Česká ekonomika letos poroste o 2,2 % a inflace dosáhne 16,2 % uvádí ministerstvo financí

Ministerstvo financí uveřejnilo na svých webových stránkách aktuální data o predikci vývoje české ekonomiky a inflace pro letošní rok. Pojďme si shrnout nejdůležitější data a informace.

HDP

V nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo ministerstvo financí odhad růstu ekonomiky na 2,2 % a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 %. V předchozí dubnové prognóze resort čekal letos růst ekonomiky o 1,2 % a příští rok o 3,6 %. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 %.  

Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat.

Růst ekonomiky by měl být letos podle úřadu tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. S dopady vysoké inflace se podle úřadu budou domácnosti potýkat i v příštím roce, jejich spotřeba by tak měla zůstat nízká.

Inflace

Podle ministerstva financí by letos průměrná inflace měla činit 16,2 % a příští rok by měla klesnout na 8,8 %. V dubnu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 % a pro příští rok 4,4 %. Během zbytku letošního roku by se podle úřadu měla inflace přiblížit až ke 20 %. 

Závěr

Hlavním rizikem prognózy je dlouhodobé zásadní omezení, popřípadě i úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do EU. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vznik a šíření nových variant koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Rizikem je také další vývoj inflace.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je také vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

TIP: Inflace v ČR graduje a dosahuje meziročně již 16 %, ČNB ovšem bojuje – Blíží se strop?