Bitcoin je na světě už přes 13 let. Existuje pořád relativně krátkou dobu na to, aby o něm lidé věděli všechny podstatné informace. Za tu dobu jste o něm možná několikrát slyšeli, nejčastěji asi v médiích. Říká se, že když člověk o bitcoinu uslyší zhruba 7krát, začne se o něj zajímat. Je ale vše, co média uvádí, pravdivé? Připravil jsem si pro Vás pár zajímavých mýtů, které kolují kolem nás.
Definice pyramidového schémata zní: Je to model, kde je výdělek závislý na přivedení dalších účastníků do tohoto modelu. Noví účastníci obvykle platí za vstup do modelu určitý poplatek, který je z části vyplácen předchozím účastníkům. Pro další informace viz Pyramidové schéma.
Tedy ve stručnosti lze říci, že v tomto schématu vydělává nejvíce ten, kdo je jeho organizátorem. Jakmile se neobjevují noví účastníci, tak pyramidové schéma zanikne.
Možná budu muset některé čtenáře zklamat, ale bitcoin nefunguje na žádném takovém principu, ale na bázi blockchainového protokolu.
Velmi často se setkávám s tím, že bitcoin je primárně určen k tomu, aby sloužil k teroristickým činům. Ano, z počátku jeho vývoje mohlo dojít k využití bitcoinu s nekalými úmysly, ale i tak by tomu odpovídalo malé procento těchto případů.
Bitcoin se chová spíše opačně. Transakce, které provádíme, jsou uloženy v blockchainovém protokolu. Ty samé transakce jsou propojeny s burzami, odkud si bitcoin nebo jiné kryptoměny posíláme pryč. Burzy požadují KYC (Know your customer), tedy relativně důvěrné informace o svých zákaznících. Taková cesta by o teroristovi zjistila tolik informací, že by byl zatčen pravděpodobně dříve, než by něco spáchal.
Jednoduše, prostě využívají hotovostní peníze jako jsou například české koruny, dolary nebo eura. Jsou i případy, kdy se povedlo poslat elektronicky peníze v řádech milionů a takové transakce bankami nebyly nikdy zamraženy. Ve většině případů je ale využita cesta hotovostních peněz.
Dalším častým mýtem je, že si lidé myslí, že bitcoin je příliš drahý. Vlastně mají pravdu. Co ale neví je fakt, že 1 bitcoin je dělitelný na 100 000 000 satoshi jednotek. Nemusíte tedy nutně vlastnit jeden celý bitcoin, ale jen pár jeho dílčích jednotek. Pro lepší představu, v době psaní článku má 100 satoshi hodnotu necelou 1 Kč. Veškeré transakce v bitcoinové síti nejsou uváděny v BTC, ale satoshi (sat). Každy satoshi se počítá!
Toto tvrzení je pravdivé, pokud uvažujeme chybu na vstupu nebo výstupu. Bitcoiny v bitcoinové síti jsou chráněny asymetrickou kryptografií. Přístup k bitcoinům může mít jen ten, kdo vlastní unikátní privátní klíče. Jejich vlastnictvím dává uživatel najevo, že má právo je utratit. Zde se naskýtá problém. Jakmile uživatel špatně zachází se svými privátními klíči, tak je může snadno ztratit nebo mu mohou být odcizeny. Nikdy nemějte privátní klíče (seedy) uložené v digitální podobě a už vůbec si je nezálohujte na Google! Pokud chcete mít privátní klíče u sebe doma, nedoporučuji si to psát na papír, ale ideálně na nějakou nerezovou destičku, o které budete vědět, kde ji máte schovanou.
Je možné provést útok na jednotlivé burzy a z nich bitcoiny převést na vlastní adresy. Toto se děje relativně často. Nejhorším případem byl útok na burzu Mt. Gox v roce 2014. Další důležitou poznámkou je, že bitcoiny na burzách nejsou Vaše, ale burzy, jelikož vlastní privátní klíče. Proto se doporučuje mít bitcoin na své vlastní peněžence, protože se pak nemusíte ničeho obávat.
