💰 Co nejvyšší dividendový výnos
🛡️ Bezpečnost a udržitelnost dividendy
💵 Kombinace dividendy a růstu ceny
🏢 Kvalita firmy, dividenda je až druhotná
Čekání na 20% propad burzy může investora připravit o desetitisíce korun. Historické testy ukazují, proč ani výrazná korekce nemusí přinést levnější nákup a kdy se vyplatí investovat průběžně.
Představte si, že máte připravených 100 000 Kč na nákup akcií. Trhy se pohybují poblíž historických maxim a vám se nechce nakupovat draze. Rozhodnete se proto počkat na 20% propad.
Zní to rozumně.
Jenže co když burza před takovou korekcí vzroste o 50 %? I po následném výprodeji budete nakupovat dráž než dnes.
💰 Co nejvyšší dividendový výnos
🛡️ Bezpečnost a udržitelnost dividendy
💵 Kombinace dividendy a růstu ceny
🏢 Kvalita firmy, dividenda je až druhotná
Nejde přitom o výjimečnou situaci. Historický test zveřejněný v říjnu 2026 ukázal, že v 56,5 % případů přišla očekávaná 20% korekce amerického trhu až při vyšší ceně, než za jakou mohl investor nakoupit na začátku.
Další výsledky naznačují, že takové vyčkávání může vyjít na tisíce až desetitisíce korun.
Analytický projekt The $10K Test zveřejnil 21. října 2026 historické srovnání čtyř investičních přístupů.
Autoři testovali 252 počátečních měsíců od ledna 1996 do prosince 2016 a sledovali, jak by se vložených 10 000 dolarů vyvíjelo při různých strategiích.
Investice směřovaly do burzovně obchodovaného fondu (ETF) SPY, který sleduje index S&P 500. Výpočty zahrnovaly reinvestované dividendy, zatímco neinvestovaná hotovost se úročila sazbou tříměsíčních amerických pokladničních poukázek.
| Investiční strategie | Po 5 letech | Po 10 letech |
| Okamžitý nákup | 149 310 Kč | 248 400 Kč |
| Rozložení nákupů do 12 měsíců | 144 720 Kč | 240 650 Kč |
| Čekání na 10% pokles | 145 450 Kč | 243 350 Kč |
| Čekání na 20% propad | 134 530 Kč | 225 130 Kč |
Zdroj: The $10K Test. Vlastní proporcionální přepočet zveřejněných průměrných dolarových výsledků na modelovou částku 100 000 Kč.
Výsledek je poměrně výmluvný. Investor, který rozložil nákup do jednoho roku, měl po 10 letech v průměru o 15 520 Kč více než ten, který čekal na 20% propad. Okamžitá investice dopadla oproti vyčkávací strategii ještě lépe, a to o 23 270 Kč.
Podobný problém popsal v březnu 2025 také výzkum S&P Dow Jones Indices. Analytici zkoumali téměř sedmdesátiletou historii indexu S&P 500 a sledovali, jak dlouho investoři čekali na pokles o 20 %.
Průměrná čekací doba činila tři roky. Za tuto dobu index i po započtení následného propadu v průměru vzrostl o 30 %.
Je ale fér dodat, že medián změny dosáhl −1,7 %. Většina historických čekání tedy přinesla alespoň mírnou slevu. Průměr však vychylovala období, kdy trh před korekcí dlouho rostl – a právě ta vyčkávající investory připravila o nejvíce výnosů.
Princip si můžeme ukázat na jednoduchém příkladu.
Předpokládejme, že se akciový index obchoduje na 100 bodech. Investor čeká na výraznou slevu, jenže index nejprve vystoupá na 150 bodů. Poté přijde očekávaný 20% propad z maxima a hodnota klesne na 120 bodů.
Investor se konečně dočkal výprodeje. Přesto nakupuje o 20 % dráž než na začátku.
Za svých 100 000 Kč tak získá přibližně o 16,7 % méně jednotek indexu, než kdyby investoval okamžitě.
Propad o 20 % znamená slevu oproti předchozímu maximu, nikoliv automaticky oproti ceně, za kterou jste mohli investovat před několika lety. Čím déle trh před korekcí roste, tím větší může být tento rozdíl.
Čekání pochopitelně nemusí pokaždé skončit ušlou příležitostí. Investor, který získal hotovost těsně před krizí roku 2008 a nakoupil až při hlubokém propadu, mohl dosáhnout lepšího výsledku než při okamžité investici.
Problém spočívá v tom, že správný okamžik poznáme až zpětně. Když začne burza klesat, nikdo předem neví, zda ztratí dalších 5 %, nebo 40 %.
Význam investiční disciplíny potvrdil také výzkum Charles Schwab zveřejněný v červenci 2025. Analytici porovnávali pět modelových investorů, kteří mezi lety 2005 a 2024 dostávali každý rok 2 000 dolarů.
Tento výzkum sice nezkoumal čekání na konkrétní 20% korekci, jasně ale ukazuje, jak draho může vyjít dlouhodobý pobyt mimo akciový trh.
Za rozumnější proto považuji držet se předem stanoveného investičního plánu, přizpůsobeného vlastnímu horizontu a toleranci k riziku. Část volné hotovosti si lze ponechat na nákupy při propadech, není však nutné kvůli tomu odkládat všechny plánované investice.
Finanční rezerva pro běžné výdaje a nečekané události přitom patří mimo riziková aktiva. Peníze, které budete potřebovat v nejbližších letech, by neměly být vystaveny riziku hlubokého burzovního propadu.
Dlouhodobému investorovi totiž nemusí nejvíce uškodit samotná korekce. Dražší bývá čekání na slevu, která nakonec dorazí až za podstatně vyšších cen.
Co kdyby vám vaše investice každý měsíc přinášely peníze navíc, aniž byste museli prodávat akcie?
Vybrali jsme společnosti, které vám mohou pomoci vybudovat zajímavý pasivní příjem.
Které akcie vám mohou skutečně vydělávat a kde se skrývá past?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.