Co je to Brexit: Vše co potřebujete vědět o Brexitu, který nastal 31. 1. 2020. Jaký bude dopad?

Brexit od roku 2016 výrazně ovlivňuje politickou i ekonomickou scénu a stal se evergreenem dění na kapitálových trzích. Většina z nás je ale informacemi o Brexitu již zcela přehlcena, a tak si pojďme celou situace přehledně shrnout.

Co je to Brexit, kdy a čím začal, jaký měl průběh a jaké má dopady? Vše o Brexitu na jednom místě. 

AKTUALIZACE leden 2021

Pouhý týden před začátkem Brexitu (24. 12. 2020) podepsal britský ministerský předseda Boris Johnson dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Ta obsahuje:

• nulové kvóty a cla pro mezinárodní obchod
• spolupráce a společné postupy v pracovním právu a ekologické podpory
• zachování pravidel hospodářských soutěží

Paradoxně nejvíce dohoda vázla na minoritním tématu a to rybolovu. Británie chtěla snížit evropský výlov o 80 %, nakonec dosáhla snížení jen o 25 %.

S Velkou Británií bude probíhat mezinárodní obchod stejně, jako tomu bylo v době, kdy byla členem Evropské unie. To pomohlo ke zklidnění situace a zároveň ukázalo, že volný mezinárodní obchod může probíhat i bez Evropské unie.

Obsah článku o Brexitu

Co je to Brexit?

Britain a exit, zkráceně Brexit je označení pro ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii.

Proč k Brexitu došlo?

David Cameron v roce 2015 měl jako hlavní předvolební slib vyvolání referenda o setrvání v Evropské unii. Zde je důležité říci, že tento slib neměl být primárně určen k vystoupení Spojeného království z Evropské Unie. Naopak, David Kameron byl spíše proevropský politik.

Referendum mělo ukázat, jak jsou Britové spokojeni s integrací do Evrospké unie a samozřejmě zda mají zájem v tomto společenství setrvat. Referendum však nedopadlo tak, jak mnozí předpokládali.

Výsledek referenda o Brexitu

V celostátním referendu bylo 23. 6. 2016 rozhodnuto, že Spojené království Evropskou unii opustí.

Výsledek referenda byl ale těsnější, než se čekalo. 51,9 % volilo možnost odejít (leave) a 48,1 % chtělo zůstat (remain).

Už tak těsný výsledek naznačoval, že Britové se jednoznačně neshodnou a opuštění Evropské unie zřejmě nebude snadné. Výsledek referenda měl přímý dopad na předsedu vlády – Davida Camerona. Ten na základě výsledku na svoji funkci rezignoval a celá situace se ještě více destabilizovala.

Na jeho post přišla Theresa May, ta 29. 3. 2017 zahajuje oficiální odchod Spojeného království z Evropské unie – tzv. aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy (oficiální dopis Donaldu Tuskovi – předseda Evropské rady EU).

Průběh Brexitu

Theresa May měla před sebou řadu jednání a kompromisů. Od zahájení oficiálního opuštění Evropské unie až po první dohodu o Brexitu uplynuly téměř dva roky. Dohodu předložila May 15. ledna 2019.

Bohužel s takovým Brexitem nesouhlasili členové parlamentu Spojeného království, May dohodu vytvořila pouze na základě jednání s Bruselem a “svoji vládnou”.

Už referendum ukázalo, že síly jsou zhruba 50:50. May se sice podařilo předložit první návrh, ale ten zpochybnil parlament a silně tím destabilizoval celou ekonomickou situaci Spojeného království.

V tento okamžik se začal skloňovat nový pojen tzv. tvrdý Brexit, no-deal Brexit. To znamená, že by Spojené království opustilo EU bez dohody, za jakýchkoliv podmínek – v den podání dohody vytvořené May (15. ledna 2019) se počítalo s odchodem z EU k 29. březnu 2019.

Co by znamenal no-deal Brexit / tvrdý Brexit?

Pokud by Spojené království opustilo Evropskou unii bez dohody, tak bychom se jednoduše mohli vrátit do období před Evropskou unií..

Zní to jednoduše a nevinně, ale v Londýně mají svá centra velké firmy, například Shell, Tesco, Unilever, Vodafone, BP a další.

Londýn je také velmi významný finančním centrem. Akcie firem působících ve Spojeném království tak výrazně znervózněly. A řeč musí přijít i na další firmy, průmysl a prakticky celou ekonomiku Spojeného království.

Aby se zabránilo tvrdému Brexitu (je to v zájmu Spojeného království i Evropské unie), tak se v následujících měsících projednávaly tzv. pozměňovací návrhy. V únoru 2019 bylo jedním z návrhů setrvání v celní unii (a tím udržení obchodních vazeb).

Vyjednávání byla složitá a většina pozměňovacích návrhů byla odmítnuta. Proto se v březnu 2019 znovu hlasovalo o to, zda Spojené království vůbec chce opustit EU s dohodou nebo bez dohody.

Výsledek hovořil 321 vs. 278 pro opuštění EU s dohodou. Na základě tohoto výsledku bylo požádáno o více času na vyjednání nové dohody o odchodu z EU.

Další termín Spojeného království pro odchod z EU byl 31. října 2019, ale už předem bylo jasné, že ani tento termín nemusí být konečný. Nakonec, jak už nyní víme, skutečně ani tento termín konečným nebyl a hlavním důvodem je opět nejednoznačnost na odchod z EU (z prvního referenda).

Tématem číslo jedna byla celní unie, protože ani na tak zásadním kroku se Spojené království neshodne a dohoda o Brexitu se zdá být v nedohlednu.

