Zlato a stříbro i v roce 2026 přinášejí fenomenální cenová zhodnocení. Bude to tak však i po zbytek roku?
Zatímco cena unce zlata vzrostla jenom od začátku roku 2026 o 14 %, stříbro posílilo o neskutečných 34 %. Jsou však drahé kovy přes ty ohromné růsty stále vhodnými investicemi?
Víme, že drahé kovy posilují neskutečným tempem, což může být pro spousty lidí něco strašlivě překvapivého. Prvně je proto klíčové, proč se tohle na trzích vůbec děje.
Cena stříbra se po léta plácala na těch stejných úrovních a proto je to takové velké překvapení. I když jsem měl osobně od roku 2023 “vsazeno”, že stříbro půjde nahoru, růst na 100 USD jsem taky nečekal.
Věděl jsem, že se v průběhu let rozšiřují nůžky mezi poptávkou a nabídkou stříbra. Ostatně, těžba po mnoho let stagnuje. Přitom průmyslová poptávka po stříbře vzrostla za posledních deset let o 38 %.
Centrální banky dnes procházejí nejdelší nákupní horečkou zlata v moderní historii. V 90. letech přitom panoval opačný trend, kdy se zlata spíše zbavovaly, protože neneslo žádný pravidelný výnos.
Naopak americké státní dluhopisy tehdy nabízely atraktivní úročení, navíc v dolarech, které byly v dané době vysoce žádané po celém světě. Kdežto držba zlata nic pravidelného nepřináší, pouze náklady.
Americký dolar byl mimo jiné vnímán jako něco extrémně stabilního s vysokou kupní silou.
Tato logika se však v průběhu let zásadně změnila. Současné prostředí je charakteristické rychle rostoucím zadlužením Spojených států a obecnými obavami o dlouhodobou kupní sílu velkých měn.
Není to tudíž jenom problém USA. Nalomená je obecně důvěra ve finanční systém. Rok 2020 totiž připomněl, jak je celý svět v tomto ohledu nesmírně křehký.
Právě proto dnes centrální banky upřednostňují zlato jako rezervní aktivum, které není zároveň závazkem a nenese úvěrové riziko. Především nad ním mají plnou kontrolu a nemusí se proto bát, že jim aktiva jiný stát zmrazí.
Zatímco dříve byly americké státní dluhopisy považovány za bezkonkurenčně bezpečný přístav, dnes už tuto roli neplní, což vidíme na vývoji tržních výnosů.
I po těch letech po prvním snížení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky, je nikdo nechce.
V roce 2023 dávalo smysl investovat do amerických státních dluhopisů s delšími splatnostmi. Existoval předpoklad, že mohou nést největší kapitálové výnosy.
Situace se ale pořád vyvíjí v jejich neprospěch, tohle byla ex-post evidentně chyba.
Odklon od investování do dluhu a návrat ke zlatu tak odráží hlubší strukturální změnu v globálním finančním systému a způsobu, jakým centrální banky přemýšlejí o stabilitě a diverzifikaci svých rezerv. Veřejnost zmíněné logicky sleduje a kroky centrálních bank napodobuje.
Když dluhovým cenným papírům nevěří ani centrální banky, proč by jim měl věřit drobný investor?
Měnová inflace je taková jistota, protože politici jsou pořád stejní hlupáci a pro úředníky platí to samé.
V průměru se tak každý rok v USA “vytvoří” zhruba 6,6 % nových peněz, což americkému střadateli postupně ukrajuje z reálné hodnoty jeho úspor.
Pokud peníze neleží v aktivech, jako jsou akcie nebo zlato, střadatel je tímto způsoben vyloženě okrádán.
Milton Friedman říkával, že inflace je pro reálnou ekonomiku jako alkoholismus. Chce v průběhu času čím dál více, aby se dostavil ten kýžený stimulační efekt.
