srovnání se ceny v Turecku zvýšily o 3,5 %, jenže tempo růstu ukazují především ceny výrobců, které se v říjnu meziročně zvýšily o 157,7 %. Výrobní ceny se pak s časovým posunem promítají také do cen pro koncové zákazníky.

Důvody rekordní inflace

V Turecku se na vysoké míře inflace podílí vícero faktorů. Předně stojí za ní už delší dobu slabá lira, která zdražuje dovážené zboží. Zásobování komplikují problémy dodavatelských řetězců, částečně kvůli ruské agresi vůči Ukrajině pak stoupají i ceny energií a surovin.

Turecká centrální banka na rozdíl od jiných centrálních bank ale nezakročila proti vysoké inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Základní sazbu naopak za poslední rok hned několikrát snížila. Naposledy v říjnu, a to o 1,5 procentního bodu na 10,5 %. Jiné centrální banky přitom jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci. Tureckou centrální banku však do snižování úrokových sazeb tlačí lídr Recep Tayyip Erdogan, který doufá, že tak povzbudí hospodářský růst.

Závěr – Uvolněná monetární politika je negativní pro výrobce, západní investory a tamní měnu liru

The Wall Street Journal uvádí, že postup turecké vlády je pro výrobce škodlivý, protože propad kurzu liry jim zvyšuje náklady na energie, suroviny či dopravu. Neortodoxní hospodářská politika rovněž odrazuje západní investory. Právě snižování úrokových sazeb způsobilo výrazný propad kurzu liry. Naopak americká centrální banka FED zvyšuje úrokové sazby a dochází k silnému posilování amerického dolaru. O to víc náročná je tato situace pro místní turecké obchodníky, kteří musí za své vstupy platit v drahých dolarech. 

TIP: Blíží se Turecko ke krachu? – Volatilní lira a 36% inflace