Odveta Evropské unie na nově ohlášená cla Donaldem Trumpem může spočívat v recipročních clech na americké zboží. Jenže ve hře mohou být i tvrdší páky – zásahy do služeb, veřejných zakázek nebo investic.
A právě tyhle scénáře umí vyvolat nervozitu na akciích, protože se netýkají jen cen zboží, ale i toho, kdo smí na trhu vydělávat a za jakých podmínek.
Aktuálně se v Evropě skloňuje balík odvetných cel v řádu 93 miliard EUR a zároveň možnost použít ACI (nástroj proti ekonomickému nátlaku). Ten se v Bruselu bere jako “velké kladivo” pro případy, kdy se třetí země snaží EU dotlačit k ústupku hrozbami v obchodě.
Co přesně ACI je a proč z toho mají investoři husí kůži?
Nástroj proti ekonomickému nátlaku – označovaný mezinárodní zkratkou ACI – vstoupil v platnost na konci roku 2023 a dává EU možnost reagovat širší paletou opatření než jen cly.
Evropská komise popisuje, že cílem je odradit od nátlaku a v krajním případě zavést protiopatření.
Reuters shrnuje, že mezi možnými kroky jsou například:
- omezení přístupu amerických firem k veřejným zakázkám (v EU jde o obrovský trh),
- zásahy do obchodu se službami (kde mají Spojené státy americké často přebytek),
- omezení přímých zahraničních investic,
- a dokonce kroky související s duševním vlastnictvím či přístupem na trh.
Proč to zní tak děsivě? Protože cla jsou “daň na hranici”, která zdraží zboží.
Oproti tomu omezení služeb nebo veřejných zakázek je jako kdyby vám někdo přestřihl kabel k výdělku: firma může být skvělá, ale najednou má menší prostor prodávat, uzavírat kontrakty nebo investovat.
Kde je “tail risk” a jak by mohl zasáhnout americké akcie
Investoři se nejvíc bojí toho, čemu se říká riziko extrémní události (tail risk): malá pravděpodobnost, ale velký dopad.
V praxi by extrémní scénář mohl vypadat takto:
- EU by kromě cel šla po amerických službách a velkých firmách s vysokou expozicí na evropský trh (typicky digitální byznys).
- Veřejné zakázky by se mohly stát pákou: pokud se americké firmy omezí v tendrech, dopad se neprojeví jen do tržeb, ale i do očekávání budoucích kontraktů.
- Opatření kolem investic by mohla zvednout nejistotu u firem, které v Evropě staví kapacity, kupují podniky nebo financují expanzi.
I když je ACI silný nástroj, jeho použití má procesní kroky a nemusí být “okamžité”. Trh ale často reaguje už na pouhou možnost, protože oceňuje budoucí rizika dopředu.
Co s tím může dělat retail investor, který chce zbohatnout
Nejde o to se přesně trefit do nálady na trhu. Jde o to mít plán.
- Diverzifikace: pokud držíte jen pár amerických mega-cap akcií, politické napětí vás může bolet víc. Rozložení mezi sektory a regiony snižuje riziko, že jedna událost zlomí celé portfolio.
- Kontrola expozice: u vybraných firem si položte otázku: “Kolik tržeb a zisku plyne z Evropy?” Čím vyšší číslo, tím vyšší citlivost na protiopatření.
- Pravidelné nákupy místo emocí: při výkyvech má smysl přikupovat postupně (pokud věříte fundamentu).
Odveta EU není jistota, ale je to připomínka, že geopolitika může zasáhnout i skrze pravidla volného trhu, nejenom přes cla. A právě tohle je ten typ rizika, který je dobré mít v hlavě dřív, než přijde “příval”.
Poslouchejte. Buďte v obraze!
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
94 %
90 %