Inflace není ničím jiným než skrytou formou zdanění – daňový poplatník nic nikam neposílá, takže si neuvědomuje, že ho stát o něco obírá. Zvýšit deficit rozpočtu je proto pohodlnější než zvýšit daně.
Znehodnocování úspor je přímým důsledkem politiky státu a centrálních bank, protože právě ony rozhodují o tempu růstu peněžní zásoby. Náklady tohoto procesu přitom nenese stát, ale střadatel, který drží hotovost nebo nízko úročené vklady.
Ani v tuzemsku není situace lepší. Spořicí účty mohou krátkodobě plnit roli likvidní rezervy, ale z dlouhodobého hlediska představují spíše jistou cestu do pekel. Pokud inflace převyšuje úrok na vkladech, reálná cena úspor nevyhnutelně klesá.
Růstových faktorů v případě zlata je celá řada a mezi nejnovější patří obavy ohledně fiskální zodpovědnosti v Japonsku a samozřejmě tlak na pokračující uvolnění měnové politiky v USA.
Japonský dluhopisový trh nám dává čím dál silnější signál, že je v tamní reálné ekonomice a finančním systému něco hodně v nepořádku. A jakýkoliv takový závdavek dává zlatu další impuls k cenovému růstu.
S trhem zlata je tedy situace stále víceméně stejná. “Staré” růstové faktory jsou pořád víceméně platné a místo toho se objevují další, které indikují pokračující cenový růst.
Problém je v tom, že i technika trhu má své zákonitosti. Cena unce zlata stoupá rok a půl de facto vertikálně, což je něco neudržitelného. Korektivní pohyby přijdou a budou hodně bolet.
S růstem ceny unce zlata nad 4 600 USD se objevuje signál, který se naposledy spustil v roce 2019 a 2022. Signál je úzce spojen s inverzí výnosové křivky v USA, což historicky bývalo silným předstihovým indikátorem pro trh se zlatem.
V minulosti tento jev signalizoval zvyšující se poptávku po zlatě, i když v některých případech bylo třeba počkat až do doby, než se výnosová křivka opět vrátila do “běžné” podoby.
Převrácená výnosová křivka je totiž spojená s obavami o makroekonomickou nestabilitu a možnou recesí/krizí. Když se investoři začnou obávat, obracejí svou pozornost k bezpečnějším investicím, jako je právě zlato a stříbro.
Význam tohoto signálu je tedy nejen technický, ale především fundamentální. Zlato tradičně slouží jako uchovatel hodnoty v obdobích nejistoty a ekonomické nestability.
A jak vidíme z mého přiloženého grafu, i tentokrát to fungovalo. Graf jsem si “nakreslil” před rokem a půl a měl jsem jej jako potvrzení pro tehdejší akumulaci pozic na těchto trzích.
Z technického hlediska víme, že je současný růst dlouhodoběji neudržitelný. Trhy se vyvíjí dle nějakých zákonitostí, které jsou na první pohled neviditelné a proto jsou tolik nebezpečné.
I když jsou fundamentální důvody pro růst ceny zlata a stříbra pořád platné, neobejde se to určitě bez hlubokých korekcí.
Ono úplně stačí, aby burzy začaly markantně navyšovat podmínky pro maržový kolaterál a propad o více než 10-15 % za pár dnů je na světě.
Nedokážu logicky odpovědět, jestli zlato a stříbro poroste roky nebo jenom měsíce. Nemám křišťálovou kouli. Nicméně mé očekávání počítá s tím, že by růstová trajektorie měla vydržet do konce roku 2026.
Nemusím se ale trefit a proto podstupuji určité riziko, že to nevyjde.
Díky Finex Premium můžete zhodnocovat své peníze s větší jistotou, přehledem a podporou reálných investorů, kteří každý den spravují svá vlastní portfolia. Žádná teorie, ale reálná praxe.
Přidejte se a nenechte si utéct žádnou příležitost.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
90 %
