Jsou na ruského medvěda sankce krátké?

Od zahájení invaze na Ukrajinu čelí ekonomika Ruské Federace přes 13 000 sankcím a kárným opatřením, která lze srovnat s obchodní válkou. Analýzy ovšem ukazují, že nedochází k předpokládanému propadu a Rusku se podařilo první vlnu sankčních opatření ustát.

V mnoha oblastech je na tom dokonce lépe. V historii jsou sankce používány jako velmi mírný nástroj nátlaku, a ke zhroucení ekonomik po zavádění sankcí, byť masivních, obvykle nedochází.

Ruská federace je v mnoha ohledech podobná ekonomice rozvojových zemí, ve kterých hlavní zdroj příjmů pochází z vývozu komodit. Sankce se proto orientují především na omezení exportu.

Efekt sankcí je minimální

Podle analýzy společnosti Amundi se Rusko po propadu v roce 2022 vrací k předválečným číslům a v příštím roce bude růst velmi rychle.

HDP vykazuje růst o 5,5% mezi lety 2019 a 2023, z čehož je jasné, že se ruské ekonomice podařilo úspěšně překonat pandemii, ale také se zde ukazuje, že je ruská ekonomika odolnější, než se předpokládalo při zavádění sankcí.

Od roku 2021, kdy byla zahájena invaze, došlo k významným změnám, které se nyní ukazují jako účinné, alespoň v některých směrech. Údaje uváděné z ruských zdrojů nejsou zcela spolehlivé a čísla mohou být v některých případech vylepšována propagandou.

Měření prováděná mezinárodními finančními institucemi však vykazují situaci velmi podobnou. Ruská ekonomika navzdory sankcím roste, i když jsou údaje o růstu zkreslené efektem válečné ekonomiky, tedy růstem zbrojního průmyslu a zvýšenými investicemi ze státního rozpočtu.

Jediným údajem, který bez příkras ukazuje účinnost sankcí, je propad rublu. Inflace stále roste. A přestože ruské instituce projektovaly její zastavení na konci letošního roku na 4 %, propad stále pokračuje a projektovaná inflace na první čtvrtletí roku 2024 je 7,5 %.

Někteří soukromníci v Rusku přestávají rubl přijímat a orientují se na dolar nebo asijské měny. Pokračování této tendence nelze předpokládat, jedná se ale o varovně zdvižený prst, který upozorňuje na inflační spirálu, se kterou Rusko momentálně nemá příliš šancí bojovat. Zvláště v situaci, kdy se neustále zvyšují výdaje na zbrojní průmysl a mnohé ekonomické oblasti nejsou soběstačné bez masivní sanace státními financemi.

Ruská ekonomika se adaptuje na novou situaci

Jak se Rusku podařilo v hlavních ekonomických ukazatelích překonat propad? HDP Ruska je závislé na vývozu surovin a dalších komodit.

Po přerušení obchodních styků je nyní hlavním příjemcem ruského exportu Čína a Indie. Tyto dva nejlidnatější asijské státy jsou pro Ruský export velice žádanými trhy, se kterými nyní obchoduje v mnohem větší míře.

Lze říci, že po konfliktu na Ukrajině je Čína hlavním ekonomickým spojencem Ruska.

Důležitým nástrojem Ruska v boji proti sankcím je vysoká míra jeho připravenosti na krizové scénáře. Ruská ekonomika podléhala v posledních deseti letech krizovému řízení, přestože k žádné významné krizi nedošlo. V krizovém řízení je nutná pružná reakce na nově vzniklé situace, vysoká míra adaptace a rychlá manažerská řešení, která umožňují zmírnit negativní dopady v reálném čase.

Reakce Ruska na zavedení sankcí byla přesně taková, například okamžité založení vlastní organizace po vyloučení z platebního systému SWIFT. Podobně viditelný je tento efekt u leteckých společností, které se rychle přeorientovaly na vnitrostátní dopravu, a objem přepravy, o který přišly zákazem destinací, rychle nahradily.

Poněkud omezený je import, neboť Rusko se orientuje na dovoz potřebného zboží ze spolupracujících států, které jsou do jisté míry schopné nahradit výrobu západních zemí. Co se týká importu, Rusko se nyní orientuje na dva způsoby, díky kterým se jim daří obejít sankce. Jedním nástrojem je zvýšená míra obchodu se zeměmi sdruženými s Ruskou federací v BRICS (Brazílie, Čína, India a JAR). Druhým nástrojem je obcházení sankcí importem zboží ze zemí, které nejsou součástí federace, ale zastávají k Rusku vstřícný přístup. Země jako Gruzie, Arménie nebo Kazachstán bohatnou na obcházení sankcí a importu sankcionovaného zboží do Ruské federace. Velké množství nedostatkového zboží, jakým jsou pro Rusko například osobní auta, je dováženo nově z Číny.

Ruská ekonomika podléhala v posledních letech krizovému řízení, i když k žádné ekonomické krizi nedošlo. Jejich schopnost pružně reagovat a rychle se adaptovat je na vysoké úrovni.

Růst bez ohledu na sankce?

Orientace Ruska na asijské trhy bude i nadále posilovat a spolupráce s ekonomickými spojenci se bude prohlubovat. A to především z důvodu, že spolupráce bude pro partnery Ruska výhodná.

Například Turecko si importem zboží do Ruska už nyní výrazně polepšilo, navíc je tu tendence některých států vnímat Rusko jako vstupní bránu na žádaný čínský trh, na který prozatím nedosáhnou kvůli odlišné politické orientaci. Například Indie má s Čínou v jistých třecích plochách napjaté vztahy. Obchodování prostřednictvím ruského partnera ale nic nebrání.

Předpokládá se, že růstový trend bude pokračovat, a pokud se Rusku podaří vypořádat se i s vysokou mírou inflace vlastní měny, sankce se ukážou jako bezzubé. Vyšší míru úspěšnosti by mohly zajistit sankce proti partnerským státům Ruska, jako se už stalo v případě Běloruska. Proti neutrálním státům je jejich zavedení ale diplomaticky neobhajitelné.

Rusko bude výhledově více zaostávat v technologickém vývoji a projeví se ztráta know-how, ovšem nelze spoléhat na to, že tento efekt položí ekonomiku založenou na vývozu surovin. Mohl by však výrazně ovlivnit schopnost Ruské federace válčit.

Zdá se, že ruská strategie je v této oblasti hybridní války dobře promyšlená, neboť dopady sankcí se zatím míjí účinkem. Naopak mají prozatím negativní efekt na evropskou ekonomiku a přinesly mírný růst maloasijských států, které s Ruskem spolupracují. Částečná izolace tak prozatím hraje Ruské federaci do karet.