Od října 2025 publikuje novinky ze světa kryptoměn, akciových trhů a trhu s komoditami, zejména pak s drahými kovy.
Debata o kvantových počítačích sílí. Vitalik Buterin nyní popsal konkrétní kroky, jak má Ethereum čelit budoucí hrozbě. Bude to stačit k tomu, aby síť obstála i v éře supervýkonných kvantových strojů?
Téma odolnosti blockchainů vůči kvantovým superpočítačům se vrací do popředí zájmu. Nejedná se přitom pouze o Bitcoin, ale i o druhou největší síť na trhu.
Spoluzakladatel Etherea, geniální programátor Vitalik Buterin, zveřejnil plán, který se zaměřuje na čtyři slabá místa infrastruktury.
Buterin označil za nejzranitelnější oblasti validátorské podpisy, ukládání dat, podpisy uživatelských účtů a zero-knowledge důkazy.
Současné konsenzuální podpisy BLS mají být nahrazeny tzv. Lean podpisy založenými na hashovacích funkcích, které jsou považovány za kvantově bezpečnější.
Volba nové hashovací funkce je zásadní. Podle Buterina může jít o poslední takovou změnu na úrovni sítě, proto musí být výběr velmi pečlivý.
Koncept Lean Ethereum už dříve představil výzkumník Ethereum Foundation Justin Drake, a to konkrétně v srpnu 2025.
Ethereum dnes pro práci s datovými bloby využívá systém KZG (Kate-Zaverucha-Goldberg). Ten zajišťuje ukládání a ověřování dat.
Plán počítá s přechodem na STARK, tedy typ zero-knowledge důkazů, které jsou považovány za odolné vůči kvantovým útokům.
Podle Buterina je tento krok zvládnutelný, vyžádá si však značné inženýrské úsilí.
Změna se netýká jen bezpečnosti, ale i výkonu a efektivity celé sítě.
Dalším bodem jsou uživatelské účty. Ethereum nyní používá ECDSA, tedy podpisy založené na eliptických křivkách.
Implementace revidovaného protokolu má umožnit integraci variabilních podpisových schémat, zejména mřížkových struktur, definovaných jako kvantově rezistentní.
Kritickým faktorem zůstává vysoká výpočetní náročnost. Postkvantové kryptografické algoritmy vyžadují zvýšenou alokaci systémových prostředků, což způsobuje nárůst gasu, tzn. poplatků, v rámci sítě Ethereum.
Strategický koncept předpokládá využití tzv. rekurzivní agregace podpisů a důkazů v jádru protokolu, čímž dojde k efektivní redukci těchto provozních poplatků.
Kvantově odolné důkazy jsou při chodu on-chain velmi nákladné. Samostatné ověřování každého z nich by bylo neefektivní.
Buterin proto navrhuje model, kdy se tisíce podpisů či důkazů spojí do jednoho hlavního důkazu.
Blok by tak mohl obsahovat například tisíc validačních rámců, přičemž každý by nesl buď 3kB podpis, nebo až 256kB důkaz.
Tím by se náklady na ověřování přiblížily k nule, aniž by docházelo ke snižování bezpečnosti.
Otázka z úvodu zní jasně: obstojí Ethereum i v době kvantových počítačů? Plán pro to existuje a pokrývá klíčové části sítě.
Realita však bude záviset na samotné implementaci. Každá změna podpisů či důkazů znamená zásah do samotného jádra protokolu.
Ethereum se na hrozbu připravuje v předstihu, což je určitě pozitivní signál. Samotná odolnost sítě ovšem bude náležitě prověřena až ve chvíli, kdy kvantové stroje dosáhnou potřebného výkonu.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Odebírejte nás a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Od října 2025 publikuje novinky ze světa kryptoměn, akciových trhů a trhu s komoditami, zejména pak s drahými kovy.