Čínský a hongkongský akciový trh zaznamenaly v kontrastu s celosvětovým růstem akciových trhů v čele s USA a Japonskem výrazný pokles. Rozsah finančních potíží je značný. Od února 2021 ztratily tyto dva trhy přibližně 6 bilionů dolarů, což je dvojnásobek ročního hospodářského výkonu Spojeného království.
Index Hang Seng klesl za poslední tři roky o více než 40 % a technologické indexy na tom jsou ještě hůře. Tento pokles připomíná propad čínského akciového trhu v letech 2015-2016, který vyvolal krizi důvěry investorů ohledně pohádkových ekonomických vyhlídek Číny.
Vývoj hodnoty indexu Hang Seng za poslední tři roky
Chybí státní intervence?
Hospodářský růst Číny se zpomalil na nejnižší tempo od roku 1990, nepočítáme-li pandemická léta, přičemž v roce 2023 by měl dosáhnout 5,2 %. Odborníci předpokládají další zpomalení v roce 2024 – odhady růstu se pohybují kolem 4,5 % a ve střednědobém horizontu padají i pod 4 % ročně.
Tyto údaje jsou ve srovnání s historickými dvoucifernými tempy růstu Číny skromné a vyvolávají obavy z možnosti dlouhodobé stagnace.
Čínská lidová banka (PBOC) nedávno vzdorovala očekáváním trhu, když zachovala základní úrokovou sazbu pro úvěry na stabilní úrovni. To zmařilo naděje na uvolnění restrikcí, které by mohlo stimulovat hospodářské oživení. Celá situace jen prohloubila nedůvěru investorů.
Analytici z Goldman Sachs tvrdí, že je zapotřebí agresivnějšího a komplexnějšího přístupu, aby se změnil negativní tržní narativ. Naznačují, že je nutná účinná vládní podpora, zejména na podporu slábnoucího sektoru nemovitostí, který je jádrem čínských hospodářských potíží.
Investoři se také potýkají s obavami ohledně odhodlání Číny k reformám vzhledem k vládním zásahům do technologického sektoru, důrazu na národní bezpečnost a rostoucí dominanci státní správy v klíčových odvětvích.
Tyto politické nejistoty investory nelákají a napětí mezi USA a Čínou přimělo americké investory výrazně snížit své podíly v čínských akciích.
Reakce ze strany vlády
Premiér Li Kche-čchiang vyzval k rázným a účinným opatřením ke stabilizaci trhů. Bylo oznámeno, že velké státní banky prodávají dolary na podporu jüanu s cílem zabránit tak příliš rychlému poklesu měny spolu s poklesem akciového trhu.
Kromě toho se objevily zprávy, že čínské úřady uvažují o přímějším zásahu a potenciálně mobilizují až 2 biliony jüanů (282 miliard dolarů) pro fond na stabilizaci akciového trhu. Ten by nakupoval akcie prostřednictvím hongkongské burzy.
Potenciální intervence měla do jisté míry uklidňující účinek. Přesto otřesy na akciovém trhu podnítily na čínských sociálních sítích veřejné protesty a výzvy, aby regulační orgány přijaly rozhodné kroky k zastavení poklesu trhu.
Zejména Hu Xijin, prominentní influencer a bývalý šéfredaktor státních novin Global Times, vyjádřil na Weibo své zděšení a zdůraznil naléhavost řešení tohoto problému s cílem zmírnit finanční rizika. Jeho osobní investiční ztráty, které přesahují 70 000 jüanů (9 857 dolarů), symbolizují frustraci 220 milionů jednotlivců, kteří tvoří 99 % čínské investorské základny a kteří nyní požadují účinná opatření na ochranu svých finančních zájmů.
Chcete neustále vědět, co se děje na trzích?
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, který vám budeme jednou týdně posílat. Z něj se dozvíte to nejdůležitější, co se za poslední týden na finančních trzích stalo a neuteče vám nic podstatné. Chcete-li odebírat náš pravidelný newsletter a mít všechny důležité informace ve své emailové schránce, připojte se vyplněním formuláře níže.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.