Mimochodem z nejistoty kolem Brexitu už máme první dopady. Například hračkářství Hamleys, založeno v Británii v roce 1760, bylo v květnu 2019 prodáno indickému Reliance Industries. Hlavním důvodem byla ztráta způsobená změnou nálady spotřebitelů – Brexitem a nejistotou.

May rezignuje

May se nedaří vyjednat dohodu a po několika prohrách v parlamentu v květnu 2019 May rezignuje.

Z voleb v červenci 2019 vyjde její nový nástupce – Boris Johnson (předseda vlády).

Hned první den v úřadě oznamuje, že hodlá vystoupit z EU k 31. říjnu 2019, a to za každou cenu. To samozřejmě situaci příliš neuklidňuje, Johnson si sice věří, ale otevírá to otázku, co když vyvede Spojené království z EU bez dohody – tvrdý Brexit.

V srpnu a září 2019 došlo k velmi kontroverzní události. Do celé situace se totiž zapojila královna Alžběta II. Královna na popud Johnsona suspendovala parlament, protože právě parlament byl výrazně proti Brexitu bez dohody a mohl by dělat problémy.

Tlak Johnsona na královnu sklidil velké nevole jak na jméno Johnsona, tak i královny. Do sněmovny byl několikrát dotlačen návrh, který tvrdý Brexit zakazoval a šel tak přímo proti Johnsonovi. Opět se tak ukazovala velká nejednoznačnost o Brexitu samotném.

V dané situaci musel Johnson požádat o prodloužení vystoupení Spojeného království z EU. Nové datum k vystoupení bylo 31. ledna 2020. Zároveň bylo jasné, že Spojené království čekají další předčasné volby.

Dosavadní situace přinesla jediné, tzv. Letwinův dodatek, ten zaručuje že Spojené království neopustí EU bez dohody, tedy dokud nebude vypracovaná potřebná legislativa.

Spojené království definitivně opouští EU!

I když by se mohl příběh výše zdát nekonečný, Spojené království nakonec skutečně opouští EU a to v posledním zmíněném termínu – 31. ledna 2020. Nutno však podotknout, že první den Spojeného království mimo EU se až zas tak moc nemění. Ve skutečnosti se totiž jedná jen o přechod do druhé fáze. Co tato fáze znamená?

Spojené království Velké Británie a Severního Irska opustilo 31. ledna 2020 ve 23:00 UTC Evropskou unii a po minimálně dalších 11 měsíců, tedy do konce roku 2020 se bude nacházet v přechodném období.

Právě v přechodném období mají být vyřešené všechny legislativní požadavky, především pohyb zboží – cla.

Ve skutečnosti se tedy obě strany dohodly, že chtějí odchod dohodou a nyní vyjednávají o dalších podmínkách. Spojené království musí zatím stále dodržovat unijní pravidla, na cestu do UK vám postačí občanka a zatím je vše při starém.

Během přechodného období (plánované do konce roku 2020) by se ale mělo rozhodnout, jak bude nakonec odchod vypadat a co to bude znamenat pro ekonomiku (největší otázka je především u již několikrát zmíněných cel).

Pouhý týden před opuštěním Evropské unie (24. 12. 2020) Boris Johnson podepisuje dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Brexit nakonec probíhá tou nejlepší volbou – dohodou.

Obě strany se domluvily na ctění základních pravidel Evropské unie a to i přesto, že již Velká Británie není jejím členem. Pro mezinárodní obchod je důležité, že kvóty a cla pro mezinárodní obchod budou nulové, respektive na úrovni současné Evropské unie. Dohoda také potvrzuje spolupráci v pracovním právu i ekologických záležitostech. Neméně důležité pro mezinárodní obchod je i zachování pravidel hospodářských soutěží.

Velká Británie byla v konečné verzi Brexitu zaseknutá na poměrně minoritním tématu – rybolovu. Snaha omezit evropský výlov o 80 % se nepodařila prosadit a Velká Británie ustoupila na 25 %.

Výše zmíněná dohoda významně uklidní trhy. Především velké společnosti se sídlem ve Velké Británii si mohou konečně oddychnout a znovu se soustředit čistě na podnikání a ne na politické záležitosti.

Dopad Brexitu – Jaký bude?

Jednoznačně dobrou zprávou je fakt, že Spojené království opustilo EU dohodou. Situace se uklidnila a jen čas ukáže, zda byl tento krok pro nejslavnější evropskou monarchii tím správným směrem.

Aktuální informace o Brexitu pomohou finančním trhům. Minimálně je tato situace již uzavřená a měla by finanční trh (akcie, komodity, atd…) podpořit v růstu. (Samozřejmě začátkem roku 2021 zde máme i další vlivy, především koronavirus. Na trh působí mnoho vlivů, ale minimálně máme o jednu neznámou méně). A jak se trhy vzpamatovávají z nejistoty z Brexitu? To můžete sledovat na trzích pomocí technické a fundamenátlní analýzy. Ta vám může pomoci v predikci budoucnosti a zhodnocení volných finančních prostředků.

Zajímavé bude sledovat, jaký bude dopad Brexitu na makroekonomická data Velké Británie. Britské impérium je sice druhým nejvlivnějším státem NATO, klíčovým vojenským a obchodním partnerem USA. Pokud se ale zaměříme na ekonomické ukazatele, vidíme vysoký veřejný dluh (85 % HDP), předlužený finanční sektor, problém s vnitřní bezpečností, přistěhovalci atd.

TIP: Nejdůležitější makroekonomická data – Jak vám pomohou pochopit trhy?

Máte ohledně Brexitu nějaké otázky, nebo nám chcete sdělit svůj názor na věc? Napište nám níže do komentářů. Podělit se můžete i o váš názor na britskou ekonomiku.