Asi úplně nejčastějším mýtem o bitcoinu je ten, že jeho vliv na životní prostředí je velmi negativní a neekologický. Je pravda, že těžba bitcoinu stojí velké množství elektrické energie. Člověk by měl ale na energetickou náročnost hledět z hlediska návratnosti nebo co spotřebovaná energie přináší.
Jsou mnohem méně důležité situace, kdy se spotřebovává příliš mnoho energie. Například během vánočních svátků v USA, kdy byla zaznamenána spotřeba 6,63 miliardy kWh. Bitcoin k datu květen 2021 spotřeboval za rok cca 144 TWh, přičemž bankovní služby cca 263 TW. Je podstatné si uvědomit, že bitcoin je nový monetární systém. Případné jeho globální využití by ve výsledku vedle k tomu, že by spotřebovával mnohem méně elektrické energie a tím by tak nezatěžoval životní prostředí oproti současnému monetárnímu systému. Také je třeba podotknout, že těžaři se ve většině případů snaží hledat různé alternativy pomocí zdrojů čisté energie.
„Jsou to jen jedničky a nuly,“ slýchám poměrně často, zvlášť od starších generací. V dřívějších dobách bylo běžné, že bankovky byly kryté skutečnými penězi – zlatem nebo stříbrem. Takovýto monetární systém fungoval do té doby, než přišly světové války. Jelikož peníze byly kryté vzácnými kovy, bylo velmi nepraktické financovat války, a proto se od tohoto způsobu muselo opustit. V roce 1971 byl zrušen zlatý standart a od té doby již vzácné kovy ztratily schopnost prostředku peněz. Máme tedy již pouze “Inflační peníze”.
Teď možná nebude zase příjemné to číst, ale ani zlato a stříbro není ničím kryté. Jejich hodnota spočívá v důvěře lidí, že tyto drahé kovy nějakou hodnotu. Tak je to ale se vším. Co ale bitcoin, je ničím krytý?
Ano, i přestože není hmotný, tak je krytý a to elektrickou energií, kterou těžaři pro těžbu bitcoinu musí spotřebovat. respektive je podložen výpočetním výkonem. Je totiž zapotřebí vynaložit určité úsilí nalézt hash, který je výsledkem jednosměrné matematické funkce, představující nezfalšovatelný otisk sady dat. Platný hash představuje důkaz o tom, že těžaři vynaložili dostatek výkonu – jedná se o tzv. důkaz prací (proof of work).
Doufám, že Vás těchto pár uvedených mýtu přivedlo pod pokličku dezinformací, které se šíří internetem, ale i mezi lidmi. Jistě světem koluje spousta dalších mýtů, které je potřeba vyvrátit. Je to z toho důvodu, že kryptoměny jsou obecně pořád nové téma. Je zapotřebí šířit osvětu takovým způsobem, aby lidé minimálně porozuměli bitcoinu jako takovému a pochopili, k čemu slouží. Důvod, proč lidé většinou bitcoin odsuzují je v tom, že buď nemají potřebné znalosti a informace anebo neví, jak fungují současné peníze a tudíž neví, z jakého důvodu bitcoin vznikl. Aby došlo k postupné adopci kryptoměn, je třeba postupovat pomalu. Zatím se státy snaží kryptoměny regulovat, to jejich růst zpomaluje. Regulace kryptoměn na neinformované lidi mohou působit tak, že se státy snaží lidi před nimi chránit. Kroky, které v roce 2021 zavedla Čína proti kryptoměnám, byly velmi radikální, protože se je rozhodla prohlásit za nelegální. Cesta adopce bude dlouhá, ale já věřím, že jednoho dne to přijde. El Salvador v září minulého roku rozpoutal teorii her.
Je to jako vypustit Džina z láhve, už ho nevrátíte zpátky. Tak je to i s bitcoinem. Každým dnem se o něm dozvídá více lidí. Kryptoměny drží více jak 4 % lidské populace. Proto buďme opatrní a snažme se lidi vzdělávat o světě financí, abychom jim zajistili snazší život.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.